Bohumil Doležal: Rekviem za služební zákon

11. srpna 2014, 07:18 - Bohumil Doležal
11. srpna 2014, 07:18

Dohadování politických stran ve sněmovně o změnách v novele zákona o státní službě bylo uzavřeno kompromisem. Koalice přistoupila na hlavní podmínku demokratické opozice. Místo generálního ředitelství státní služby vznikne koordinační útvar při ministerstvu vnitra, který bude řídit náměstek jmenovaný na šest let vládou. Část kompetencí plánovaného ředitelství se přenese na ministerstvo financí.

Jde jistě o významnou událost. Zákon o státní službě byl klíčovým bodem revolučního hnutí za rekonstrukci státu, které se s intenzivní podporou ČSSD rozpoutalo na jaře 2012, vedlo k výrazným politickým změnám: byla smetena vláda a důkladně se proměnila politická mapa České republiky.

Obrovitá vlna nespokojenosti měla pochopitelné důvody. Po řadu let u nás neexistovala pevná vládní většina, o její momentální podobě rozhodovali nejrůznější zrádci a přeběhlíci. Nejsilnější vládní stranu vytrvale, zavile a úspěšně rozvracel její expředseda ze závětří prezidentské funkce. Díky frustrované opozici se prosadil nový politický styl, takzvaný paroubkismus, jehož hlavní zásadou bylo: až se prokoušeme k moci, všechno zrušíme. Politice vévodily nenávist a cynismus. A není se čemu divit. Politické strany, na nichž v civilizovaném světě stojí demokratické uspořádání společnosti, se u nás po listopadu 1989 u první politické elity těšily hlubokému opovržení. Nikdo se do nich nehrnul a sloužily jako výtahy k moci a rejdiště lobbistů.

Teď, jak se zdá, se paroubkismus vyčerpal. Podařilo se sice smést regulační poplatky ve zdravotnictví a reformu důchodového systému, ale například u církevních restitucí to už uvázlo. A zákon o státní službě narazil ne snad kvůli razanci opozice (na to je příliš slabá), ale protože se ukázalo, že ho vlastně nikdo moc nechce. Nestojí o něj nejsilnější muž koalice Andrej Babiš ani protisobotkovská opozice uvnitř ČSSD. Nakonec už ho drželi jen excentričtí intelektuálové: navrhovatel Jiří Dienstbier a revoluční iniciativy s nulovou politickou podporou.

Kompromis jako sprosté slovo

A zjevně se vyčerpala i představa, že stát musí být pokud možno co nejvíce nezávislý na svém hlavním škůdci, politicích, a proto potřebuje nezávislé policisty a státní zástupce, kteří je budou zavírat, a nezávislou státní právu, která si bude dělat, co bude chtít, a pečovat, aby se jí do toho politici nepletli. Ke slovu přišly kompromis a dohoda, dosud považované za sprostá slova.

Tvrdit ovšem, že už se zase prosazuje stará tradiční politika, by bylo velmi přehnané. Úspěšné tažení pravdy, lásky a nepolitické politiky nevzalo za své. Jen na místě Václava Havla dnes stojí řadoví občané, kteří makají a nekradou, protože to už nemají zapotřebí, a někdejší Občanské fórum vystřídal Agrofert. Zdá se tedy, že revoluční intelektuálové se svou kategorickou žádostí „Vraťte nám stát, který jste nám ve volbách roku 1992 vyfoukli“, nakonec uspěli. Dopustili se jen jediné, zato však osudové chyby. Uvedli totiž špatnou zpáteční adresu.

Autor je politolog


Koalice ustoupila. Generální ředitelství v zákoně nebude

Poslanci přerušili jednání o služebním zákonu, sejdou se koncem srpna

Dienstbier: Služební zákon byl „zprzněn“. Odmítá na něm dál pracovat

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče