Boj vinařů o českého zákazníka nabírá na obrátkách

22. března 2004, 00:00 - ZDENĚK VAVŘICH, DANA MEISSNEROVÁ
22. března 2004, 00:00

České vinařské firmy začínají čelit zvýšené konkurenci. Specialisté předpokládají v ČR stejný vývoj jako v sousedním Rakousku.Tam po vstupu do EU poklesl zájem spotřebitelů o domácí nápoje a tato situace trvala dva roky.

Po vstupu do Evropské unie bude potřebné věnovat mnohem větší pozornost marketingu nejen doma, ale také v zahraničí

Obchody tehdy zaplavila především lacinější stolní vína z Itálie a dalších zemí jižní Evropy.

V současnosti mají o český trh zájem právě i rakouští producenti. Svědčí o tom mj. různé regionální výstavy a degustace, kde se v posledním období prezentuje řada výrobců z této sousední země. Dalším důkazem o snaze obchodníků proniknout do Česka byl veletrh Vinex, který se konal na brněnském výstavišti začátkem března. Celkem se jej zúčastnilo deset států. Na tuto speciální akci přijela řada vystavovatelů z Rakouska, Německa, Španělska, Maďarska, Slovenska, nebo z Chile . Boj o českého zákazníka nabírá na obrátkách.

Zachovat tradiční odrůdy Už v současnosti si vinaři hlídají své trhy ahledají nové. Tato situace se přiostří po našem vstupu do Evropské unie. Odborníci hovoří o tom, že například Rakušané k nám hodlají dodávat sudová vína v ceně kolem 25 korun za litr. „Pokud by byla v této ceně zahrnuta i daň, pak by to pro naše vinaře byl přímo horor,“ konstatoval Miroslav Karbula, ředitel společnosti MIKA, zabývající se prodejem vína a dalších vinařských potřeb. Zřejmě skončí i dodávky většího množství sudového vína, i ti menší producenti musí přejít na prodej v láhvích. Podle ředitele Karbuly mají naši pěstitelé révy a producenti vín jedinou šanci - jít cestou kvality, musí se zabývat i prodejem specialit. Už v současnosti jsou známy dodávky jihomoravských vín například do Buckinghamského paláce v Londýně. Na Moravě vyzrávají především bílé hrozny. Právě v tom je šance pro tuzemský trh. „Z těchto bobulí se dají dělat nádherné věci, především pozdní sběry a přívlastky. Fakt je, že některé ročníky jsou horší - hrozny nedozrají. V tomto případě prostě ročník na zahraniční trhy nepronikne. Pěstitelé nesmí zásadně opouštět odrůdy, které Moravu proslavily už v minulosti, například Moravský muškát, ale i André a další u nás vyšlechtěné odrůdy. Proniknout na evropské trhy se dá i s menšími sériemi vín, při nichž si zpracovatelé mohou pohrát s vynikajícími ročníky. Nesmíme se také bát zúčastňovat mezinárodních soutěží, i když v některých případech jde o větší ekonomickou zátěž, zejména pro menší firmy. Marketing musí směřovat do jména Marketing v tomto oboru by měl směřovat zásadně do specialit. Vinaři v jednotlivých oblastech by se měli věnovat a vyrábět například špičkovou směsku - cuvée - s jedním oblastním názvem. „Na Moravě je tato cesta známá už z minulosti. V této souvislosti bych chtěl připomenout dnes již nevyráběnou Bzeneckou lipku a Blatnický roháč,“ vysvětlil Karbula. U nás však zatím existují tzv. maloměšťáctví a závist. Na Moravě jsou čtyři velké podniky: Znovín Znojmo, Víno Mikulov, Vinium Velké Pavlovice a V inné sklepy Valtice. Své jméno si budují další vinaři, například Michlovský, Valihrach a Budín, kteří se svou produkcí značně podílejí na našem trhu. Správný obchodník se nesmí vyhýbat ani prodeji vína snobům, kteří mu sice mnohdy nerozumějí, ale koupí si klidně láhev za deset tisíc korun. Své místo má i vinařská turistika, kterou mají dobře zavedenou například ve Znovíně Znojmo. Zajímavě lze propagovat víno i prostřednictvím otevřených dveří ve vinařských obcích, což u nás zatím neexistuje. Cestou pro snižování nákladů a zvýšení propagace je vytváření sdružení, jako například Bonus Eventus. Vinaři rovněž společně prodávají pod jednou etiketou a jedním image. Znamená to pro ně šetřit značné finanční částky. Podnikat se dá i zajímavým způsobem, což vidíme u sousedních Rakušanů, kteří dokáží prodávat balíčky, v nich je zabalena husa a láhev vína, které se k ní hodí. Tímto způsobem se prodá nezanedbatelné množství vín. „Ještě v současnosti se sdělovací prostředky bojí propagovat víno. Máme jakési podvědomí, že jde o alkohol. Média by měla jako v ostatních zemích zdůraznit, že dávají slyšení ušlechtilému nápoji. Doufám, že tuto roli propagace převezme po 1. květnu Vinařský fond. Bude na to mít více prostředků, neboť podpora výsadby nových vinic skončí,“ konstatoval Karbula. Trh s bílým vínem udržíme

„Do České republiky se po květnu začnou dovážet zahraniční vína, lidé si je vyzkouší a v bílých se určitě vrátí k moravským nápojům. U červených vín bude situace horší. N ěkteří spotřebitelé prostě budou pít kvalitní vína chilská, která skutečně trh obsadí, doplní ho Španělé a Italové. Na tuto situaci jsme připraveni. Prostě budeme z české produkce prodávat pouze třicet nebo dvacet procent vín červených,“ předpokládá Pavel Vajčner, ředitel společnosti Znovín Znojmo. P odle něho se nemusíme obávat obsazení tuzemského trhu Rakušany. Ti se totiž dostanou do obchodů pouze přes české či moravské výrobce. Nikdo si rakouské nebo německé víno u nás kupovat nebude - obchodní řetězce, které je už určitou dobu nabízejí, s nimi u našich zákazníků neuspěly. V ýrobci by se tedy měli zaměřit na kvalitní bílá vína a dělat průzkum trhu. Vinař nemůže nabízet pouze módní suchá vína, někteří konzumenti už nyní pijí jemně nasládlé nápoje nebo dokonce i sladké. Chutě se mění, což je vidět na zvyšující se spotřebě kvalitních mírně nasládlých vín.

S investováním nějaký čas počkat

Výroba vína v Česku by měla směřovat k základním typům, ale i ke speciálům. „U nás jsou v podnicích dobré moderní technologie, proto bych pro nejbližší dva roky nedoporučoval velké investice. Mohlo by jít o hazard, neboť musíme počkat, co ukáže trh po našem vstupu do EU. Rozhodující však vždy budou naši spotřebitelé,“ doplnil Vajčner. Podle něho drobní producenti nemohou spoléhat na to, že prodají své produkty přes vinotéky. Ke své výrobě by měli připojit určitou nadstavbu, jako jsou například vinařské stezky, a spojovat se se svými kolegy. „Nelze sedět v sobotu či v neděli s rukama v klíně a myslet si, že prostě víno prodám,“ poznamenal. Marketing nesmí být zásadně nahodilý, ale musí přesně odpovídat velikosti podniku a směřovat na fyzické osoby jako zákazníky. Cesta je také ve změně stravovacích návyků, v tomto směru máme obrovsky nevyužitý potenciál - zatím se u nás pije pouze šestnáct až sedmnáct litrů vína na osobu za rok. Naše spotřeba vína je proti členským státům v EU zhruba třetinová. Podle odborníků se bude zvyšovat. Očekávají, že se za několik let vyrovná zemím západní Evropy. V posledním období roste v ČR spotřeba červeného vína na úkor bílého. Ve stávajících výsadbách vinic je zastoupeno pouze 27 procent modrých odrůd. Proto se v současnosti v nových vinicích vysazuje převážně réva, z jejíchž hroznů se vyrábějí červená vína. Nejčastější odrůdou v Česku je Veltlínské zelené, následuje Müller Thurgau a Ryzlink vlašský. Z modrých pak Svatovavřinecké, kterého máme vůbec největší plochy ze všech států světa. V posledním období se rozšiřuje odrůda Cabernet Moravia. Stolní vína se v ČR vyrábějí minimálně, současný trend směřuje k vínům jakostním a s přívlastkem.

Nová vína pro zdraví

Stále více jihomoravských vinařů rozšiřuje svou nabídku nápojů. V současnosti už mohou zájemci ochutnat vína vyrobená francouzskou metodou beaujolais, slámová a ledová. Další specialitou jsou nápoje uskladněné v barriquových sudech. Podle lékařů právě tyto speciality působí dobře na organizmus. Tvrdí, že červená špičková vína dokonce snižují obsah cukru v krvi a jsou tedy vhodná i pro diabetiky. Vinařský specialista Jaroslav Osička, učitel jediné vinařské střední školy v ČR - ve Velkých Valticích na Břeclavsku - uvedl, že lidé mají zájem především o beaujolais. Víno vyráběné touto metodou má totiž nižší obsah tříslovin. „Je lahodnější, pitelnější,“ doplnil. Další, poněkud finančně náročnější, je produkce barriquových vín, která se uchovávají dva roky ve speciálních dubových sudech dovážených především z Francie a Rakouska. Nádoba o obsahu 225 litrů přijde podle kvality od 20 do 40 tisíc korun. Tomu také odpovídá litr nápoje, který si vinaři hodnotí asi na 200 korun. „Jde o módní světový trend. Je to kvalitní víno s vyšším obsahem alkoholu. Přesto je plné, košilaté, lehce voní po ovoci a má ramenatou chuť,“ tvrdí Osička. Barriquové sudy jsou vhodné ke zrání bílých i červených vín. S odbytem „bariků“ mají jihomoravští vinaři dobré zkušenosti. Kupodivu jej žádají především zákazníci z Prahy, ne (jak by se mohlo zdát) Moravané.

**Do posledního dne v dubnu

Vinaři na jižní Moravě, kde je soustředěno zhruba 96 procent vinohradů v ČR, hodlají jejich výměru ještě zvýšit. Doslova sprintérské závody pěstitelů tak skončí posledním dnem v dubnu, tedy těsně před naším vstupem do EU. Ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec odhaduje, že v tomto roce se vysadí kolem 1000 hektarů registrovaných vinic a jejich celková výměra v republice dosáhne asi 16 500 hektarů. V Čechách se rozšíří vinice především na Mělnicku, Mostecku a v okolí Prahy. Přestože po 1. květnu už nebude možné zakládat nové vinice, zvýší se zřejmě produkce vína. Je to způsobeno tím, že v posledním období se sází na jeden hektar od 4500 do 5000 keřů révy (podle odrůdy). Dříve na stejné ploše rostlo pouze 2700 až 3000 keřů, což bylo dáno především jiným způsobem hospodaření - například obděláváním pozemků pomocí nespecializovaných širokozáběrových mechanizmů. Podle Machovce však po 1. květnu neskončí podpory pěstitelům vína. Evropská unie má totiž nejrůznější restrukturalizační programy, například na přesuny vinic do svahů, změnu odrůdové skladby nebo dokonce na zrušení vinic, které nahradí jiné plodiny. Peníze mohou pěstitelé získat též na integrovanou produkci hroznů nebo na vyšší stupeň, tzv. ekologický systém.

  • Zúčastňovat se zahraničních prezentací i za cenu vyšších nákladů *

Věnovat se produkci v láhvích * Opustit módní směr a zaměřit se na bílé odrůdy * Nebát se originálních technologií Zaměřit se na integrovanou, popřípadě ekologickou produkci

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče