Bohaté investory čeká příznivé období

23. prosince 2008, 00:00 - Marcela Honsová
23. prosince 2008, 00:00

Zatímco někteří manažeři se obávají nastupující krize, Jan Bobek ji přirovnává k ozdravné povodni v pražském Karlíně a tvrdí, že investory, kteří se mohou opřít o vlastní finance, čeká příznivé období.

Jako nový šéf Sdružení pro zahraniční investice (AFI) chce navíc pomoci i tuzemským podnikatelům, kteří se rozhodnou expandovat do ciziny.

Do voleb jste šel s novou vizí, která by Sdružení pro zahraniční investice směřovala i na pomoc tuzemským firmám, jež chtějí podnikat mimo Česko. Jak jste s tímto plánem daleko?

Zatím diskutujeme o tom, že bychom se zaměřili i na podporu českých investorů, kteří by rádi do jiných zemí. S tou myšlenkou přišla řada členů sdružení a já doufám, že dojdeme ke společné shodě, abychom tento směr rozjeli už v příštím roce. Sdružení doposud podporovalo investory, kteří přicházejí do Česka. Spojujeme konzultační společnosti v oboru právních, finančních služeb, personalistiky, řízení projektů, stavebního inženýrství.

Věřím, že tuzemští podnikatelé uvítají, že by jim sdružení chtělo v budoucnu pomáhat v zahraničních investicích. Pokud vím, vy uvažujete hlavně o Východu?

Myslím si, že čeští podnikatelé dokonce postrádají skupinu odborných firem, která je schopna se o ně v zahraničí postarat. Pomoc hodláme směřovat do oblastí, o něž budou mít čeští investoři zájem. Většina členů našeho sdružení jsou české dcery nadnárodních firem, nebo jsou to české subjekty, které mají zkušenosti v zahraničí. A toho bychom mohli využít. Pokud bude chtít tuzemská firma expandovat do Německa, tak jí budeme schopni pomoci. Jestliže bude mít zájem o Ukrajinu, Indii nebo Čínu, i s tím se vyrovnáme. Naše služby budou velmi podobné těm, které poskytujeme zahraničním investorům v Česku.

Do východní Evropy jdou velice často české dcery zahraničních subjektů. Je logické, že takovou akcí třeba americká matka pověří Čechy a ti potřebují pomoc. Uvádím to jako příklad, jak zajímavá je i pro Američany naše zkušenost. Ale i čistě tuzemská společnost bude potřebovat, a věřím, že využije, naši podporu.

Mezi novinkami, které chcete prosadit, je také užší spolupráce s CzechInvestem.

To do značné míry závisí na zadání Czech-Investu. Každopádně jednou z funkcí sdružení je podpora této společnosti, která je součástí státní správy a v jejím rámci dostává své úkoly. Čili je to čistě věc ministerstva průmyslu a obchodu a vedení CzechInvestu. My můžeme přijít s podněty, jedním je třeba podpora tuzemských investorů při podnikání v jiných zemích. Ale pozor, nebudeme pomáhat firmě, která zruší stávající provoz v Česku a přesune ho někam jinam. To je proti našim stanovám.

Jaké zahraniční lokality jsou pro české podnikatele podle vás atraktivní?

Určitě je do budoucna zajímavý Petrohrad a oblast kolem tohoto města. Kupodivu Rusko nemá příliš mnoho přístavů pro nákladní dopravu ve velikém rozsahu. Petrohrad je jedním z nich, a proto je kolem také tolik automobilek. Obecně petrohradská lokalita zažije boom průmyslový i významné sociální změny, město se určitě hodně rozšíří a vzniknou tam nové administrativní a rezidenční čtvrti, které souvisejí se zázemím pro průmyslový rozmach. Srovnám-li toto město s Moskvou, tak Petrohrad je menší a pochopitelnější, Moskva má i vlastní počasí, jak je veliká.

A kromě ruského teritoria?

Určitě bude do budoucna zajímavá Indie a Čína.

Přitom Evropa se brání investicím z Číny a Indie, zatímco o Česku to tolik neplatí. Odhadujete proč?

To je správný postřeh, ale zatím je mezi Čechy a Číňany hodně veliký kulturní rozdíl na to, aby si porozuměli. Ve střední Evropě je investor stále vítaný, západní Evropa může být odtažitější. My pravděpodobně máme z Číny „menší strach“ než západní Evropa.

ZAHRANIČNÍ INVESTOŘI UVAŽUJÍ O ELEKTROTECHNICE I AUTECH

Vím, že nesmíte být příliš konkrétní, ale jedná nyní vaše sdružení s investory, kteří uvažují o výrazném vstupu do tuzemska? A v jakých oblastech?

Investice jsou určitě většího rozsahu, řádově jde o mnoho set milionů korun, pochopitelně s vysokou přidanou hodnotou. Takže počet zaměstnanců, kteří tam najdou práci, bude nižší, než dříve v investicích býval. I nároky na schopnosti a vzdělání budou vyšší než bylo zvykem v minulosti. Z poslední doby máme zkušenosti, že investor neuvažuje o Česku, Maďarsku, Polsku, Slovensku, ale už srovnává Česko s Belgií, Holandskem, se severní Francií, takže máme veliké konkurenty. Zažil jsem i projekt, který byl v Česku připraven na rozjetí a nakonec se přesunul do Francie. Člověk by čekal transfer na Ukrajinu, do Ruska.

Co se týče oblastí, jedná se o elektrotechniku, stavební materiály, stále automobilový průmysl. Konkrétnější být opravdu nemohu, protože to je záležitost PR každé firmy nebo CzechInvestu, až bude chtít investor sám zveřejnit své záměry.

Podle studie společnosti Ernst & Young je Česko devátou nejatraktivnější zemí pro investice na světě. Čím si to vysvětlujete?

Jednak je to polohou České republiky v rámci Evropy, dále pro investory velice zajímavou úrovní průměrné mzdy, i když se zvyšuje. Ale hlavní důvod vidím ve schopnostech české pracovní síly, která je specifická svojí flexibilitou a ochotou tvrdě pracovat, což řada pracovníků západních zemí není.

Jak se český podnikatel dozví o zajímavé zahraniční investici, kterou by mohl využít?

Pro řadu podnikatelů může být ta informace včasná, když se o ní dočte v novinách. Pro jiné typy služeb je už pozdě, bylo by lepší o ní vědět rok předem, než se o ní dozvědí třeba ze sdělovacích prostředků. Protože to zahraniční firmy často tají, je dobré být členem našeho sdružení, které o takových investicích ví, ovšem s tím, že je nesmí zveřejňovat.

VNÍMÁM VELICE PESIMISTICKOU NÁLADU

Analytici tvrdí, že investice v budoucnu poklesnou. Vidíte to také tak?

Stali jsme se součástí historie a já neumím přesně popsat, co se děje. Ve světě se stalo několik věcí s trhy i investicemi a v Česku ještě něco navíc, takže se tu sešlo víc faktorů. Převedším se nám posunovala měna, stejně tak i v Polsku, Slovensku a Maďarsku, hodně rostly mzdy, a to nepochybně ovlivňovalo rozhodování investorů, zda si vybrat Česko nebo ne. Našimi typickými konkurenty bylo dřív Polsko, Maďarsko, Slovensko.

U manuálně jednoduchých výrob to začínalo být Rumunsko. Z hlediska zajímavosti trhu to bylo Rusko, ale to z hlediska zahraničního investora nepovažuji za soupeře. Pokud zahraniční investor mluví o Rusku i Česku, je to většinou tak, že jednu investici udělá v Rusku a druhou ve střední Evropě, kde pak uvažuje o konkurenčních státech, o nichž jsem mluvil.

Kdyby chtěl americký investor v Česku postavit závod před pěti lety, tak by ho metr čtvereční stál pět set dolarů, letos v létě už tisíc dolarů na metr čtvereční, a přitom česká firma trží v korunách totéž, co před těmi pěti lety. To si potom rozmyslí, zda tu chce stavět nebo ne. Ale to bylo způsobeno spíše spekulačním tlakem na českou korunu než nastávající finanční krizí.

Přesto investice poklesnou i kvůli krizi…

Uvažování investorů krize nepochybně ovlivňuje a je to cítit v našem byznysu všude po Evropě. Řada projektů se oddalovala či rušila, nebo šla radikálně do jiných destinací jako Indie, Číny i ještě dál. Ve sdružení AFI to cítí úplně všechny firmy stejně. V tuto chvíli kolem sebe vnímám velmi pesimistickou náladu. Koncem září bych řekl, že si nikdo v tuzemsku nepřipouštěl, že by se nás finanční problémy v Americe nějak dotkly, teď to naopak vidíme velmi černě. Nedávno jsem při vyhlášení nemovitosti roku přirovnal krizi k povodni v Karlíně. Věděli jsme, že voda přijde, jenom ne jak vysoko a na jak dlouho paralyzuje život ve čtvrti. Vynesla na světlo neuvěřitelné věci ze sklepů, některé domy dokonce spadly. Přesto je to dnes hezká čtvrť, v níž se i lépe žije.

Chápete krizi jako ozdravný proces pro ekonomiku?

Každá krize má v sobě zárodek něčeho pozitivního, ale určitě bych neřekl, že je skvělé, že tu máme hospodářskou krizi, která nám ozdraví ekonomiku. Speciálně ne českou, protože si myslím, že v tuzemsku je bankovní systém v dobrém stavu. Problémy jsme si prošli před deseti lety.

Ovšem všechno zlé je pro něco dobré. I za stávajícího stavu lze najít cesty k tomu, jak ze situace něco vytěžit. Investoři, kteří se mohou opřít o vlastní finanční prostředky a příprava jejich investice trvá dva tři roky, uvažují tak, že není lepší období než právě toto. Pořídí například levnější stavební dodávky i technologii.

PODMÍNKY V ČESKU SE PRO INVESTORY ZLEPŠILY

Cizí investor upřednostňuje dcery zahraničních firem, nebo je mu to jedno?

Je to kombinace. Například Francouz chce pracovat s Francouzem, jiným národům je to jedno. Řada firem dá na reference, zažil jsem investora, který se důrazně zajímal o lokální firmy, protože chtěl dobrou regionální znalost, a pak ho teprve zajímala cena.

Možná by vás mohli majitelé tuzemských firem kritizovat, že se hodně zastáváte zahraničních investorů, umetáte jim cestu, aby to u nás měli jednodušší.

JAN BOBEK (36)

Vystudoval střední elektrotechnickou školu, poté pracoval ve třech firmách, nyní v konzultačně-inženýrské nadnárodní společnosti Tebodin sídlící v Nizozemsku, kde vede od roku 2000 obchodní oddělení. Firma působí ve dvaceti zemích Evropy, Středního východu a Asie v průmyslu, infrastruktuře, energetice a státní správě. Poté, co Tebodin založil i čtyřčlenné nadnárodní obchodní oddělení, do něhož byl Bobek nominován, pobývá také v centrále v Haagu. Letos na podzim byl zvolen do čela Sdružení pro zahraniční investice AFI, které má 55 členů. Je ženatý, bezdětný. Domluví se anglicky, německy, polsky, rusky, učí se japonsky. Jeho hlavním koníčkem je historie, především vojenské letectví.

Já bych chápal tuto kritiku, protože tuzemská firma se může ptát, kdo pomůže jí. Při nastartování investice je potřeba projít určitým byrokratickým procesem, který souvisí s výstavbou, založením firmy, najmutím lidí a ten mi přijde v řadě případů ještě hodně složitý. Pro obě skupiny – české i přicházející firmy – bude dobré, pokud se bude dařit zjednodušovat to, čím musí projít. Ne někomu ulehčovat život, ale všem ho zjednodušovat. Pokud jsou pravidla nastavena korektně a jednoduše, tak je to příjemnější pro všechny.

Je vstup zahraničních investorů stále stejně složitý jako před deseti, patnácti roky, nebo už je české prostředí vstřícnější?

Podmínky se zlepšily, když už nic jiného, tak alespoň četnost lidí, kteří jsou schopni se domluvit s investorem cizím jazykem. Také se zvýšila schopnost českých pracovníků domluvit se s cizím managementem s ohledem na kulturní zázemí, protože řada národů má svoje specifika, zvláště Asie.

Co se týče podnikatelů, hodně by jim pomohlo ulehčení vstupu zahraničních pracovníků do Česka. Myslím lidí, kteří mají vysokou přidanou hodnotu, ať už jsou to manažeři, programátoři, kvalifikovaní technici. Přijít sem a vyřizovat si nezbytná povolení pro práci, byt, dojít na poštu a něco vyřídit je stále velmi složité pro toho, kdo neumí dobře česky.

Máte na mysli změnu některých zákonů?

Šel bych cestou zjednodušování toho, co už máme, nezaváděl bych nic nového. Pokud je to praktické, jenom bych to vylepšil třeba cestou dvojjazyčnosti u určitých dokumentů, u agendy, kterou ten člověk musí projít. Vím to z doslechu, nemluvím z vlastní zkušenosti.

KONZULTANT PRO JEDNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍMI PARTNERY

Vy osobně máte právě nejintenzivnější zkušenosti s asijskými národy. Jak by si měli zástupci tuzemských firem počínat, mají-li schůzku se zahraničními investory?

Doporučoval bych jim najmout si externího konzultanta na jistý druh tréninku jednání s takovým klientem a pochopení, jakým způsobem jeho tým uvažuje. U určitých národů, hlavně těch asijských, se nikdy nesetkáte s tím, kdo rozhoduje. To může Evropana mást, myslí si, že důležití lidé s ním sedí v místnosti. Například u Japonců dochází k rozhodnutí často jakýmsi spolurozhodováním, naopak Korejci mají hodně vertikální rozhodovací strukturu.

Pro většinu asijských národů ovšem platí, že i když se vyjadřují pro nás srozumitelnou angličtinou, není překladem toho, jak uvažují. Konkrétně jim třeba vysvětlujete komplikovanou záležitost a oni poslouchají, přikyvují a polohlasem říkají „yes“. To ale neznamená, že souhlasí. Přeloženo do češtiny to znamená ano, já vás slyším. Proto je dobré nenechat zajít jednání daleko a včas se zeptat: „Do you understand?“ (Rozumíte?) A oni zpravidla odpoví: „No.“ (Ne.)

S kým se vám dobře jedná, vzhledem k národnosti?

Snažím se dohodnout s každým. Příjemně mě překvapili Ukrajinci svojí pracovitostí. Lidé, se kterými jsem se setkal, dodržují slovo a mají tah na branku, aby dokázali dodat kvalitu. Ukrajina je trochu popelka, příliš jsme o ní nemluvili, přitom ve firmě, kde pracuji, patří Ukrajinci mezi nejlepší inženýry.

Lobbujete v dobrém slova smyslu v domovské firmě Tebodin za Česko?

Paradoxně moc lobbovat nemusím. Když se vyskytne projekt, který je složitý a je třeba jej udělat rychle, tak ve většině případů dojde představenstvo k názoru: Dejte to Čechům, protože ti to zvládnou. Uvnitř firmy máme dobré renomé. Jeden ze tří členů představenstva je navíc Čech, což je zajímavé, protože je to první neholanďan v historii firmy, která funguje od roku 1945.

KVŮLI BEZPEČÍ MĚNY JE VHODNÉ PŘIJMOUT EURO

Zahraniční investice v Česku přinášejí zakázky tuzemským firmám. Podle jakých kritérií si třeba investoři vybírají region?

U každého investora je mnoho parametrů, podle nichž volí oblast, často hrají roli i specifika, která se vážou k firemní kultuře. Někdo chce být uvnitř města, jiný naopak mimo. To nikdy předem nevíte, na to se musíte ptát. Často je to blízkost jejich klientů, pokud mají zákazníky v západní Evropě, vyloženě investice směřují do západní části republiky, do Plzeňského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Jedním z důležitých parametrů je také infrastruktura. Místa, kde je dálnice, jsou pro investora zajímavá.

Čeští podnikatelé teď tvrdí, že svým kolegům na Slovensku závidí, protože už je nebudou trápit kurzové výkyvy vůči euru. Jak vy se stavíte k brzkému zavedení eura v Česku?

Upřímně, v tuto chvíli nemám odpověď. V první polovině roku, kdy koruna nebezpečně posilovala, všichni volali, abychom euro měli. V tuto chvíli se zase zdá, že je dobře, že ho nemáme.

Před časem se cílem spekulace stala britská libra a i ta měla potíže to ustát. A naši ekonomiku bych rozhodně nesrovnával s britskou. Čili z důvodů bezpečí měny a ekonomiky je přijetí eura určitě vhodné. Z hlediska termínu nedokáži říct kvalifikovaný názor.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče