Boj o stravenky aneb jak vám chtějí firmy sebrat část mzdy

10. května 2011, 07:51 - Jan Stuchlík
10. května 2011, 07:51

Boj a zachování daňového zvýhodnění stravenek ukáže, kolik firem používá stravenky především jako motivaci a odměnu pro pracovníky a kolik firem je vede hlavně jako nástroj pro snížení vlastních daní.

Foto: Ladislav Němec / MF Dnes / Profimedia.cz

Mysleli jste si, že vám firma dává stravenky, aby vás motivovala k lepší práci a aby přebila pracovní nabídky od konkurenčních firem? Nejspíš byste měli trošku vystřízlivět. Až dvě třetiny firem vyhrožuje, že pokud projde daňová reforma ministra financí Miroslava Kalouska, jejich zaměstnanci už od nich nedostanou ani jednu stravenku. Jinými slovy tím říkají, stravenky coby motivační benefit jsou pro ně jen jednou z možností jak si snížit daně. Blaho zaměstnanců je až na druhém místě.

Ministr financí chce zrušit osvobození stravenek od daně z příjmu a zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnanci by pak platili daň a pojistné z příspěvku, který jim na stravenky poskytuje zaměstnavatel. Svou část pojistného za zaměstnance z této částky bude muset odvést i firma. Zaměstnancům má zvýšené náklady ve formě zdanění příspěvku na stravenky kompenzovat nová sleva na dani, takzvaný zaměstnanecký paušál, ve výši tři tisíce korun za rok. Firma bude muset zvýšené náklady uhradit ze svého. Jen pro představu: U stravenky v hodnotě 70 korun by firma zaplatila navíc zhruba 280 korun na jednoho zaměstnance za měsíc.

Zrušení zvýhodnění stravenek by znamenalo zvýšení nákladů práce pro všechny firmy, které stravenky poskytují. Malých firem se to může dotknout více, protože nejsou schopny realizovat takové úspory v takovém rozsahu jako velké podniky a každé zvýšení nákladů může ohrozit jejich ziskovost,“ tvrdí Pavel Dušek, prezident Unie zaměstnavatelských svazů. Podle průzkumu, který si nechali odboráři a zaměstnavatelé loni udělat, dvě třetiny firem stravenky zruší, pokud je stát nebude daňově podporovat.

Stravenky aneb jak si snížit daně

Pro firmy je nyní poskytování stravenek výhodné. Mohou si zahrnout 55 procent z ceny stravenky do daňově uznatelných nákladů. „Maximálně mohou do nákladů takto dát 51,8 koruny z jedné stravenky, což odpovídá hodnotě stravenky přibližně 94 korun,“ říká Robert Bezecný z poradenské společnosti Deloitte. Proto se ustálila praxe, kdy firmy sice poskytují stravenky jako benefity, ale ve skutečnosti si 45 procent z ceny stravenky hradí zaměstnanci ze svého.

Pokud firma dává zaměstnanci stravenky v hodnotě 70 korun, pak zaměstnanec ze svého za ni zaplatí 31,50 a firma mu přispěje 38,5 koruny. Díky tomu firma ušetří na jedné stravence 7,3 koruny na dani z příjmu právnických osob. Skutečné náklady firmy tak činí 31,2 koruny. V měsíci, který má 23 pracovních dnů, firma za stravenky pro jednoho zaměstnance zaplatí 885,50, ale zároveň na dani z příjmu ušetří 167,9 koruny. Tuto výhodu pro firmy Kalousek rušit nechce. Pokud by však musela firma z 885,5 korun odvést zdravotní a sociální pojištění, znamenalo by to pro ni náklad navíc 283 korun (při sazbě pojištění 32 procent) na jednoho zaměstnance.

Kolik zaplatíte vy

Zaměstnanec z příspěvku zaměstnavatele zaplatí pojištění a daň z příjmu, tedy zhruba 260 korun za měsíc. Právě tuto částku by měl kompenzovat takzvaný zaměstnanecký paušál, který činí po přepočtu 250 korun měsíčně. Nejde tedy o plnohodnotnou náhradu za poskytované stravenky, o čemž se snaží firmy a odboráři veřejnost přesvědčit.

Jinými slovy, pokud by firmy chtěly i po daňové reformě udržet stejnou úroveň motivace zaměstnanců jako dnes, bude je to stát při sedmdesátikorunové stravence o zhruba 280 korun na každého pracovníka více. „Firma se stovkou zaměstnanců tak přijde ročně o 336 tisíc korun. To je ekvivalent nákladů na jedno pracovní místo,“ dodává Dušek. Řešením na straně firem je například snížení hodnoty poskytovaných stravenek, či omezení firemního příspěvku. Zaměstnanci by tedy měli být obezřetní a hlídat si, co jejich firma hodlá udělat. Pokud jim stravenky zruší bez náhrady, v podstatě to pro ně bude znamenat snížení mzdy.

Půl milionu bezprizorních

Odboráři a zaměstnavatelé nicméně mají v diskuzi o stravenkách v rukávu trumf. Tvrdí, že zaměstnanecký paušál bude k ničemu skoro půl milionu zaměstnanců. Tolik lidí už dnes po odečtení všech daňových slev neplatí žádné daně. Další sleva na dani by se jich proto nijak nedotkla. Vyšší náklady na pořízení stravenek by tak pro ně znamenalo snížení čisté mzdy. Zaměstnavatelé se proto podle Duška bojí, že pracovníci budou chtít mzdy adekvátně zvýšit, což dál zvedne náklady firem.

Připravovaná změna rovněž znevýhodní provozování závodních jídelen. Daň z příjmu a pojištění se bude platit i z hodnoty jídel, které zaměstnanci sní. Závodní stravování přitom využívá 1,8 milionu lidí. Zaměstnavatelé a odboráři se bojí, že pracovníci do jídelen přestanou chodit, což zvýší fixní náklady na jejich provoz. Některé firmy pak jídelny raději zruší a zaměstnanci se ocitnou bez možnosti pravidelně se stravovat s příspěvkem zaměstnavatele.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče