Bosna a Hercegovina čeká na lepší časy

25. října 2004, 00:00 - PETR GOLA autor je publicista
25. října 2004, 00:00

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Bosna a Hercegovina se vzpamatovává z následků občanské války v první polovině 90. let. Země je prakticky rozdělená na dva samostatné celky, které mají rozdílné ekonomické systémy.

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Bosna a Hercegovina se vzpamatovává z následků občanské války v první polovině 90. let. Země je prakticky rozdělená na dva samostatné celky, které mají rozdílné ekonomické systémy. V Bosně a Hercegovině neustále probíhá náročná poválečná obnova a přechod na tržní ekonomiku. Velkými problémy země jsou nízký ekonomický růst, silná státní byrokracie s vysokým přímým a nepřímým zdaněním (především povinné odvody na sociálním pojištění) a vysoká zadluženost státu. Mezi negativa patří i vysoká nezaměstnanost obyvatelstva (oficiální údaj hovoří o více než 30 %) a tím pádem i rostoucí „šedá“ ekonomika. Začleňování mladého státu do mezinárodních uskupení komplikuje nejednotnost země a poloha na problematickém Balkáně. Z významných organizací je tak země členem zatím jen OSN a WTO. DANĚ Z PŘÍJMŮ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Výše daní z příjmů je v plné kompetenci jednotlivých zemských částí (tj. Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské). V prvně jmenované dosahuje lineární sazba daně z příjmů právnických osob výše 30 %, přičemž zahraniční investoři mohou při splnění investičních podmínek stanovených vládou snižovat celkovou daň až o 70 % v prvních letech podnikání. V Republice srbské je výše daňové sazby závislá na výši zisku společnosti, kdy s rostoucím ziskem klesá daňová sazba (daňové sazby jsou tři - 20 %, 15 % a 12 %). Daň z příjmů fyzických osob má ve Federaci Bosny a Hercegoviny sazbu od 15 do 25 %, přičemž s rostoucím příjmem je i vyšší odvedená daň. V Republice srbské činí daňové sazby 25 %, 20 % a 15 %, kdy s rostoucím příjmem klesá daňová sazba. Sociální pojištění odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel. Souhrnný povinný odvod do státní pokladny na sociálním pojištění činí ve Federaci Bosny a Hercegoviny 45 %, v Republice srbské 43,1 %. Přes toto vysoké sociální pojištění jsou státem vyplácené důchody velmi nízké, důchodový systém je nefunkční a výrazně zaostává za úrovní zemí EU.

DPH Daň z přidané hodnoty zde v současné době neexistuje. Její funkci však plní daň z obratu. Ve Federaci Bosny a Hercegoviny činí její základní sazba 24 %, snížená sazba ve výši 12 % se uplatňuje na potraviny. V Republice srbské dosahuje základní sazba daně 18 %, snížená sazba daně (také zde se uplatňuje na potraviny) pak 8 %. Služby jsou na celém území státu zdaněny jednotnou sazbou daně ve výši 12 %. Daň z přidané hodnoty má být zavedena v příštím roce podle standardů Evropské unie. Její výše bude suplovat dosavadní daň z obratu. BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Měnovou a monetární politiku státu řídí Centrální banka Bosny a Hercegoviny. V současné době působí v Bosně a Hercegovině necelých 40 bank - v minulosti jich bylo i více, ale díky zvýšeným státním požadavkům se banky musely spojovat do silnějších celků, aby byly schopny splnit předepsané podmínky. Bankovní sektor se v posledních letech trvale zlepšuje a právě reforma v bankovnictví proběhla ze všech odvětví hospodářství nejrychleji. Privatizace bank skončila především díky vstupu zahraničního kapitálu. Mezi nejvýznamnější domácí banky patří Investicijska banka FBiH Sarajevo, Bosna Bank International d.d. Sarajevo a Investicijno-komercijalna banka dd Zenica. V Bosně a Hercegovině působí také řada zahraničních bank - například Turkish Ziraat Bank, Raiffeisen Bank, Hypo Vereins Bank či Volksbank. Pojišťovnictví je rovněž na vzestupu, i když stále výrazně zaostává za úrovní členských zemí Evropské unie. Největší pojišťovny jsou Grawe osiguranje d.d. Sarajevo a Helios osiguranje d.d. Mostar. INVESTOVÁNÍ

Ve vztahu k zahraničním investorům je Bosna a Hercegovina liberální. Vláda chce přivést do země tolik potřebný zahraniční kapitál a snaží se vytvářet vhodné podmínky. Přesto jsou zahraniční investoři při svých investicích v Bosně a Hercegovině velmi opatrní, neboť v zemi je silná korupce, nestabilita a legislativa výrazně zaostává za evropskými normami. Problémem je rovněž získání kvalifikované pracovní síly - schopní občané odcházejí za prací do zahraničí, venkov je takřka vylidněn. Ani úroveň doprovodných poskytovaných služeb není na žádoucí úrovni. Zemi čeká v nejbližších letech ještě značná část privatizace (okolo 50 % privatizovaného majetku). Nejperspektivnější odvětví jsou energetika a telekomunikace.

INFRASTRUKTURA A CESTOVNÍ RUCH

Zlepšení infrastruktury je jednoznačnou prioritou vlády. Veškerá doprava zaznamenala během uplynulých let výrazné zlepšení. Z více než 90 procent se na celkové přepravě osob a zboží podílí silniční doprava. V zemi většinou jezdí ojeté vozy ze západní Evropy (neexistuje omezení dovozu ojetin). Autobusová doprava je zastaralá a nespolehlivá, a proto není občany příliš využívána. Železnice se používá spíš pouze pro nákladní dopravu. Díky rostoucímu turistickému ruchu zaznamenala rozmach letecká doprava (nejdůležitější letiště je v Sarajevu, v menším rozsahu v městech Banja Luka a Mostar), stejně jako hotelnictví a pohostinství. Pro cestovní ruch má Bosna a Hercegovina vhodné přírodní podmínky, kterých však nedokáže zatím náležitě využít. Přesto je rozvoj cestovního ruchu považován za nejrychleji se rozšiřující oblast hospodářství. Právě Bosna a Hercegovina zaznamenává největší tempo růstu tohoto odvětví na Balkáně - během posledních pěti let se v průměru každoročně zvyšoval počet turistů v zemi o 25 %.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče