Bořivoj Trejbal: Emirates se nevyprodávají za málo

10. prosince 2010, 05:44 - Johanka Mrázová
10. prosince 2010, 05:44

Trh leteckých společností prošel v roce 2009 krizí. Letošní výsledky naznačují, že období problémů patří minulosti. „Česká republika je, co se prodeje letenek týká, na vzestupu. Celkový obrat z prodeje letenek se letos oproti loňskému roku zvýší možná až o deset nebo patnáct procent,“ odhaduje Country Manager pro Českou republiku společnosti Emirates Airlines Bořivoj Trejbal.

Foto: Jakub Stadler

K Emirates jste přešel z Lufthansy. Jak byste popsal rozdíly mezi fungováním těchto společností?

Ty společnosti nesrovnávám rád, ale mohu říci, že největší výhodou Emirates je flexibilita a operativnost. Důležitá rozhodnutí dovedeme udělat v průběhu několika hodin. A to považuji za zdroj našich úspěchů. U Emirates jsem rád hlavně proto, že ta firma dokáže velmi rychle reagovat na politické i ekonomické změny, ke kterým dochází po celém světě, a dokáže z nich pro sebe vytěžit to nejlepší.

Co dovoluje tu řekněme nadstandardní flexibilitu?

Velmi jednoduchá a čistá struktura řízení. Nade mnou je už jen nějakých pět úrovní. Ta pátá, tedy nejvyšší, je šejk – majitel Emirates a vládce Dubaje. Když u nás řekne prezident aerolinek, že potřebuje nová letadla, a dokáže si zdůvodnit proč, majitel je schopen mu je do několika dnů nebo týdnů objednat. Běžná evropská nadnárodní firma má přitom většinou mnohem více úrovní řízení a mnohem více orgánů, které se podílejí na rozhodování, což rozhodování znesnadňuje.

Všiml jste si nějakého rozdílu mezi firemními kulturami Emirates a Lufthansy?

Spojené arabské emiráty jsou sice muslimský svět, ale Emirates je mezinárodní firma. Lidé na centrále jsou mix národností z celého světa – z Indie, Pákistánu, z Velké Británie, jsou tam Australané, Němci, Rakušané i Češi. Mezinárodní prostředí je přitom běžné ve všech velkých aerolinkách, takže bych řekl, že se atmosféra v těch firmách od sebe nijak výrazně neliší.

Snad jediný rozdíl, který jsem zaznamenal, je respekt k muslimským svátkům. Třeba nedávno byl ramadán a v jeho průběhu došlo k určitým změnám v přístupu ke kolegům, kteří ho slavili. V době ramadánu se věřící přes den postí, a z toho důvodu je například vhodné nedráždit kolegy jídlem na stole nebo tím, že před nimi uzobáváte nějaké dobroty. Tohle se prostě nedělá, je to neslušné. Oni u nás nakonec stejně samozřejmě respektují, že my jíme vepřové.

Praha přibyla mezi destinace Emirates teprve letos. Byla to jediná novinka?

Letos nám v Evropě přibyly celkem tři nové destinace – Praha, Amsterdam a Madrid. A mimo Evropu pak ještě Dakar a Tokio.

Kam se tedy může člověk z Prahy s Emirates dostat?

V současné době máme asi 107 destinací. A co se české republiky týká, nabízíme nejlepší spojení například do Austrálie a na Nový Zéland nebo vynikající spojení do Afriky a do celé Asie.

Letět s Emirates třeba z Prahy do Madridu by se ale asi nevyplatilo…

Samozřejmě je to možné, ale málo lidí to využije, protože létáme přes Dubaj. To je klíčový přestupní bod celé naší sítě. Létáme například i do Los Angeles, ale letět z České republiky skoro šest hodin na východ a pak zase na západ je trochu zbytečné.

Jak ovlivnila chod vaší firmy ekonomická krize?

Hospodářská krize nás zasáhla, ale ne tak významně jako jiné letecké společnosti. A myslím si, že to bylo skutečně hlavně tím, že na změny na trhu dokážeme reagovat velmi pružně. Dobrým příkladem chování Emirates může být třeba situace, která se před několika lety odehrála v Singapuru. Když tam tehdy byla krize, všichni měli strach z toho, co se bude dít. Hodně aerolinek omezilo počet letů. My jsme naopak využili toho, že se uvolnila kapacita trhu, a dokázali jsme na tom vydělat poměrně slušné peníze – prostě proto, že jsme se chovali jinak než ostatní. Dokážeme dělat kroky, které jsou v leteckém provozu nezvyklé, a právě proto dokážeme vydělávat i lepší peníze.

Jak vypadají vaše hospodářské výsledky?

Emirates byly od svého založení jednou jedinkrát ve ztrátě. To bylo rok po jejich založení, tedy v roce 1986, což je doba, kdy se se ztrátou víceméně počítá. A loňský zisk byl 1,1 miliardy amerických dolarů.

Bořivoj Trejbal (32)

Je absolventem chrudimské hotelové školy v oboru management. V leteckém průmyslu se pohybuje od roku 1998, kdy nastoupil do společnosti Lufthansa jako LVA/IAP Program and Flight Manager. Od dubna 2009 působil jako Marketing & Pricing Manager pro oblast střední Evropy. V červnu letošního roku byl jmenován Country Managerem pro Českou republiku společnosti Emirates Airlines. Je ženatý, má dvě děti a žije v Praze. Mezi jeho zájmy patří cestování, rugby a golf.

Proč se v souvislosti s Emirates mluví o státní pomoci?

Tak to skutečně nevím. Je možné, že si někdo spojuje to, že premiér Dubaje je zároveň majitelem aerolinek a kromě toho víceméně i majitelem letiště, ale fakt je, že Emirates nikdy žádnou podporu nedostaly.

Loňský rok byl pro leteckou dopravu kritický. Jak byste popsal vývoj českého trhu v letošním roce?

Česká republika je, co se prodeje letenek týká, na vzestupu. Od začátku roku lze pozorovat nejen vzestup celkového počtu prodaných letenek, ale i růst celkového objemu peněz, které za ně cestující utratili. Krize ustoupila. Celkový obrat z prodeje letenek se letos oproti loňskému roku zvýší možná až o 10 nebo 15 procent. Zlepšení ekonomické situace se ale určitě nebude týkat všech leteckých společností fungujících na českém trhu.

Vaše společnost není členem žádné letecké aliance. Jaké má tato skutečnost výhody a nevýhody?

O nevýhodách zatím nevím. Obrovskou výhodou je nezávislost. Víceméně si můžeme dělat, co chceme. V rámci letecké aliance je sice společnost také do jisté míry nezávislá, ale při plánování nových kroků na dalších trzích se vždy musí ohlížet na to, jaké dopady budou mít tyto kroky na situaci jejích partnerů. My jsme naprosto nezávislí, nemusíme se ohlížet na nikoho.

Emirates nepatří k nízkonákladovým leteckým společnostem, kvůli ceně si vás tedy lidé asi nevybírají. Proč to dělají?

Nejsme nízkonákladová společnost, ale dokážeme nabídnout ceny, které jsou zajímavé pro jakoukoli skupinu zákazníků na trhu. Za předpokladu, že se zákazník dokáže včas, to znamená třeba měsíc před plánovaným odletem, rozhodnout a je ochoten si koupit neflexibilní letenku, může u nás nakupovat za velmi příznivé ceny. Máme různé nabídky pro různé zákazníky, ale nabízíme i velmi exkluzivní produkt, kterým je naše první třída. Pokud se budete chtít co nejkomfortněji dopravit do Austrálie, tak u nás najdete to pravé, a pokud budete chtít doletět za co nejmíň peněz do Johanesburgu, tak u nás také najdete to pravé.

Co považujete za hlavní konkurenční výhodu Emirates?

Jednak kvalitu spojení na Východ a do Afriky a pak to jsou lidé, které máme. Na našich palubách jsou opravdu mezinárodní posádky. Pracují pro nás zástupci celkem asi 130 národností a posádky se vždycky snažíme mixovat tak, aby se cestující domluvili s personálem svým jazykem. Posádka před odletem vždycky vyjmenovává jazyky, kterými hovoří, a stává se, že jmenuje třeba 12 či 15 jazyků.

Jakým způsobem nastavujete ceny letenek?

Ten mechanismus je tajný, kdybych byl konkrétní, odkrýval bych karty, které odkrývat nechci. Obecně to funguje tak, že se ceny nastavují s ohledem na kvalitu spojení, služeb na palubě a pak také podle toho, jaká je situace na trhu, tedy v závislosti na konkurenci.

Proč se ceny letenek ze stejných míst do stejných destinací mohou lišit o tisíce korun?

Pokud má nějaká aerolinka velkou kapacitu a chce ji vyprodat, pak se stává, že prodává velmi levné letenky, ale nabízí se otázka, zda je taková strategie udržitelná z dlouhodobého hlediska. Emirates jsou firma, která takto nepracuje. My sázíme na kvalitu služeb. Nedávno jsme například v anketě Airline Awards získali ocenění za nejlepší zábavní systém na palubě na celém světě. My se nevyprodáváme za málo, spoléháme na kvalitu naší nabídky. Vyprodávání míst na palubě za každou cenu, to znamená i za velmi nízkou cenu, je z našeho pohledu krátkozraká strategie, která se nakonec nevyplatí. My jdeme cestou dlouhodobě udržitelného rozvoje.

Znamená to, že si společnosti, které prodávají letenky za desítky či stovky korun, pod sebou podřezávají větev?

Nějaká jiná aerolinka má možná takovou nákladovou strukturu, která jí umožňuje prodávat letenky za stokorunové položky, ale můj osobní názor je, že něco takového není dlouhodobě udržitelné pro žádnou firmu na světě. Je to stejné, jako kdyby se káva v luxusní kavárně prodávala za 15 korun, a to včetně mléka a vody a příslušného servisu. Něco takového můžete dělat čtvrt roku a pak zavřete, protože nevyděláte ani na nájem.

A proč tedy některé aerolinky tímto způsobem fungují?

Nevím, takovou strategii nedokážu pochopit.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče