Boj o stravenky: Dvě stovky navíc za zaměstnance prý firmy zruinuje

06. dubna 2011, 11:22 - Jan Stuchlík
06. dubna 2011, 11:22

Boj a zachování daňového zvýhodnění stravenek ukáže, kolik firem používá stravenky především jako motivaci a odměnu pro pracovníky a kolik firem je používá hlavně jako nástroj pro snížení vlastních daní.

Foto: Profimedia.cz

Ministr financí Miroslav Kalousek chce firmám zdražit poskytování stravenek. Pokud projde Kalouskova daňová reforma, prodraží se firmě zaměstnanec, kterému poskytuje sedmdesátikorunové stravenky, o zhruba 280 korun za měsíc. Dvě třetiny firem už vyhrožuje, že tak velké zvýšení nákladů si nebudou moci dovolit a stravenky zruší. Společně s odboráři navíc zaměstnavatelé tvrdí, že lidé se přestanou pořádně stravovat, což se projeví na jejich zdraví a na snížené produktivitě práce.

Ve skutečnosti většina z těchto dvou třetin firem spíše svým zaměstnancům vzkazuje: „Jestli jsme vám celou dobu říkali, že vám poskytujeme stravenky, protože vás chceme motivovat k lepší práci a posilovat vaši loajalitu k naší firmě, tak to není tak úplně pravda. Šlo nám hlavně o to, abychom si snížili vlastní daně.“

Ministr financí chce zrušit osvobození stravenek od daně z příjmu fyzických osob a zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnanci by pak platili daň a pojistné z příspěvku, který jim na stravenky poskytuje zaměstnavatel. Svou část pojistného za zaměstnance z této částky bude muset odvést i firma. Zaměstnancům má zvýšené náklady kompenzovat nová sleva na dani, tzv. zaměstnanecký paušál, ve výši 3 000 korun za rok.

Zrušení zvýhodnění stravenek by znamenalo zvýšení nákladů práce pro všechny firmy, které stravenky poskytují. Malých firem se to může dotknout více, protože nejsou schopny realizovat takové úspory z rozsahu jako velké podniky a každé zvýšení nákladů může ohrozit jejich ziskovost,“ tvrdí Pavel Dušek, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. Podle průzkumu, který si nechali odboráři a zaměstnavatelé loni udělat, dvě třetiny firem stravenky zruší, pokud je stát nebude daňově podporovat.

Pro firmy je nyní poskytování stravenek výhodné. Mohou si zahrnout 55 procent z ceny stravenky do daňově uznatelných nákladů. „Maximálně mohou do nákladů takto dát 51,80 koruny z jedné stravenky, což odpovídá hodnotě stravenky přibližně 94 korun,“ říká Robert Bezecný z poradenské společnosti Deloitte. Proto se ustálila praxe, kdy firmy sice poskytuje stravenky jako benefity, ale ve skutečnosti si 45 procent z ceny stravenky hradí zaměstnanci ze svého.

Pokud firma dává zaměstnanci stravenky v hodnotě 70 korun, pak zaměstnanec ze svého za ni zaplatí 31,50 a firma mu přispěje 38,50 koruny. Díky tomu firma ušetří na jedné stravence 7,30 koruny na dani z příjmu právnických osob. Skutečné náklady firmy tak činí 31,20 koruny. V měsíci, který má 23 pracovních dnů firma za stravenky pro jednoho zaměstnance zaplatí 885,50, ale zároveň na dani z příjmu ušetří 167,90 koruny.

Tuto výhodu pro firmy Kalousek rušit nechce. Pokud by však musela firma z 885,50 korun odvést zdravotní a sociální pojištění, znamenalo by to pro ni náklad navíc 283 korun (při sazbě pojištění 32 procent) na jednoho zaměstnance.

Zaměstnanec z tohoto příspěvku zaměstnavatele zaplatí pojištění a daň z příjmu, tedy zhruba 260 korun za měsíc. Právě tuto částku by měl kompenzovat tzv. zaměstnanecký paušál, který činí po přepočtu 250 korun měsíčně.

Jinými slovy, pokud by firmy chtěly i po daňové reformě, udržet stejnou úroveň motivace zaměstnanců jako dnes, bude je to stát o zhruba 280 korun na každého pracovníka více. „Firma se stovkou zaměstnanců tak přijde ročně o 336 tisíc korun. To je ekvivalent nákladů na jedno pracovní místo,“ dodává Dušek.

Řešením na straně firem je například snížení hodnoty poskytovaných stravenek, či omezení firemního příspěvku.

Odboráři a zaměstnavatelé nicméně mají v diskusi o stravenkách v rukávu trumf. Tvrdí, že zaměstnanecký paušál bude k ničemu skoro půl milionu zaměstnanců. Tolik lidí už dnes po odečtení všech daňových slev neplatí žádné daně. Další sleva na dani by se jich proto nijak nedotkla. Vyšší náklady na pořízení stravenek by tak pro ně znamenalo snížení čisté mzdy. Zaměstnavatelé se proto podle Duška bojí, že pracovníci budou chtít mzdy adekvátně zvýšit, což dál zvedne náklady firem.

Připravovaná změna rovněž znevýhodní provozování závodních jídelen. Daň z příjmu a pojištění se bude platit i z hodnoty jídel, které zaměstnanci sní. Závodní stravování přitom využívá 1,8 milionu lidí. Zaměstnavatelé a odboráři se bojí, že pracovníci do jídelen přestanou chodit, což zvýší fixní náklady na jejich provoz. Některé firmy pak jídelny raději zruší a zaměstnanci se ocitnou bez možnosti pravidelně se stravovat s příspěvkem zaměstnavatele.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče