Bohatí chtějí rozdávat

30. října 2009, 14:28 - Pavel Hanslíček
30. října 2009, 14:28

Znovuzavedení zdanění movitých by mohlo do spolkového rozpočtu přinést až 100 miliard eur

Park v městské části Tiergarten v centru Berlína se předminulou středu stal svědkem podivné události. „Jedna, dva, tři a jedeme!“ Na povel vyhazují čtyři muži a jedna žena do vzduchu papírové ústřižky, které vypadají jako bankovky. Nejde však o žádnou skupinku bláznů, to se jen sešla demonstrace bohatých Němců žádajících spolkovou vládu o zavedení mimořádné daně pro zámožné spoluobčany. Účastníci demonstrace své požadavky zveřejnili formou internetové petice Bohatí pro zdanění bohatých, v níž se píše: „My, kteří jsme získali peníze dědictvím, prací nebo úspěšným podnikáním, požadujeme, aby se všechny majetné osoby podíleli na nákladech na tlumení krize a programu investice do budoucnosti.“

Rozevírání nůžek Jedním z hlavních iniciátorů petice a zároveň účastníkem berlínské minidemonstrace je zámožný berlínský lékař a psychoterapeut Dieter Lehmkuhl. „Nůžky mezi chudými a bohatými se v naší zemi posledních patnáct let stále více rozevírají. Pokud bude pokračovat současná nespravedlivá daňová politika, tak se Německo brzy stane jednou ze zemí s nejnerovnějším rozdělením majetku mezi vyspělými státy. Dle studie zveřejněné v lednu Německým ústavem pro ekonomický výzkum (DIW) ovládá desetina nejbohatších přes 60 procent veškerého soukromého majetku. Naopak nejchudších 70 procent vlastní méně než devět procent aktiv,“ řekl deníku Tagesspiegel Lehmkuhl. Dalším motivem pro start kampaně se stal způsob, jakým se spolková vláda vypořádává s probíhající hospodářskou krizí. „Strašně mě rozčílilo, kolik peněz dokázal najednou stát sehnat, aby pomohl bankám. A to jsou prostředky, jež vždycky předtím chyběly na řešení opravdu závažných problémů z oblasti sociální, vzdělávání či životního prostředí,“ vysvětlil Lehmkuhl s tím, že on i řada dalších movitých Němců zbohatla, když se zemi dařilo, a nyní je čas vrátit jí to zpět. „Není správné, aby běžní lidé nesli následky sanace finančního sektoru, když krizi nezpůsobili, a navíc neprofitovali z boomu, jenž jí předcházel,“ dodal Lehmkuhl.

Radikální požadavky Jaké řešení Lehmkuhl navrhuje? V tomto a v příštím roce mají německé fyzické osoby s celkovým majetkem nad 500 tisíc eur a firmy s aktivy přesahujícími tři miliony eur zaplatit mimořádnou dávku ve výši pěti procent. Členové iniciativy jsou přitom velmi radikální – němečtí občané by měli odvod zaplatit ze svého celosvětového majetku. Rozhodujícím kritériem pro vybírání dávky přitom nemá být bydliště, ale státní příslušnost. „Trvalý pobyt v Monaku tak nepomůže. Kdo by se chtěl placení vyhnout, musel by odevzdat německý pas,“ píše se na internetových stránkách iniciativy na adrese www.appell-vermoegensabgabe.de. Lehmkuhl odhaduje, že mimořádný odvod by se týkal 2,2 milionu Němců a spolkové státní pokladně může přinést až 100 miliard eur. Tyto prostředky ale nesmějí dle signatářů petice skončit anonymně v německém rozpočtu, ale naopak musejí plynout do zcela konkrétních projektů zaměřených na budoucnost: budování obnovitelných energetických zdrojů, bytovou výstavbu, vzdělání a vyšší sociální dávky pro osoby postižené ekonomickou krizí. Po zmíněných dvou letech se má mimořádný odvod změnit na majetkovou daň ve výši jednoho procenta, jejíž výnos bude sloužit k vyrovnání rozdílů ve zdanění práce a kapitálu.

Zděděný majetek Petice Bohatí pro zdanění bohatých vznikla v květnu a původně měla 21 signatářů. „Nyní je nás už přes 40 a tento počet dále roste,“ pochvaluje si Lehmkuhl. Zajímavé je složení skupiny. „Samozřejmě že nejsme jediní, kteří volají po vyšším zdanění bohatých. V našem případě je unikátní, že všichni naši členové jsou skutečně zámožní. To už by mohlo přinutit vládu, aby nám naslouchala,“ říká dvaatřicetiletý doktor filozofie Bruno Haas, jenž je vedle Lehmkuhla dalším mluvčím celé iniciativy. A jakou mají motivaci bohatí lidé pro podpis petice, jež může vést ke snížení jejich majetku? „Zdědil jsem hodně peněz, které vlastně nepotřebuji. Je to do nebe volající nespravedlnost, jak málo nás daní,“ vysvětlil agentuře AFP další ze signatářů, Peter Vollmer, jehož majetek tvoří firemní akcie tiskárny založené jeho otcem. Podobně na tom je například i Haas, který zase po rodičích zdědil velký chemický koncern, a tak se stal boháčem tak trochu proti své vůli. Lehmkuhlova a Haasova petice však má i vadu na kráse – mezi signatáři není nikdo ze sta nejbohatších občanů Německa.

Návrat do minulosti Zdanění bohatých není přitom v německém daňovém systému novinkou. Movité osoby odváděly státu každoročně jedno procento ze svého majetku až do roku 1997, kdy byla tato daň na základě nálezu Spolkového ústavního soudu o její protiústavnosti zrušena. Od té doby sice došlo k pokusům o její znovuzavedení, ale ty vždy ztroskotaly na odporu německých pravicových stran CDU a FDP. Ekonomická krize a škrty v sociálních dávkách však šance na vyšší zdanění bohatých zvyšují. Například z reprezentativního průzkumu společnosti TNS Emnid, jenž právě na objednávku signatářů dotyčné petice proběhl koncem června, vyplynulo, že více než 57 procent německých občanů podporuje zavedení nové daňové dávky pro bohaté. Tento krok navíc začíná získávat oporu i v německých odborných kruzích. Například již zmíněný DIW publikoval studii, z níž plyne, že jen při zavedení vyššího zdanění bohatých může Německo zvládnout současný enormní nárůst zadlužení. To by se mělo jen letos zvýšit o rekordních 126 miliard eur na celkem 1,7 bilionu. Dle zjištění DIW přitom roční výnos německých majetkových daní dosahuje pouze výše 0,9 procenta HDP, což je méně než polovina oproti průměru v ostatních vyspělých zemích světa. A jak narovnání tohoto rozdílu dosáhnout? DIW navrhuje podstatné zvýšení daně z nemovitostí a podobně jako Lehmkuhlova iniciativa znovuzavedení majetkové daně zrušené v roce 1997.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče