Bohatý západ, chudý východ

26. září 2005, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ (dr)
26. září 2005, 00:00

KUPNÍ SÍLA Kupní síla obyvatel jednotlivých regionů se v Česku výrazně liší. Významná část výdajů -mnohem více než v západních zemích - padne v tuzemsku na potraviny. Česká republika není pro obchodníky všude stejným rájem. Souvisí to s kupní silou, která se v tuzemsku výrazně liší.

KUPNÍ SÍLA

Kupní síla obyvatel jednotlivých regionů se v Česku výrazně liší. Významná část výdajů -mnohem více než v západních zemích - padne v tuzemsku na potraviny.

Česká republika není pro obchodníky všude stejným rájem. Souvisí to s kupní silou, která se v tuzemsku výrazně liší. Zřejmě bez překvapení vede s velkým náskokem Praha. V přepočtu na obyvatele dosahuje kupní síla v hlavním městě téměř 133 procent celorepublikového průměru. Na opačném pólu jsou desítky obcí, kde jsou průměrné hodnoty indexu kupní síly pod sedmdesáti procenty. Vyplývá to z průzkumu kupní síly obyvatel společností Incoma Research a GfK. „Zjednodušeně lze hovořit o bohatém západu a chudém východu,“ uvedla Martina Drtinová z Incoma Research. Nad republikovým průměrem se pohybují také kraje Karlovarský, Liberecký, Středočeský a Plzeňský. Kraj Vysočina dosahuje jen 90,3 procenta. Mezi nejbohatší okresy se vedle Prahy a přilehlých okresů dostaly také Plzeň-město a Cheb. Nejslabší kupní síla - 85 procent průměru - je v okrese Bruntál. Kupní sílu pak kopírují také příležitosti, kde peníze utrácet. Nejvíc nákupních center je v Praze, nejméně pak v kraji Vysočina. Letošní výsledky pravidelného hodnocení úrovně kupního potenciálu spotřebitelů ukázaly, že kupní síla obyvatel České republiky se přibližuje evropské hladině zatím jen pomalu. Svou paritou kupní síly v přepočtu na obyvatele se pohybujeme přibližně na 66 procentech průměrné úrovně evropské „patnáctky“. Lépe než my jsou na tom Slovinci, kteří dosahují 74 procent. Na druhé straně jsou Maďaři s 59, Slováci s 49 a Poláci s 45 procenty. Pro obyvatele střední a východní Evropy jsou největším problémem náklady na jídlo. Ekonom Petr Gola v měsíčníku Lobby uvádí, že v deseti nových členských státech Evropské unie mají domácnosti mnohem vyšší náklady na jídlo než v původních patnácti členských zemích. Podle něho je to tím, že ceny základních potravin jsou v nových členských zemích přibližně poloviční, ale platy jsou sotva třetinové. Nejvíce za jídlo platí Litevci (36 procent výdajů), dále Lotyši (33 procent) a Maďaři (29 procent). Jejich protipólem jsou v Unii Britové, kteří za jídlo utratí desetinu výdajů, následováni Nizozemci a Němci s jedenácti procenty. Vedle toho náklady na bydlení se liší stále méně. V západní Evropě nejsou výdaje na tento účel nikde nižší než dvacet procent, v tuzemsku se pak ocitají na procentech devatenácti. Nejvíc ukrajují z celkového koláče bydlení Švédům, kteří za tuto životní potřebu zaplatí 31 procent výdajů, Dánové 26 procent a u Němců představuje čtvrtinu výdajů.

NEJBOHATŠÍ OKRESY

1. Praha

2. Praha-východ  

3. Praha-západ

4. Plzeň-město

5. Cheb

NEJCHUDŠÍ OKRESY 73. Karviná

74. Znojmo

75. Svitavy

76. Třebíč

77. Bruntál

Pramen: Incoma ResearchGfK

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče