Bohumil Pečinka: Německá doktrína je dost riskantní

11. září 2015, 08:34 - Bohumil Pečinka
11. září 2015, 08:34

Z Německa zaznívají hlasy, které jsou pro část Čechů nepochopitelné a budí v nich obavy. Oprávněné? Uprchlická vlna silněji nasvítila některé rysy německé politiky. Prosperující Německo se v posledních letech začíná chovat jako samostatná kontinentální mocnost, která se už nenechává svazovat Francií jako v celé poválečné éře.

Hospodářský vzestup dává německé politice imperiální velkorysost. Ta se projevuje nejen sanováním evropských projektů, ale i otevřeným přístupem k uprchlíkům. Jistě je v tom přítomen také komplex viny za dvě světové války spojený s takzvanou politikou odčiňování.

Zatímco se tedy většina evropských zemí staví vůči uprchlíkům z muslimských zemí rezervovaně, jsou Němci otevření na samou mez sebedestrukce. Škoda jen, že podobnou empatii nemají vůči okolním státům, které mají jiné ekonomické možnosti, odlišně čtou historii a kladou důraz na jiná bezpečnostní rizika.

Znepokojujících je několik věcí. Předně jednohlasnost německých médií a politické scény ve věci uprchlíků. Pěkně se to zrcadlí v článku v prestižním pravicovém deníku FAZ, kde se praví: „Uprchlíky a azylanty si evropské státy musejí spravedlivě rozdělit podle kvót. V těchto otázkách už nemůže existovat národní sebeurčení.“ Českým uším to zní jako ozvěna Brežněvovy doktríny omezené suverenity pro sovětský blok.

Německé levicové prostředí chápe mnohasettisícovou uprchlickou vlnu jako možnost předefinovat národ a konečně tak zvítězit nad vlastní historií

Podobné postoje se odrážejí i v německém levicovém prostředí. Zde se mnohasettisícová uprchlická vlna chápe jako možnost předefinovat národ a konečně tak zvítězit nad vlastní historií. Před čtrnácti dny to shrnul prezident Gauck: „Ještě více lidí než dosud se odpoutá od obrazu národa, který je homogenní, ve kterém je mateřskou řečí skoro všech němčina, ve kterém převažuje křesťanství a světlá barva kůže… Musíme národ nově definovat jako společenství různých.“

V tomto pojetí se Německo má stát prvním státem světa, kde byla do všech důsledků uplatněna teorie multikulturalismu, která z tradičního národa udělá „společenství různých“, tedy různých kultur, jazyků a posléze i zákonodárství, což se může projevit například jinými právy mužů a žen.

Autor je komentátorem týdeníku Reflex


Přečtěte si: Poskytnout běžencům vlastní byt? V Česku to není jednoduché


Velkým problémem je, že Německo je dnes něčím mezi regionální mocností a impériem. Má tendenci dostředivou silou vtahovat do svých vnitropolitických rozhodnutí další okolní státy. To, že naráží na jejich obavy či odpor, není výsledkem jejich „evropské nedostatečnosti“, jak to traktují někteří čeští novináři. Každý svobodný stát musí především reprezentovat většinové zájmy svých voličů. A ty české vycházejí mimo jiné ze špatných zkušeností západních států s integrací běženců z muslimských zemí.

Oficiálně zatím nevyslovená, ale vnucovaná doktrína „omezené suverenity“ může v sousedních státech vyvolat horší protiněmecké démony než ty, jimž chce Německo čelit velkorysým přijetím uprchlíků z problémových zemí.


Čtěte také:

Američané se shodli s Rusy, OSN vyšetří chemické útoky v Sýrii

Němci už posílají lodě, lhali převadeči. Syřané oblehli ambasádu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče