Bohumil Pečinka: Kdo se bojí 17. listopadu?

29. července 2015, 08:09 - Bohumil Pečinka
29. července 2015, 08:09

Dnes má vláda projednávat návrh exministryně spravedlnosti Heleny Válkové, aby se státní svátek 17. listopadu přejmenoval na Mezinárodní den studentstva. Vypadá to, že nový režim začíná jít nejen po strukturách, ale už i po symbolech polistopadové éry. Iniciativa poslankyně Válkové není první akcí tohoto druhu. Už před rokem přišel s prakticky totožnou věcí komunistický poslanecký klub, ale nezískal většinovou podporu. Nyní se tedy návrhu chytili někteří politici ANO a ČSSD.

Co bylo na počátku? V roce 1999 skupina studentů v čele s Davidem Rýcem a Petrem Sokolem přesvědčila tehdejší poslance, že u příležitosti desátého výročí revoluce by měl být 17. listopad prohlášen státním svátkem. Od té doby je výročí událostí na pražské Národní třídě označováno jako Den boje za svobodu a demokracii. Mezinárodní den studentstva, který se od druhé světové války rovněž slaví v tento den, nikdo nezrušil. Jen polistopadová republika si dovolila odkázat na události, s nimiž je svázaná její novodobá existence. Přesně jak to říkal Masaryk: státy se udržují idejemi, které stály u jejich vzniku.

Změna se Zemanem a Babišem

Povšimněme si, že studentům se podařilo návrh prosadit v době vlády sociální demokracie. Shoda na 17. listopadu jako na události, která otevřela dveře svobodnému vývoji, byla tehdy všeobecně sdíleným konsenzem. Situace se začala obracet v roce 2013 v souvislosti s nástupem Miloše Zemana do prezidentského křesla a především Andreje Babiše s jeho programem „pětadvaceti rozkradených let“.

Na této tezi se Babiš rozhodl vystavět svůj mírně autoritativní režim. K tomu se přidala skupina z levého křídla ČSSD, která se zaměřila především na likvidaci Ústavu pro studium totalitních režimů a její „nezávislí politologové“ z Masarykovy demokratické akademie od té doby okupují pořady veřejnoprávní televize.

Dnešní vládní režim je proto originální symbiózou babišovské generace, jíž polistopadový režim zbrzdil profesní vzestup, a levičáků, kteří prošli kuchyní rodiny Uhlů. To je samozřejmě jenom mlha z idejí a postojů, za níž jsou rozpoznatelné kšefty v zájmu velkokapitálu a současně snaha zavděčit se ulici.

Myšlenka bojovníků

K první skupině patří také bývalý Svaz protifašistických bojovníků, snad nejvíce protežovaná komunistická organizace. Ta se po listopadu 1989 vnějškově transformovala na Svaz bojovníků za svobodu. Celou polistopadovou republiku však těžce nesla, že všechny vlády jako svého partnera braly spíše protikomunistickou Konfederaci politických vězňů. Hvězda svazu bojovníků začala vycházet zase až v souvislosti s nástupem nového režimu po roce 2013.

Právě v těchto strukturách vznikla myšlenka oslabit symbol 17. listopadu a „nahradit“ jej Mezinárodním dnem studentstva. Podstatou všech těchto pohybů je jedno – znehodnotit uplynulých 25 let. Nejen věcně, ale i symbolicky. A založit „nový režim“. Co bude jeho vůdčí myšlenkou? Vyvolávat strach a rozdávat sociální dávky?

Autor je komentátorem týdeníku Reflex


Čtěte také:

17. listopad – přelomový den s puncem patosu i historie

Dušan Kütner: Svátek? Tak šup do IKEA

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče