Bohumil Doležal: Kauza Nečas a směr Ukrajina

05. listopadu 2013, 08:36 - Bohumil Doležal
05. listopadu 2013, 08:36

Nejvyšší soud minulý týden rozhodl ve věci návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o vynětí čtyř poslanců bývalé Poslanecké sněmovny z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Jedná se o případ údajného uplácení z podzimu roku 2012.

Pánové Tluchoř, Fuksa a Šnajdr nemohou být podle verdiktu trestně stíháni, expremiér Nečas naproti tomu ano. V jeho případě prý totiž nešlo ani o projev související s výkonem mandátu, ani o hlasování v Poslanecké sněmovně, takže není kryt takzvanou indemnitou. Pokud jde o procesní imunitu, pak podle nynější právní úpravy platí, že pokud sněmovna odepře s vydáním poslance souhlas, je jeho stíhání vyloučeno nikoli navždy jako dříve, ale jen na dobu trvání mandátu. Protože mandát pana Nečase už skončil, souhlas sněmovny logicky není zapotřebí.

Vydírání a obrana

Nejvyšší soud si tedy nad Nečasovým případem umyl ruce jako Pilát Pontský. Posouzení, zda mohl dělat něco jiného, přenechám právním odborníkům. Je třeba zdůraznit, že rozhodnutí samozřejmě neznamená, že by pan Nečas měl být odsouzen, nýbrž jen, že může být obviněn.

Připomeňme letmo, oč v případu jde: pánové Tluchoř, Fuksa a Šnajdr se v létě a na podzim roku 2012 pokusili využít chronické slabosti Nečasovy vlády k tomu, aby ji vydírali. Šlo o vydírání v tom nejlepším slova smyslu, totiž o vydírání politické, které nemůže být kriminalizováno. To však neznamená, že nebylo politicky a lidsky opovrženíhodné. Premiér je nakonec přiměl k tomu, aby se vzdali mandátů, tedy možnosti jej dále vydírat, a zjevně jim nabídl jakousi kompenzaci, která ovšem ztrátu politického vlivu nemůže vyvážit. Jeho jednání je politicky i lidsky pochopitelné a ospravedlnitelné.

Absurdní výklad

Vrchní státní zastupitelství ovšem obrátilo případ naruby. Podle něj Nečas nabídl třem poslancům úplatek za to, že se vzdají mandátu a umožní prosadit důležité vládní návrhy, a podařilo se mu je lidsky zlomit. Kvůli tomu se pak Nečasovo obvinění vejde pod paragraf 332 trestního zákona – podplácení. Tento výklad je ovšem absurdní a je obtížné bránit se dojmu, že je zároveň také účelový, mířící k jednoznačnému cíli.

Celá kauza Nečas a další zahrnuje od počátku tři provinění. Zaprvé nezákonné sledování premiérovy tehdejší choti vojenským zpravodajstvím. To není problém korupce a premiér za to nese odpovědnost politickou. Řešit otázku, zda by to samo o sobě stačilo na jeho demisi, by znamenalo spekulovat. Nestalo se. Korupční obvinění, o němž je řeč, učinilo demisi výrazně naléhavější. A pánové Rittig a Janoušek jsou tu zatím jen jako nejasná kulisa, která tu naléhavost ovšem ještě posílila.

Mrtvoly a trofej

Pánové Šnajdr, Fuksa a Tluchoř jsou dnes politickými mrtvolami a nikoho nezajímají. Zato odsouzení Petra Nečase by sloužilo jako viditelný úspěch protikorupčního tažení a signál „změny pořádků“, k níž u nás dnes dochází.
Ve skutečnosti ovšem, pokud by snad byl Petr Nečas odsouzen, vyšle to jen signál, že se Česká republika „změnou pořádků“ dostává na úroveň Ukrajiny. Čemuž by bylo skutečně dobré zákonnými prostředky zabránit.

Autor je politolog


Čtěte také:

Ištvan: Trojici exposlanců ODS již stíhání za trafiky nehrozí

Nejvyšší soud: Nečase lze stíhat. Tluchoře, Fuksu a Šnajdra ne

Soud osvobodil Randáka v kauze zveřejnění odměn Nagyové

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče