Bohumil Pečinka: Trest smrti pro firmy

09. října 2015, 07:46 - Bohumil Pečinka
09. října 2015, 07:46

Pod vlivem protikorupční horečky byl v roce 2011 přijat zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. V té době ho už měla většina zemí EU, přesto je dnes předmětem velké kritiky. Proč?

Českým specifikem bylo, že začal platit bez prováděcích předpisů. To dodnes vedlo k několika desítkám trestních stíhání, z nichž část je přinejmenším sporná. Mnoho firem se tak pokládá za pokusné králíky nezvládnutého zákona. Současně se na ministerstvu spravedlnosti chystá novela zákona a včera o jeho podobě jednaly české právní špičky na speciální konferenci.

Jádrem kritiky je paragraf 8, podle nějž je právnická osoba odpovědná za korupční a jiné protiprávní jednání svých zaměstnanců. Problém je, že takto stíhaná firma nemá faktickou možnost se „vyvinit“, tedy poukázat na to, že šlo o osobní selhání. I proto poslanci z ústavně-právního výboru navrhují, aby existovala trestní odpovědnost pouze manažerů ve statutárních a kontrolních orgánech. K čemu však vede dnešní praxe?

Firma, která dostane nálepku korupční firmy, nemá v přípravném řízení, kdy se dává dohromady obžaloba, možnost dokázat, že šlo o individuální exces. Nevadilo by to tolik ve státě, kde by fungovaly rychlé soudy. V našem případě už samo obvinění znamená poškození před věřiteli, bankami, klienty a partnery, což znamená významné škody.

Možnost se vyvinit

V létě 2015 přišel ministr spravedlnosti s novelou zákona, která firmám dává určitou možnost se „vyvinit“. Společnost podle tohoto návrhu musí sama prokázat, že trestný čin nebyl spáchán v jejím zájmu. Většina poslanců to kritizuje a naopak tvrdí, že se dokazovací logika musí obrátit. Jinak řečeno, stíhání firmy jako právnické osoby musí začít až ve chvíli, kdy jí byl prokázán zlý úmysl.

Právní spory mají drastické důsledky. Česko přistoupilo na mimořádně tvrdou verzi normy a jedním z trestů, vedle finančních, může být zákaz účasti ve veřejných zakázkách či rozpuštění firmy. S malou nadsázkou řekněme, že trest smrti pro fyzické osoby u nás byl zrušen před 25 lety, zato pro firmy byl před pár lety zaveden.

Vznikl pekelný mix pomalých soudů, drakonických trestů a nedostatku judikatury, kvůli němuž si společnosti nemohou nastavit vnitřní pravidla, aby předcházely poškození ze strany zaměstnanců. Na Západě se vnitřní systémy (compliance) formují podle prováděcích norem a dosavadních precedentů.

Přičteme-li připravovaný zákon o státním zastupitelství, který dává velké pravomoci novému protikorupčnímu speciálu, nabízí se otázka: nestanou se gumové paragrafy součástí konkurenčního boje velkých firem?

Autor je komentátorem týdeníku Reflex


Čtěte také:

Padly první tresty pro právnické osoby

Trestní odpovědnost firem po česku. Zlikvidovat konkurenci je jednodužší

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče