Boj o kšefty stál hlavu šéfa

15. října 2009, 18:50 - Táňa Králová
15. října 2009, 18:50

Hrálo se o to, kdo bude mít kontrolu nad zakázkami

Vadil prý ředitelům pozemkových úřadů na okresech a selhal jako manažer. Tímto vysvětluje ministerstvo zemědělství (MZe) odvolání šéfa Ústředního pozemkového úřadu Jaroslava Vítka (ODS). V čele instituce, kde se rozhoduje o majetku lidí a státních zakázkách, přežil rok a půl. Smetla ho vlna, při které agrární ministr Jakub Šebesta personálně rekonstruuje resort k obrazu sociální demokracie. Odchod dostala řada lidí, kteří nastoupili za jeho předchůdce Petra Gandaloviče (ODS).
„Jestli zájem dokončit restituce a pohnout s pozemkovými úpravami je vysloveně pravicová politika, pak jsem ji na ministerstvu hájil,“ přiznává se sesazený Vítek. Dobře ví, že si některými kroky vytvářel nepřátele. „Přišel jsem dělat státní správu štíhlou a efektivní. Jako manažer jsem nehleděl na to, jestli se zavděčím ředitelům v regionech,“ zdůrazňuje. Za Vítkovo odvolání Šebestu kritizoval Gandalovič. Prohlásil, že tím překročil mandát daný úřednické vládě.

Obvinění bez důkazů Do funkce se Vítek dostal jako nejúspěšnější uchazeč ve výběrovém řízení. Nikdo mu nemůže upřít, že se bral za pozemkové úpravy, do kterých z veřejných zdrojů ročně teče kolem dvou miliard korun. „Ředitel Vítek i jeho předchůdce Jiří Hladík se zasazovali za pozemkové úpravy. Chceme proto od ministra zemědělství ujistit, že budou pokračovat v dohodnutém rozsahu,“ uvedl Josef Bezdíček ze Svazu měst a obcí, kde předsedá komoře obcí. Ale zatímco si Vítka chválili starostové a vlastníci půdy, u některých podřízených nebyl zrovna populární. Jako bývalého vojáka ho nepovažovali za profesionála. Vítek se také svezl s pošramocenou pověstí svého bývalého nadřízeného, Gandalovičova ekonomického náměstka Petra Kušnierze, kterého se Šebesta zbavil brzy po svém nástupu. Při působení na magistrátu v Mostě měl Kušnierz finančně poškodil město. To se ovšem při policejním vyšetřování nepodařilo prokázat.
Těžko se také prokáže obvinění, které má být pravým důvodem Vítkova odvolání. Zdroj z MZe tvrdí, že oba vysoce postavení úředníci Kušnierz a Vítek se snažili „vylepšit“ systém veřejných zakázek na pozemkové úpravy v jistý prospěch. A nikoli státu. Jak měl systém fungovat? V tendrech se osloví pět firem, podmínky se ale ušijí na míru jediného uchazeče. Za provizi má vítězství jisté. Šéf z pražského ústředí měl pak nutit ředitele okresních pozemkových úřadů, aby spolupracovali. Kdo se hodně bránil, prý přišel o místo. To má být případ Zdeňky Bachorcové, bývalé ředitelky pracoviště pro Most a Chomutov. Po odvolání ji nahradil Marcel Dlask, kdysi tajemník Ivo Vrzala, který byl ekonomickým náměstkem Gandaloviče před Kušnierzem.

Průšvihy na okresech „Není pravda, že bychom nějak manipulovali soutěže,“ brání se šéf Ústředního pozemkového úřadu, kterého ministr Šebesta odvolal začátkem října. Tvrdí, že tendry byly otevřené a hlásilo se do nich tři až čtyřikrát víc firem než jen pět oslovených. „Ty se kolikrát ani o zakázku neucházely, nebo neuspěly,“ dodává Vítek. Negativní reakce z regionů ho nepřekvapuje. „Někteří ředitelé těžce nesli, že jsme je začali kontrolovat. Průšvihů jsme odhalili víc než dost,“ konstatuje Vítek. Jmenuje kupříkladu vypisování zakázek bez uveřejnění. Nebo stanovení ceny zakázky pod deset milionů korun, aby je mohli ředitelé na okresech zadávat sami, nikoli ústředí. „Mnozí měli lokální zájmy a my jim do toho vstupovali. To se samozřejmě nelíbilo,“ vysvětluje bývalý šéf. Tvrdí také, že ředitelku Bachorcovou odvolal náměstek Kušnierz. „Byla jednou z nejslabších a udělala chybu. Výběrové řízení, které vypsala, musela sama pro zmatečnost zrušit. Na vypsanou zakázku ani neměla peníze,“ kontruje Vítek. Doplňuje, že odvolání ředitelů navíc ani nebylo v jeho pravomoci.
Co však mohl, bylo rušit okresní pracoviště, a tedy brát lidem funkce. Skončil třeba pozemkový úřad v Berouně a připojil se k rakovnickému. „V Berouně bylo víc problémů. Stavělo se na cizích pozemcích, budovala cesta, která evidentně neměla zpřístupnit pozemek k zemědělskému užívání, ale připravit příjezd ke stavebním parcelám,“ vysvětluje Vítek.

Nevítaní administrátoři Regionální pozemkové úřady většinou nelibě nesly službu takzvaných administrátorů, kteří zajišťovali veřejné zakázky. „Zlepšovák“ vznikl před dvěma lety z popudu oddělení veřejných zakázek na MZe. Tehdy úřad za Gandaloviče uzavřel rámcovou smlouvu s pražskými firmami Gordion a Eurotender. V polovině letošního září ji Šebesta vypověděl. Externí výpomoc při tendrech ale pokračuje dál. Na konci července podepsal Šebestův ekonomický náměstek Oldřich Černoch rámcovou smlouvu s konsorciem Gorre. Kromě dvou zmíněných firem jej tvoří ještě ústecká společnost Ropro a pražská advokátní kancelář Rowan Legal. Kolik peněz jim MZe platí, úřad odmítá upřesnit. „Odměna za administraci jednotlivých zakázek se fakturuje dle typu řízení. Záleží, zda je otevřené, užší, bez uveřejnění či zjednodušené podlimitní,“ uvedl mluvčí MZe Hugo Roldán.

Drahé úpravy Starostové, vlastníci půdy a všichni, kdo vnímají prospěšnost pozemkových úprav, se obávají, že je znovu přibrzdí nedostatek peněz jako v minulosti za socialistických vlád. Na příští rok je ve vládní rezervě vyčleněno 700 milionů korun, ujišťuje ministr Šebesta. Další peníze přitečou z Bruselu. Jenže Agrární komora by český podíl, ze kterého se financuje prvotní projektová etapa, nejraději nalila do potápějících se mléčných farem. Dá se očekávat, že ve sněmovně při jednání o státním rozpočtu se její požadavek budou snažit prosadit levicoví poslanci. Výdaje na pozemkové úpravy z evropských zdrojů už letos na jaře přiškrtil tehdejší ministr zemědělství Gandalovič. Zhruba 750 milionů korun si vypůjčil na uhrazení DPH u rozvojových projektů malých obcí. Vrátit by se měly z takzvaného Barrosova balíčku, jenže tomu málokdo věří.
„Bez peněz se úpravy nepohnou. Jejich brzdou je ale také obrovsky složitá metodika. Prodražuje zakázky, na které se snaží nabalit všichni možní experti,“ poukazuje předseda Svazu vlastníků půdy František Janda. Jako projektant ví, o čem mluví. Obává se, že změnu k lepšímu nepřinese ani nová metodika, kterou pro MZe za 834 tisíc korun vytváří brněnský Agroprojekt. Firma dostala také další zakázku týkající se pozemkových úprav za 637 tisíc korun.
Další cestu pozemkových úprav už zapálený Vítek neovlivní. Žezlo po něm převzal jeho zástupce, dlouholetý pracovník úřadu Kamil Kaulich. Jiného ředitele Šebesta nehledá.

BOX: Proč pozemkové úpravy Český venkov je potřebuje jako sůl. Podařené pozemkové úpravy proměňují krajinu, vracejí do ní polní cesty a stromořadí. Současně se při nich vytváří drobná ochranná opatření proti povodním a půdní erozi. Obnovují pořádek ve vlastnictví pozemků. Vlastníci půdy díky nim získávají hmatatelný majetek, který už není někde utopený a nepřístupný v obrovském lánu. Při dosavadním tempu ovšem budou na úpravy někde čekat třeba i padesát let. Zatím totiž proběhly nebo se realizují zhruba na osmnácti procentech zemědělské půdy a pouze na osmi procentech celkového počtu katastrálních území. Zpracování a zapsání projektu pozemkové úpravy do katastru nemovitostí trvá průměrně pět let.

BOX: Plánované toky Peníze na pozemkové úpravy (v mil. Kč)
Zdroje*2007*2008*2009–2015
Státní rozpočet (na projekty)*700*800*4000
Státní rozpočet a FNM (protipovodňové konto)*65*155*780
Operační program zemědělství*280*5*0
Pozemkový fond ČR*200*400*750
Ředitelství silnic a dálnic*100*150*700
Evropský fond (cesty, protipovodňová opatření apod.)*0*780*4320
Celkem*1645*2290*10 550
Pramen: Ústřední pozemkový úřad, návrh koncepce na období 2009–2020

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče