Boj o přežití eura

04. března 2010, 13:01 - Martina Martinovičová
04. března 2010, 13:01

Řecko stojí před státním bankrotem. Důvěra v evropskou měnu rapidně klesá. S tím se veze i česká koruna, která oslabuje.

Herman Van Rompuy slíbil, že Evropská Unie Řecko padnout jen tak nenechá.

Autor: ČTK

Řecká děravá ekonomika se postarala o první krizi, v níž jde společné evropské měně skutečně o život. V banku je totiž to nejcennější, co každá měna může mít – důvěra. Ta učinila z eura druhou nejvíce drženou rezervní měnu na světě. A její ztráta z ní letos udělala měnu, jíž se najednou všichni raději zbavují.

Na další oslabování eura vůči dolaru si investoři pár dní před svatým Valentýnem vsadili vůbec nejvyšší částku v historii – 7,6 miliardy eur, tedy téměř 150 miliard korun. Taková víra v pokračující nedůvěru ve společnou měnu na finančních trzích ještě nebyla. Důvodem je mizerná finanční situace státních financí relativního nováčka eurozóny, nad jehož vstupem stále visí otazník účetních machinací. Trhy se stále více obávají toho, že hrozící státní bankrot Řecka podlomí důvěru ve stabilní vývoj evropské měny a celé eurozóny. Nervozitu podporuje i negativní vývoj státních financí dalších zemí, jako je Španělsko, Portugalsko nebo Irsko.

Informace o rekordním růstu takzvaných krátkých pozic, tedy jednoduše řečeno sázek investorů na další oslabování kurzu eura vůči dolaru přinesl ekonomický list Financial Times, který vycházel ze záznamů obchodní burzy Chicago Mercantile Exchange.

Letošní rok není pro euro zatím vůbec dobrý – vůči dolaru od Nového roku oslabilo téměř o deset procent a pohybuje se kolem kurzu 1,36 eura k dolaru. Tím si sáhlo na osmiměsíční minimum. Někteří analytici odhadují, že se může propadnout až na hodnotu 1,2 dolaru za euro, což se stalo naposledy v březnu roku 2006. Nedůvěra v euro sebou strhává i českou korunu. Ta se pohybuje kolem hladiny 26 korun za euro, k dolaru pak mírně pod 19 korunami.

EU: Budeme kontrolovat! Obavy z vývoje řecké ekonomiky dovedly země eurozóny v polovině února až ke svolání mimořádného summitu do Bruselu. Jeho hlavním tématem byl postoj Unie k silně zadluženému Řecku. Prezident EU Herman Van Rompuy oznámil, že summit Unie se dohodl na pomoci této zemi, ale o žádném konkrétním návrhu či finanční pomoci neinformoval. Ostatně přímou finanční pomoc smlouvy mezi zeměmi EU zakazují. Ze společného prohlášení lídrů Evropské unie tak jednoznačně vyplynulo hlavně to, že Řekové musejí přijmout v oblasti státních financí radikální úsporná opatření. Rovněž Mezinárodní měnový fond vyjádřil ochotu pomoci při snižování zadlužení, ale s konkrétními návrhy také nepřišel. Atény si prý mají samy říci, co potřebují. Jednání Evropské komise a měnového fondu investoři nicméně přivítali z jednoho prostého důvodu – znamená, že obě instituce budou důsledně kontrolovat plnění opatření, která by této zemi srazila rostoucí dluh. Ostatně důsledná kontrola stavu řeckých státních financí měla zjevně přijít už dávno. Deník New York Times nedávno přinesl informace o účetních tricích, jimiž zadluženému Řecku pomáhaly velké americké banky jako JP Morgan nebo Goldman Sachs, a to krátce před jeho vstupem do eurozóny v roce 2002. Díky speciálním finančním operacím v řádu miliard dolarů Řecko podle listu získalo peníze, aniž z jeho účetnictví bylo zřejmé, že jde o půjčky. V reakci na tuto zprávu požádali Řeky o vysvětlení ministři financí eurozóny i evropský statistický úřad Eurostat. Více než hodně**

Schodek státního rozpočtu Řecka dosáhl loni na evropské poměry obřího rozměru 254 miliard dolarů (přes 4,5 bilionu korun), což je 12,7 procenta hrubého domácího produktu Řecka. Pro ilustraci to znamená, že jen letos musí řecký stát sehnat peníze na splacení dluhopisů v sumě kolem padesáti miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun). Podle odhadu Evropské komise letos vzroste celkový dluh na 125 procent, o rok později na 135 procent HDP (pro srovnání u Česka je to 40 procent). Povolená míra zadlužení v eurozóně je přitom 60 procent HDP.

Řecká vláda se zavázala, že letos sníží schodek státního rozpočtu nejméně o čtyři procenta hrubého domácího produktu. Do 16. března musí Evropské komisi předložit zprávu, v níž rozepíše rozpočtové dopady konkrétních úsporných opatření. Pokud Evropská komise dojde k závěru, že nejsou dostatečná, doporučí jí další. Podle šéfa eurozóny a lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera by Atény mohly zvýšit daň z přidané hodnoty a zavést daň na luxusní zboží.

Do roku 2012 by se podle vládních slibů měl řecký deficit dostat pod tři procenta HDP, tedy pod hranici povolenou maastrichtskými kritérii. Vládní plán úspor zatím počítá se snížením platů státních zaměstnanců, změnami přímých daní a se zahájením reformy důchodů. Řekové ovšem reagovali na tyto plány silně odmítavě.

Řecko si potřebuje udělat pořádek především v silně přebujelé státní administrativě, problémem země je rovněž vysoká míra korupce. V posledním hodnocení společnosti Transparency International skončilo Řecko na 71. místě, tedy na úrovni daleko chudších zemí, jako Rumunsko či Makedonie, dvacet míst za Českem. Řečtí státní úředníci jsou zvyklí na 14. plat, na vysoký podíl bonusů a řadu příspěvků. Nejkuriózněji zní zřejmě příplatek za přesné dodržování pracovní doby. Řecký premiér Jorgos Pap
andreu slibuje, že vládní plány na ozdravení financí prosadí a zemi z krize vyvede.

Nejen Řecko

Na nedůvěru vůči euru doplácí i česká koruna, a oslabuje. České státní finance sice nejsou v tak hlubokém bahně, ale klesající důvěra v měnu eurozóny se prostě přenáší na celou Evropskou unii. Na druhou stranu většina expertů se shoduje, že silnější zapojení Mezinárodního měnového fondu by znamenalo posílení důvěry investorů nejen v Řecko, ale i v další země, které se dostaly do vážných fiskálních problémů, tedy především Portugalsko a Španělsko, a tím tedy v celou Unii.

Z druhé strany právě proto, že potíže nemá jen Řecko, ale i další země, nebude mít zřejmě euro zcela po problémech ani v případě, že se Řecku podaří z finanční pasti vybřednout.

Například Španělsko již oznámilo, že jeho rozpočtový deficit bude v dalších třech letech vyšší než očekávalo – pro letošek jej odhaduje na téměř deset procent HDP, v roce 2011 na 7,5 a v roce 2012 na 5,3 procenta HDP. Tato země má navíc zhruba dvacetiprocentní nezaměstnanost.

Pokud trhy uvěří tomu, že se s pomocí a kontrolou Bruselu Řecko ze svých dluhů dostane, lze čekat mírné posilování kurzu koruny jak k euru, tak k dolaru. Jestliže bude pomoc Unie spíše jen „slovní”, lze čekat oslabování koruny jak vůči euru, tak ještě více vůči dolaru, a samozřejmě i další oslabování eura k dolaru.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče