Boj o volný pohyb ještě neskončil

12. června 2006, 00:00 - (fil)
12. června 2006, 00:00

ZUZANA ROITHOVÁ, POSLANKYNĚ EVROPSKÉHO PARLAMENTU: Z navrhované směrnice o volném pohybu služeb vypustil Evropský parlament několik klíčových bodů. „I když její současné znění není ideální, je pořád výrazným krokem vpřed,“ tvrdí europoslankyně Zuzana Roithová. * Německo a Rakousko stále odmítají otevřít svůj pracovní trh.

ZUZANA ROITHOVÁ, POSLANKYNĚ EVROPSKÉHO PARLAMENTU: Z navrhované směrnice o volném pohybu služeb vypustil Evropský parlament několik klíčových bodů. „I když její současné znění není ideální, je pořád výrazným krokem vpřed,“ tvrdí europoslankyně Zuzana Roithová.

Německo a Rakousko stále odmítají otevřít svůj pracovní trh. Jsou podle vašeho názoru oprávněné jejich námitky, že by to mělo vážný dopad na zaměstnanost?

V tomto případě jde na obou stranách spíše o emoce než o racionální argumenty. Například Česká republika má s Německem prostřednictvím dvoustranných dohod vyjednány kvóty na pracovní místa, které nejsou vyčerpány ani z poloviny. U nás prostě není až taková chuť do těchto zemí vycestovat. Na druhou stranu je to ale i logická námitka proti odporu Němců a Rakušanů otevřít se pracovníkům z nových zemí. Podle mého názoru je těžiště problému v Německu, které má dlouhé hranice s Polskem a tradiční přeshraniční obchod, a tak se tam občané obávají konkurence z Polska spíše než z ostatních států.

Proč tedy Německo neotevře své pracovní trhy jen pro některé země? Z několika důvodů. V prvé řadě by to ohrozilo velmi dobré polskoněmecké vztahy, obzvláště v příhraničních oblastech. Němečtí politikové si tím nejspíše také zjednodušují práci. A určitou roli hraje i jejich snaha sbírat politické body před německou veřejností, třeba právě rázným prohlášením o nepřijatelnosti otevírání pracovních trhů. Tímto paušalizováním problému se však znemožňuje jeho řešení. Dalo by se to například ošetřit určením maximálních kvót pro danou zemi nebo vynětím určitých pracovních sektorů. Navíc kvůli těmto omezením vzniká reálný problém s nelegální prací. Máte na mysli občany z nových členských zemí, kteří v cizině pracují bez povolení? Například u živnostníků se zkušenostmi z Rakouska panuje často přesvědčení, že restrikce na zakládání firmy nebo na práci pro zaměstnavatele nic neřeší. Ti, kteří chtějí, v zemi pracují nelegálně, jen je jejich pozice právně nejistá a jsou častým cílem nekorektních praktik, například jim nebývá proplacena zakázka. Jistě, toto je jádro problému. Nelegální, nezdaněná a právně neošetřená práce určitě poškozuje jak zemi, ve které ten člověk pracuje, tak i jeho samotného. A právě tento problém by se zásadně změnil, jakmile bude možné pracovat přes hranice bez administrativních překážek a legálně. Projednávaná směrnice o službách by měla zásadním způsobem zjednodušit přeshraniční poskytování služeb a zakládání živností. Po prvním čtení v Evropském parlamentu z ní však byly odstraněny některé důležité body. Je tedy v této formě nějakým zásadním krokem vpřed? Ten současný návrh se mně osobně příliš nelíbí, nicméně je lepší než nic. Velmi mě například mrzí, že se oklestil. Také se proti vůli Parlamentu nepodaří ve směrnici udržet zdravotnické služby, a to ani soukromé. Klíčovou změnou je samozřejmě odstranění principu země původu. Ten měl umožnit přeshraniční poskytování služeb podle práva domácí země. Podnikatel by se tak vyhnul často finančně i časově náročnému studiu právního řádu země…

Ano. Článek 16 byl zásadně změněn, nicméně nové znění není úplně jednoznačné. Dovoluje výklad ve prospěch použití pravidla země původu za určitých okolností tak, jak již existují precedenty v soudních rozsudcích. Je to pro liberalizaci služeb menší zlo než pokusy socialistů o přímé zakázání tohoto pravidla. A proto dnes probíhají ostré boje o to, jaké znění přijme Rada.

A má tedy celá směrnice vůbec nějaký význam? Samozřejmě! I když její současné znění není ideální, je pořád výrazným krokem vpřed a jsem ráda, že se jej podařilo prohlasovat. Směrnice přináší celou řadu nových velmi dobrých věcí. Například jednotné kontaktní místo? Přesně tak. To bude velká pomoc jak pro podnikatele poskytující přeshraniční služby, tak pro ty, kteří se chtějí v cizí zemi usadit a podnikat. Souvisí také s právem na informace, na jednoznačnou, včasnou a odůvodněnou odpověď. V případě zamítnutí žádosti tak bude mít žadatel v rukou doklad, se kterým může dále pracovat. Podnikatel také bude mít přístup ke všem potřebným informacím nutným pro podnikání. Ty budou dostupné i elektronicky, z pohodlí domova tak bude moci podnikatel vyřídit část potřebné administrativy. A prostřednictvím kontaktního místa například v Táboře, které bude ve spojení s kontaktním místem třeba v Drážďanech, bude moci vyřizovat založení živnosti v této části Německa. Petiční výbor Evropského parlamentu občas referuje o stížnostech českých, slovenských nebo polských živnostníků na diskriminaci. Nejčastěji se přitom jedná o Německo, Itálii, Rakousko nebo Nizozemsko. Zlepšuje se tato situace? Popravdě řečeno, spíše asi ne. Ty obstrukce totiž dělají místní orgány. Doufám, že právě směrnice o službách pomůže tento problém řešit. Podle ní totiž musí jednotlivé státy své místní orgány pečlivě a přesně informovat o zakázaných omezeních a také o pravidlech, která se podnikání a usazování cizích občanů v jejich zemi týkají.  Kdy mohou podnikatelé čekat, že směrnice vstoupí v platnost?**

Jako celek by směrnice měla platit nejpozději na konci roku 2009 či na začátku roku 2010.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče