Bohumil Pečinka: Vítání čínského milence

24. března, 08:37 - Bohumil Pečinka
24. března, 08:37

V pondělí zavítá do Česka jiná civilizace. Poprvé přijede čínský prezident a šéf tamních komunistů Si Ťin-pching. A s ním více než stovka podnikatelů, kteří zde jako na povel začnou podepisovat byznysové smlouvy s českými firmami. Mluví se o částce 45 miliard korun, ale pokud se dotáhnou některé investice v bankovnictví, může to být i dvakrát tolik.

Ekonom Pavel Kohout nedávno v LN popsal, jak tchajwanské investice v Česku mnohonásobně převyšují ty z pevninské Číny, a přesto čeští politici neinscenují diplomatická divadla. Tak o co se tu vlastně hraje? Česká a Čínská lidová republika předně podepíšou dohodu o strategickém partnerství. Číňané tím chtějí deklarovat, že Praha se stane „hlavním městem“ strategické iniciativy 16 plus 1, tedy formátu, v němž Peking jedná s šestnácti zeměmi středo- a východoevropského regionu.

Čína si u nás chce vytvořit strategické předpolí, něco jako získat klíče od brány do západní Evropy. To je hlavní důvod, proč některé investice jsou ekonomicky obtížně vysvětlitelné a evidentně přeplacené. Rozlišit, kde končí byznys a začíná politická strategie, je vůbec nejtěžší věc. Rozumí jí jen pár lidí a většinou se jedná o nositele čínských pasů.

I proto je na místě obezřetnost. Česko má z čínského pohledu zajímavou polohu mezi západem a východem Evropy a zároveň je to země, kde si byznysové a politické elity neuvědomují své základní zájmy a jednají podle principu „všechno teď a tady“.

Hranici mezi byznysem a politickou strategií rozumí jen pár lidí, většinou jde o držitele čínských pasů.

Zatímco čínští stratégové uvažují s výhledem na desetiletí dopředu. Rozdíl mezi největšími investičními domy v Německu a u nás je ten, že ty německé sice také chtějí dělat s Číňany byznys, ale ve stylu „já pán, ty pán“. Ty české s nimi chtějí okamžitě vlézt do postele v duchu hesla „co když se taková situace už nebude opakovat“.

Specifické hry s čínskou stranou sehrávají i někteří čeští politici v čele s hlavou státu. Mezi prezidentem Zemanem a jeho čínským protějškem – zvnějšku viděno – vzniklo dokonce něco jako milenecký vztah. Zeman v posledních deseti letech netoužil po ničem jiném než vystavět si velký pomník.


Přečtěte si: Olga Lomová: Čínské investice v Česku nevede obchodní zájem


Tím se stal projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, který by podle střízlivých odhadů přišel na 200 miliard korun.
Tuhle slabost pro starý baťovský projekt vyjevil už při první návštěvě Číny, čehož se později chytila čínská strana. Národohospodářsky zajímavý, ale finančně špatně návratný projekt je pro Zemana tím, čím pro oslíka mrkev přivázaná před nosem: jde tam, kam se mrkev pohne, a s ním i celé Česko.

Na pondělním semináři o česko-čínských vztazích v Senátu se předběžně mluvilo o částce 25 miliard korun, kterou jsou čínští investoři ochotni do Zemanova kanálu vložit. To je zhruba deset procent celkové částky, takže zbytek by musela dorovnat EU, jinak je to všechno jen gesto dobré vůle pro novopečeného strategického partnera.

Autor je komentátorem týdeníku Reflex


Čtěte také:

Rozporuplná návštěva čínského vůdce: mnoho povyku pro nic?

Hrdá ze CEFC: Chceme vytvořit investiční fondy pro střední Evropu

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče