Boj o pověst Made in China

06. září 2007, 16:33 - Kateřina Menzelová
06. září 2007, 16:33

Důvodem současné paniky z nekvalitního zboží jsou i obchodní spory mezi USA a Čínou

Hračky, zubní pasty, mořské plody, žrádlo pro psy, textil. Je-li na tomto zboží visačka Made in China, je možné, že je nekvalitní, zdraví škodlivé, nebo dokonce jedovaté. Miliony kusů takových výrobků byly po celém světě staženy z trhu. Samozřejmě to vyvolalo hysterii a obavu ze všeho, co se do obchodů dostává z nejlidnatější země světa. Ta sice část viny na produkci nekvalitního zboží přiznává, zároveň ale hlasitě prohlašuje, že podílem výrobků, které v zahraničí neprojdou testy, se nijak neliší od jiných importérů. Současnou paniku považuje za zčásti uměle vyvolanou. Hlavní důvod vidí ve snaze USA snížit několikasetmiliardový obchodní deficit. To, že v dnešní situaci hrají roli i americké obchodní zájmy, přiznávají i někteří američtí vědci. Peking ale zapomíná na to, že také on často znepříjemňuje nefér praktikami aktivity zahraničních firem podnikajících v Číně. Na spornou kvalitu některých výrobků pocházejících z Číny upozornila veřejnost společnost Mattel, největší světový producent hraček, která ve třech vlnách stáhla z trhu více než devatenáct milionů hraček, mezi nimiž byly takové hity, jako jsou postavičky Batman, Polly Pocket nebo panenky Barbie. Právě jejich šatičky se upínaly malými magnetky, které mohly děti spolknout. Jen o několik týdnů dříve se problémy objevily u 436 tisíců autíček Sarge, která hrála ve filmu Cars. Lak na hračkách překračoval limity obsahu olova. Stejně závadných bylo 1,5 milionu hraček Fischer-Price určených pro nejmenší děti. Přestože „kauza Mattel“ upoutala největší pozornost médií, nebyla svého druhu první, a bohužel ani nejtragičtější. Odezvu tento problém vyvolal hlavně kvůli tomu, že se s nekvalitním dovozem potýkala tak významná firma, jakou je Mattel.

Jedovatý sunar.

V roce 2004 doplatilo na nebezpečnou produkci třináct kojenců z čínské provincie An-chuej, kteří se otrávili jedovatým sunarem. Tehdy se ale případ týkal „pouze“ vnitřního čínského trhu. Letos však již několikrát našli zahraniční inspektoři nekvalitní či zdraví závadné produkty z Číny na zahraničních trzích. A Mattel byl jen jednou z řady poškozených firem. U mořských plodů například zjistili vysoký obsah karcinogenních látek Američané, také žrádlem pro psy se v USA otrávilo několik domácích mazlíčků. Vědci na Novém Zélandu oznámili, že v textilu z Číny našli vysoký obsah formaldehydu. To je pro Čínu zřejmě nejzávažnější obvinění, protože v jejím celkovém exportu hraje oblečení podstatně důležitější roli než hračky. Testům nevyhovující produkty se z Číny dostaly na zahraniční trhy, přestože již od roku 2005 funguje Generální správa pro dohled nad kvalitou, kontrolou a karanténou (General Administration for Quality Supervison, Inspection and Quarantine). Tento orgán může nařídit producentům zastavit výrobu a prodej, když se objeví nějaká závada, a to i v případě, že produkce odpovídá čínským normám, nikoliv však zahraničním. Krátce poté, co Mattel stáhl z trhu miliony hraček, zareagovaly čínské úřady. Přiznaly, že část zboží na export má skutečně vady. „Když jsem se díval na vzorky sporných hraček, zjistil jsem, že mají závažný konstrukční problém. Jejich montáž je závadná,“ konstatoval Li Čchang-ťiang, šéf čínské Generální správy pro dohled nad kvalitou, kontrolou a karanténou. „Není důležité, kde se tyto hračky prodávaly, všude by byly staženy z trhu, protože jsou s největší pravděpodobností pro děti nebezpečné. Připouštíme, že vinu za vadné zboží mají čínští producenti, jakou odpovědnost ale nesou američtí návrháři hraček a dovozci?“ ptal se Li. Číňané jsou přesvědčeni o tom, že i Mattel by měl přiznat podíl viny. Podcenil prý nejen kontrolu, ale také konstrukci jednotlivých součástek. „Většina hraček v Číně je vyráběna podle návrhu dovozce a podle jeho technických a kvalitativních požadavků. Chyby u některých hraček, které byly staženy z trhu, způsobil management výroby, ale i nedokonalá kontrola importérů a obchodníků,“ tvrdí Wang Sin-pchej, tiskový mluvčí ministerstva obchodu. Mattel přiznal, že povolil svým čínským partnerům, aby prováděli vlastní testy kvality, protože jim prý po patnáctileté spolupráci důvěřoval. Firma též dodala, že dělala měsíční audity, při nichž testovala vzorky sama nebo vycházela ze zkoušek výrobce. Nyní zahájila rozsáhlou inspekci závodů, které má v Číně. Z trhu stahuje veškeré hračky, které mají v povrchových částech více než 0,06 procenta z celkového množství použitého olova. Lze tedy očekávat, že z obchodů zmizí i další hračky.

Přísnější než v cizině.

Po propuknutí „kauzy Mattel“ zesílily zahraniční firmy tlak na Čínu a požadují, aby zpřísnila kontrolu nad produkcí a kvalitou exportu. Pekingský kabinet se snaží těmto hlasům vyhovět. Chce vytvořit síť institucí, jež budou dohlížet na výrobní proces veškeré průmyslové produkce a potravin. Čínská tisková agentura Xinhua zveřejnila zprávu, že vláda zpřísní kontroly pro udělování povolenek pro export hraček. „Od června jsme zavedli povinnou certifikaci pro šest kategorií hraček a firmy bez licence nesmějí pokračovat ve výrobě,“ říká Sie Ťün, zástupce Certifikační a akreditační správy. Úřady přislíbily, že na zlepšení kvality produkce věnují kolem jedné miliardy dolarů. Dnes platné právní normy pro udělování exportních licencí jsou prý mnohem přísnější než v Evropské unii nebo ve Spojených státech. Striktní pravidla se netýkají jen hraček, ale také textilu a obuvi. Je ale otázkou, zda se přísnější normy podaří prosadit i v praxi. Snadný nebude dohled nad výrobou ve stovkách tisíc malých, většinou rodinných firem. A lehká nebude ani komunikace mezi centrální vládou a místními autoritami. „Problém bezpečnosti importovaných čínských výrobků je vážný a nejedná se o okrajovou záležitost. Svědčí o tom testy výrobků v zahraničí, které by ČLR musela být schopna zpochybnit. Dalším nepřímým důkazem je řada skandálů v samotné Číně,“ domnívá se Rudolf Fürst z Institutu mezinárodních vztahů. I když čínští představitelé uznávají část viny za to, že se nekvalitní výrobky z Číny dostávají až k zákazníkům, považují současný negativní povyk kolem produktů Made in China za „neférový a politicky motivovaný“. Navíc prý v Číně existují odlišné limity a standardy kvality. Politici si též stěžují i na špatnou komunikaci se zahraničními podniky. Současná situace je pro Čínu zvlášť nepříjemná, protože za nedlouho začne předvánoční sezona.

Hračky za miliardy.

Čína je největším světovým producentem hraček. Na osm tisíc zaregistrovaných hračkářských společností vyrábí téměř osmdesát procent veškeré globální produkce. Čtyřicet procent z toho putuje na trh do USA. V hračkářském průmyslu pracují v Číně zhruba tři miliony lidí. Většina výrobců je soustředěna v jihočínské provincii Kuang-tung. Z tohoto regionu byly loni vyvezeny hračky v hodnotě 4,97 miliardy dolarů, přičemž celková hodnota dětského zboží exportovaného z Číny dosáhla sedmi miliard dolarů. To představuje meziroční nárůst o 7,5 procenta. Rostoucí trend bude zřejmě i nadále pokračovat. „Snažíme se dovážet stále více výrobků ze zemí mimo Velkou Británii a zároveň děláme maximum pro zajištění bezpečnosti našeho zboží. Je to ale velmi obtížné. Co se týká plastů, a to platí nejen o naší firmě, ale i o ostatních, jsme plně odkázáni na Čínu,“ konstatoval pro Sunday Telegraph Nick Mater, výkonný ředitel společnosti Hamleys, největšího internetového obchodníka s hračkami ve Velké Británii. Jak vyplývá ze statistických údajů, ve Velké Británii se ročně vyrobí hračky v hodnotě 35 milionů liber. To je zanedbatelná částka, vezmeme-li v úvahu prodeje veškerých hraček, které loni dosáhly 2,2 miliardy liber. Podobně jako v jiných zemích ovládá britský trh levná produkce z Hongkongu, Tchaj-wanu a hlavně z Číny.
Čínské společnosti vyrábějí hračky a dodávají je nadnárodním gigantům. Jednou z nich byla i firma Lee Der Industrial, která spolupracovala se společností Mattel. Přestože Američané museli stáhnout z trhu část hraček, které nakupovali u firmy Lee Der, s čínským partnerem smlouvu nezrušili. Papežštěji se zachovaly čínské úřady. Ty chtěly před celým světem dokázat, že umějí být tak přísné jako americké či evropské, a zrušily majiteli společnosti exportní licenci. Dle zprávy CNN prodal ředitel firmy Čang Šu-chung část zařízení, aby mohl vyplatit své zaměstnance, a poté se oběsil. O práci v jeho firmě tak přišly čtyři tisíce lidí. Dělníci z Lee Der oslovení CNN uvedli, že byli se svým šéfem velmi spokojeni. Dostávali vyšší mzdu, než jakou platí konkurenční podniky - za šestidenní pracovní týdny si měsíčně přišli na 60 až 90 liber. Společnost Lee Der je modelovým příkladem toho, jak v Číně podnikají i další hračkářské firmy. Lee Der získala kontrakt od nadnárodního gigantu. Na zakázce spolupracovala s řetězcem dalších menších dodavatelů. Například lak na hračky nakupovala od firmy Dongxing New Energy, kterou vlastnil Čangův nejlepší přítel. Lak, ve kterém byl nalezen vyšší obsah olova, ale pochází ze společnosti Zhongxin, se kterou Lee Der také občas obchodovala. O svých spřátelených podnicích čínské firmy mezinárodní společnosti neinformují. Na spletité a nepřehledné řetězce dodavatelů a subdodavatelů poukazuje mnoho mezinárodních firem. Ty si navíc stěžují, že při prvních testech kvality výrobky obstojí, s každou další dodávkou ale jakost upadá. „Když v Číně nemáte lidi, kteří dohlížejí na výrobu, přijde z ní vše, co je hotové, bez kontroly kvality. Když se někdo rozhodne, že chce vyrábět v Číně, musí tam mít své dohlížející lidi,“ uvedl pro týdeník EURO Tony Ng, který stojí v čele obchodní společnosti Auriema Buying a dodává oděvy pro německé řetězce Karstadt a Quelle. Ve Švýcarsku spolupracuje s největší oděvní firmou Charles Vogele, v Rakousku s řetězcem Konsum. Zákazníky má ale také v Belgii a Nizozemsku.

Není alternativa.

Na druhé straně je ale pravdou, že v testech kvality neobstojí jen malé procento z celkového exportu čínských hraček. Skutečná pohroma by pro Čínu a také pro Hongkong, u kterého tvoří vývoz hraček tři procenta celkového exportu, nastala, kdyby se velcí hráči, jako je například Mattel, začali poohlížet po jiných trzích. „V současné době není žádná alternativa k čínské produkci, neexistuje žádný rezervní plán. Kdyby se přestěhovala výroba jinam, společnosti by čelily stejným, nebo dokonce horším problémům,“ uvedl pro China Daily Ben Lau, technický ředitel z analytické společnosti Specialized Technology Resources. Někteří odborníci ale očekávají, že spíše než k poklesu zájmu o čínské zboží budou tamní výrobci tlačeni k tomu, aby dbali více na kvalitu, což s sebou přinese i zdražení čínského zboží. „Současně musí dojít k tomu, že ČLR bude dodržovat stejné normy, které platí pro všechny,“ konstatuje Rudolf Fürst. Čínští představitelé se obávají toho, aby vlna stahování čínského zboží z obchodů nezpůsobila pokles důvěry v export. Západní politici volají po přísnějším monitoringu čínského zboží, přestože se ekonomiky bez dovozu z Číny prakticky neobejdou. To dokládá i nedávno vydaná kniha A Year Without Made in China, ve které její autorka Sara Bongiorni popisuje, jak se s celou rodinou vypořádávala se snahou žít dvanáct měsíců bez jakéhokoliv produktu vyrobeného v Číně. Životní úroveň autorčiny rodiny šla rapidně dolů. Museli se zříci nejen levných plastových výrobků a levného textilu, tradiční položky čínského exportu totiž dávno doplnily také hi-tech výrobky, farmaceutické zboží a automobily. Zatím se zdá, že poplašné zprávy o nekvalitním čínském zboží export neovlivnily. „Vláda věnuje velkou pozornost pověsti značky Made in China,“ konstatuje pro China Daily Peter Morgan, hlavní ekonom pro Asii v HSBC. „Časem, hlavně v dolarovém vyjádření, poroste důležitost kvalitního vývozu s vysokou přidanou hodnotou,“ dodává Morgan. V loňském roce dosáhl čínský export hodnoty 969 miliard dolarů. Kolosální objem zboží, kterým Čína zásobuje svět, začíná být trnem v oku USA i některým evropským zemím. Vývozní boom navíc i nadále pokračuje. V červenci dosáhl přebytek čínského zahraničního obchodu 24 miliard dolarů, což je v historii druhý nejvyšší rekord.
Čínský ministr obchodu Po Si-laj konstatoval, že více než 99 procent čínského exportu je kvalitních. Argumentaci opírají Číňané o statistické údaje. V roce 2004 bylo například označeno za nekvalitní 0,98 procenta amerických potravin z celkového objemu určeného pro čínský trh, v roce 2005 to bylo 1,15 procenta a loni 0,91 procenta. Srovnatelné jsou podíly nekvalitních čínských potravin, které byly staženy z trhu v USA. V roce 2004 a 2005 šlo o 1,03 procenta a loni o 0,8 procenta. „Tato data dokazují, že více než 99 procent exportu čínských potravin splňuje požadované standardy, což je srovnatelné s hodnotami USA,“ konstatuje oficiální stanovisko. Stejný pohled mají i někteří Američané. „Dle mého názoru mají čínští představitelé skutečně pravdu. Když se podíváte na celkový objem obchodu s Čínou, podíl nekvalitních výrobků je skutečně malý. Nicméně mnoho politiků a spotřebitelů poukazuje na to, že se nekontroluje dostatečné množství vzorků dováženého zboží,“ říká Drew Thompson, ředitel čínských studií na washingtonském Nixon Center. Například v USA projde zkušebnou pouze jedno procento dovážených potravin. Kdyby se tento podíl zvýšil, musel by též narůst rozpočet úřadu, bylo by třeba zaměstnat více inspektorů a rozšířit kapacitu laboratoří. „Samozřejmě, když se bude více testovat, najde se i více nekvalitních produktů,“ dodává Thompson. Číňané připouštějí, že problémy s domácí produkcí budou pokračovat. „Podle smlouvy WTO bylo dáno Číně pětileté období, aby svou ekonomiku přizpůsobila otevření trhu. Mnoho firem se ale nepřipravilo nebo nerozumí nemilosrdnosti mezinárodní konkurence,“ domnívá se Che Mao-čchun z ministerstva obchodu. Stejné problémy, jako postihly výrobce hraček, očekává u textilního průmyslu, elektroniky, potravin či producentů léků.

Nefér praktiky.

Čínští představitelé vidí za současnou panikou vyvolanou stahováním čínského zboží z trhu ještě jeden faktor. Totiž stále se rozvírající nůžky v obchodní bilanci mezi Čínou a Spojenými státy. Loni se přebytek čínského dovozu do USA vyšplhal na 232 miliard dolarů. Američané navíc již delší dobu volají po revalvaci čínské měny. V podobné situaci se nachází i Evropská unie. S Čínou má dlouhodobě nevyrovnanou bilanci. Loni dosáhl deficit 128 miliard eur, letos by se mohl vyšplhat až na 170 miliard eur. Evropští exportéři tvrdí, že kvůli uzavřenosti čínského trhu přijdou ročně o obchodní příležitosti ve výši 20 miliard eur. Také Čína, když poukazuje na paniku kolem čínských produktů, zapomíná na to, že sama znepříjemňuje byznys zahraničním firmám, které pronikají na tamní trh. „Problém testů a certifikátů se stejně už stal nástrojem soupeření. Čína po vstupu do WTO nemůže uplatňovat tarifní opatření, proto přešla na opatření netarifní,“ vysvětluje Rudolf Fürst z Institutu mezinárodních vztahů. Po zahraničních firmách například vyžaduje dodatečné testování výrobků nebo licence. „Že budou partneři ČLR taktizovat podobně, není překvapivé. Motivaci vlastním obchodním deficitem nelze popřít,“ dodává Fürst. Pověst a kvalita výrobků Made in China se tedy staly jen jedním typem munice v obchodní „válce“ mezi USA a Čínou.

Tabulka 1: Jak se letos šíří nákaza Made in China - několik psů v USA zemřelo po pozření otráveného žrádla
- Mattel stáhnul přes devatenáct milionů hraček, u nichž hrozilo, že jejich součástky může dítě spolknout či byl v použitém laku objeven vysoký obsah olova. Problémy měli i další producenti hraček, například americká společnost Toys R Us.
- Novozélandští vědci zjistili, že v textilu pro děti dováženém z Číny je nebezpečně vysoké procento formaldehydu

Tabulka 2.
Čína v plusu Vzájemný obchod mezi USA a Čínou (v mld. USD)
Rok Dovoz Vývoz Saldo
2006 55,2 287,8 -232,6
2005 41,9 243,5 -201,5
2004 34,7 196,7 -161,9
2003 28,3 152,4 -124,1
2002 22,1 125,2 -103,1
2001 19,2 102,3 -83,1

Pramen: US Census Burelu

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče