Bohumil Doležal: Moudrost, odvaha a síla vydržet

10. března 2014, 09:51 - Bohumil Doležal
10. března 2014, 09:51

Rok od prezidentovy inaugurace máme za sebou. Docela to uteklo. Na stříhání metru, jímž jsme si za totáče na vojně krátili posledních sto dní základní služby, je ještě brzy. Je ale jasnější, co prezidentování pana Zemana obnáší a co od něho lze ještě očekávat.

Miloše Zemana vynesla do funkce vlna lidového hněvu, která loni smetla staré pořádky a nastolila nové. Jeho vítězství v přímé volbě bylo přesvědčivé. Miloš Zeman se tedy stal významnou součástí nových pořádků. Asi ne tak významnou, jak si sám představoval – nepochybně své vítězství chápal jako triumf, který mu dějiny byly dlužny. Zkusme to, čeho se mu podařilo dosáhnout, změřit jeho rok a dva dny starým inauguračním projevem.

Miloš Zeman slíbil, že chce být prezidentem všech občanů bez rozdílu jejich politických názorů. Nechci malicherně zdůrazňovat, že v mém případě se mu to nepodařilo. U celé veřejnosti, soudě podle průzkumů veřejného mínění, uspěl přibližně z poloviny.

Prezident dále prohlásil, že chce diskutovat o svých představách s vládou a parlamentem. K tomu zatím, bohužel, neměl dost příležitostí, a to nikoli vlastní vinou. Stará vláda se bez jeho přičinění zhroutila čtyři měsíce poté, co se ujal funkce, a nedlouho poté ji následovala i stará sněmovna. Pak vládl přes půl roku kabinet, který si najmenoval Zeman sám, takže diskuze měla ze své podstaty povahu samomluvy.

Moderátor lánské schůzky

Za první cíl si prezident uložil uklidnění a stabilizaci české politické scény. Chtěl hrát roli prostředníka a moderátora. V této roli se uplatnil zejména jakožto moderátor známé lánské schůzky bezprostředně po říjnových sněmovních volbách. Povedlo se mu sjednotit nezanedbatelnou část české politické scény. Sice v odporu proti své osobě, ale přece. Na druhé straně se mu podařilo cestou různých zvyklostí, neříkejme přímo idiotských, postupně rozšířit gumový rámec prezidentských pravomocí, které mu teď už nikdo neodpáře.

Dalším Zemanovým cílem byla podpora „podnikatelů baťovského typu, kteří investují své zisky do oblasti svého podnikání“. Bezděčně, ale podstatně pomohl k závratnému úspěchu Andreje Babiše, univerzálního manažera v oblasti zemědělství, médií i politiky, jehož oborem podnikání je celá republika.

Úspěchem se může prezident chlubit i ve vyhlášeném boji proti významnému „ostrovu negativní deviace“, totiž „podstatné části českých médií“. Byla neutralizována tím, že se dostala pod Babišova ochranná křídla, takže svoboda kritiky je nyní omezena na kopání do politických mrtvol, mezi něž byl bohužel jakýmsi nedorozuměním započítán i sám prezident.

Pan prezident skončil svůj projev známou prosbou: Bože, dej mi odvahu ovlivňovat to, co ovlivnit mohu, pokoru neovlivňovat to, co ovlivnit nejde, a moudrost, abych dokázal rozlišit mezi obojím. Po roce k tomu připojuji: A nám ostatním dej sílu, abychom to ještě čtyři roky vydrželi.


Čtěte také:

Zeman rok poté: dělal to, co předem ohlásil

Zeman: „Solární baroni“ mohou být i mezi poslanci

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče