Borcení alpské pevnosti

19. února 2010, 11:14 - Pavel Hanslíček
19. února 2010, 11:14

Švýcarští populisté hrozí vyzrazením údajů o kontech německých úředníků

Tisíce německých bankovních klientů cestují v těchto dnech do Curychu. Důvodem jejich návštěvy je rozhodnutí německé vlády povolit spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko koupi CD s údaji o daňových hříšnících s konty v bankách země helvetského kříže. Proto se klienti švýcarských finančních institucí rozhodli poradit se svými bankéři a nechat si vyhotovit podklady pro doznání německým finančním úřadům. Jen bankovní dům Credit Suisse přivítal do poloviny předminulého týdne 1400 zájemců z Německa o přiznání svých tajných kont.

Časový tlak V Bavorsku se během jediného týdne přihlásily téměř tři stovky daňových hříšníků, v Hamburku se počet kajícníků za tři dny zvýšil z desíti na téměř devadesát. Celkem se v Německu do minulé středy udaly více než dvě tisícovky poplatníků. Lze očekávat, že tato čísla nebudou konečná, neplatiči daní se totiž nacházejí v časové tísni – vlastní udání je před trestním stíháním ochrání pouze v případě, že je úřady ještě nezačaly vyšetřovat. Přiznat se je navíc poměrně výhodné, protože dle německého zákona musejí kromě neodvedených daní zaplatit pokutu jen ve výši šesti procent ročně z dlužné částky. Deník Financial Times Deutschland tak odhaduje, že německé finanční úřady mohou očekávat dodatečné daňové příjmy ve stovkách milionů eur. Na druhé straně budou příjmy německých úřadů znamenat značné ztráty pro švýcarské banky. Dle výzkumu ženevské agentury Helvea mají ve Švýcarsku občané Evropské unie uloženo téměř 863 miliard švýcarských franků. Přitom pouze 20 procent této sumy prochází v mateřských zemích zdaněním. Přibližně 725 miliard franků tedy představují černé peníze. Tajné vklady neexistují jen u menších privátních bank, ale i u velkých finančních institucí. Dvě největší švýcarské banky Credit Suisse a UBS přiznaly, že dohromady spravují vklady od občanů Německa, Francie, Itálie a Velké Británie v hodnotě přibližně 200 miliard švýcarských franků. Až o 40 procent této částky ale mohou dle vlastních odhadů brzy přijít.

Tajné setkání Zatímco si němečtí daňoví hříšníci snažili zachránit svou kůži, německý ministr financí Wolfgang Schäuble se setkal se svými protějšky ze Švýcarska, Rakouska, Lucemburska a Lichtenštejnska. Tajná schůzka se uskutečnila na lucemburském zámku Senningen. I když oficiální téma setkání znělo „mezinárodní finanční témata“, hlavním bodem programu byly daňové úniky a jejich potírání. Schůzka ministrů financí prý proběhla v poklidu, ale ke sblížení stanovisek nedošlo. Švýcarsko, Rakousko a Lucembursko se nadále odmítají účastnit automatické výměny dat o klientech bank, jak to požaduje EU. Nicméně přinejmenším v případě jejích členů Rakouska a Lucemburska bude tato pozice stále hůře obhajitelná. Počátkem února totiž Evropský parlament jasnou většinou hlasů vyzval OECD, aby se automatická výměna stala celosvětovým standardem. Změnu rakouského a lucemburského odmítavého postoje by mohlo přinést rozhodnutí dalších evropských zemí se silným bankovním tajemstvím, tedy Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, Švýcarska a San Marina, že se k výměně dat s EU připojí. To však zatím není přinejmenším v případě Švýcarska pravděpodobné. Tamní ministr financí Hans-Rudolf Merz sice dříve naznačil, že by o takovém řešení bylo možné uvažovat, ale na setkání v Lucembursku potvrdil, že automatizovanou výměnu dat o klientech bank odmítá. Navíc se část švýcarských politiků rozhodla k protiútoku a začala Berlínu vyhrožovat. „Pokud Německo koupí kradená bankovní data, změníme naše zákony tak, aby umožňovaly zveřejnit údaje o švýcarských kontech všech německých úředníků,“ řekl Bildu předseda Svazu daňových poplatníků a poslanec Alfred Heer z konzervativní Švýcarské lidové strany. Deník Frankfurter Rundschau (FR) navíc minulé úterý informoval, že Heer již dokonce připravil parlamentní iniciativu, jež umožní pranýřovat případné daňové úniky německých úředníků. „Němečtí politici požadují konec bankovního tajemství, aby mohli své občany kontrolovat a kriminalizovat. Zároveň kupují kradená CD, a opovrhují tak švýcarským právním řádem. Abychom skončili s touto dvojí morálkou, musíme je vyjmout z ochrany bankovním tajemstvím,“ citoval FR Heerovu iniciativu. Projde-li taková právní úprava švýcarským parlamentem, je však nejisté. U části německé opozice Heerova myšlenka zabodovala – mluvčí poslanecké frakce Zelených Jerzy Montag FR řekl, že se jedná o potěšitelné stanovisko, které jeho strana vítá.

Amnestie na obzoru S uklidněním vztahů mezi Švýcarskem a Německem se v brzké době nedá počítat. Po Severním Porýní-Vestfálsku totiž možnost získat CD s daty o daňových hříšnících dostalo i Bádensko-Württembersko, Bavorsko a Šlesvicko-Holštýnsko. Přitom přinejmenším první jmenovaná spolková země má o získání citlivých dat zájem. Nové nabídky nejsou omezeny jen na data klientů švýcarských bank – CD předložené bavorskému ministerstvu financí prý obsahuje i informace o zákaznících lucemburských bank. Tlak na stíhání daňových hříšníků se v Německu pravděpodobně ještě zvedne. Berlín se však zřejmě neomezí jen na represe, ale možná nabídne daňovým delikventům i vstřícné řešení ve formě amnestie. „Deset miliard eur příjmů z amnestie by bylo velkým krokem směrem ke konsolidaci státního rozpočtu,“ domnívá se daňový expert Německé průmyslové a hospodářské komory Alfons Kühn. Daňová amnestie však musí být dobře naplánována – při obdobném pokusu před pěti lety se počítalo s daňovými příjmy kolem pěti miliard eur, ale nedošla ani miliarda.

BOX
Daňová diskotéka Německé hitparádě právě vévodí album Tattoos rockera Petera Maffaye. Příznivci finanční byrokracie se ale shodují, že hitem roku 2010 bude úplně jiný kompaktní disk. Podle nich se nejúspěšnějším šlágrem stane cédéčko německých daňových hříšníků. Nebylo by se čemu divit, vždyť zřejmě vydělá miliony ještě předtím, než vůbec spatří nějaký ten přehrávač. Navíc se dramaturgie prezentace řídí striktně podle kampaní velkých filmových trháků, knižních bestsellerů a klubových dealerů – nejprve poslat mezi lidi menší bezplatné ochutnávky, jež potvrdí kvalitu zboží a navnadí movitou klientelu, v tomto případě vládu spolkové republiky. Nadto se jedná o undergroundové zboží v limitované edici. Zatímco originál pochází ze švýcarských bank, žádanou coververzi tajných dat vyrobil a nabízí Monačan Hervé Falciani v omezeném množství jednoho kusu. Falciani je již od roku 2008 na útěku, což mu dodává drsnou image rockera, který má našlápnuto stát se popovou hvězdou mezi průmyslovými špiony. Zároveň je pravděpodobné, že skandálem, jímž se mu podařilo znepřátelit Švýcarsko a Německo, připravil platformu pro další epigony. Vyhlídky na úspěch má CD více než nadějné. Obsah i autor fascinují a finanční stránka je rovněž slibná. Za informace o daňových pirátech spolková vláda zaplatí 2,5 milionu eur a smí doufat ve výdělky v řádu stovek milionů. Jediné co cédéčku zatím chybělo, byl pořádný obal, což se rozhodl napravit německý deník Die Welt, když oslovil několik designérů, aby navrhli, jak by budoucí hit mohl vypadat. Jeden návrh obalu CD dává k dobru i týdeník EURO.

Autor boxu: Petr Matějček
* TABULKA Černé peníze ve Švýcarsku (v mld. CHF)
Země* Částka
Německo* 193,4
Itálie* 185,2
Francie* 91,7
Velká Británie* 59,6
Rakousko* 53,0
Belgie* 32,1
Řecko* 24,0
Nizozemsko* 18,7
Pramen: Helvea TABULKA
Nejoblíbenější oázy německých poplatníků (v mld. eur)
Země* Částka
Švýcarsko* 175
Lucembursko* 85
Rakousko* 70
Ostatní* 155
*
***především Singapur, Nizozemské Antily a Lichtenštejnsko
Pramen: bbw Marketing

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče