Blues pro dvě koleje

13. srpna 2007, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
13. srpna 2007, 00:00

JAN MUZIKA Loni v dubnu oslavila železniční trať z Berouna do Rakovníka 130 let provozu. Byla projektována jako součást Rakovnicko-protivínské dráhy koncem 19. století a jejím konstruktérem se stal známý český železniční stavitel Jan Muzika. Železnice měla ve druhé polovině 19.

JAN MUZIKA Loni v dubnu oslavila železniční trať z Berouna do Rakovníka 130 let provozu. Byla projektována jako součást Rakovnicko-protivínské dráhy koncem 19. století a jejím konstruktérem se stal známý český železniční stavitel Jan Muzika.

Železnice měla ve druhé polovině 19. století výrazný podíl na rozvoji českého venkova. Kudy vedla, tam většinou přinesla prosperitu. Kde se jí naopak bránili, zpravidla později litovali. Příkladem může být třebaNový Knín, který kvůli odmítnutí stavby dráhy brzy zaostal za sousední Dobříší.

Jedním z míst, kterému železnice pomohla k rozvoji, byla také středočeská obec Březnice. Se světem ji propojila dráha Rakovník-Protivín vybudovaná v letech 1874 až 1876. Klíčový podíl na jejím prosazení a realizaci měl přitom český inženýr a podnikatel Jan Muzika.

PRAXE U LANNY

Narodil se roku 1832 právě v Březnici, kterou jako správný lokální patriot propagoval celý život. Roku 1854 nastoupil na Českou stavovskou polytechniku do Prahy a o čtyři roky později ji s úspěchem dokončil.

Jeho prvním zaměstnavatelem se stala společnost Lanna a Šebek, kterou vedl známý stavitel železničních tratí a jeden z nejznámějších českých podnikatelů Vojtěch Lanna (více v Profitu č. 2/2005). Společně s firmou bratří Kleinů (více v Profitu č. 15/2007) stavěla zrovna dráhu z Pardubic do Liberce a pro Jana Muziku to byla skvělá příležitost k získání praxe.

U Lanny pak zůstal dalších jedenáct let a kromě práce na několika menších tratích se v letech 1860 až 1862 podílel i na budování jednoho z nejdůležitějších železničních koridorů té doby - České západní dráhy. Vedla z Prahy přes Plzeň do bavorského města Furth im Wald a šlo o vskutku úctyhodné dílo pozemního stavitelství. Na trati dlouhé 182 kilometrů bylo totiž 446 mostů, 15 vodáren, 182 strážních domků a 17 nádraží.

MUZIKA A SPOL.

Jan Muzika se u Vojtěcha Lanny stal opravdovým mistrem a nejednou řídil výstavbu celé dráhy (například trati Trutnov-Kralupy). Rok 1869 se však pro něj stal zlomovým. Rozhodl se úspěšnou spolupráci ukončit a založil vlastní železniční stavební firmu s názvem J. Muzika a spol.

Nejprve budoval jen méně významné úseky, třeba 57 kilometrů dlouhou trať z Března do Karlových Varů. Postupně se ale vypracoval a získal i zakázku na vybudování Pražskoduchcovské dráhy z Prahy do Obrnic u Mostu, která měřila více než 80 kilometrů a procházela městy Slaným a Louny.

Muzika však nezůstával se stavbou železnic pouze v Čechách. Již od začátku 70. let 19. století se výrazně angažoval také v cizině a vybudoval několik tratí v Bosně, Srbsku, Bulharsku i Haliči.

Z RAKOVNÍKA DO PROTIVÍNA

Nejvýznamnějším Muzikovým počinem bylo ale vybudování Rakovnicko-protivínské dráhy v letech 1874 až 1876. Nedaleko středočeského Rakovníka sice již vedla takzvaná Buštěhradská dráha, pro město byla ale téměř bezcenná, protože procházela jen okolními lesy.

Stavba nové železnice začala v červnu 1874 a trvala velmi krátkou dobu - pouhých 23 měsíců! Trať byla dlouhá 152,8 kilometru a dokončena byla 30. dubna 1876. Podle původních plánů měla být sice ještě delší. Měla vést až z Hodkovic nad Mohelkou (Liberecký kraj) přes Českou Lípu, Rakovník, Beroun a Písek až k říšské hranici u Kunžvartu na Šumavě. Shodou okolností však došlo pouze k výstavbě úseku Rakovník-Protivín.

Na jejím budování se podílely tisíce českých i zahraničních dělníků. Jen v úseku Zdice-Protivín jich pracovalo na 12 tisíc! Montáže mostních konstrukcí zajišťovaly kladenské hutě a na dodávkách materiálu se podílela řada dalších firem. Zatěžkávací zkoušky a slavnostní zprovoznění prvních úseků se přitom odehrály již v prosinci 1875.

NEOBYČEJNÁ STAVBA

Že se jednalo o stavbu velmi nadčasovou dokládá i fakt, že na trati vznikla celá řada pozoruhodných staveb. Příkladem může být most přes Litavku ve Zdicích nebo příhradový most (složený z ocelových prutů) přes Otavu u Písku o délce úctyhodných 120 metrů!

Jedním z nejtěžších míst stavby se přitom stal úsek mezi Berounem a Rakovníkem o délce 44 kilometrů. Ve stísněných údolích se skalnatými svahy podél Berounky (tehdy Mže) a Rakovnického potoka se muselo prokopat 5 tunelů a postavit mnoho stovek metrů opěrných zdí a vysokých náspů.

Vše se ale nakonec podařilo a na paměť zprovoznění celé dráhy byl nedaleko protivínské výtopny roku 1876 vztyčen památník „Viribus unitis“ (Spojenými silami). Jan Muzika se navíc dočkal i významného osobního ohodnocení. Za výstavbu národohospodářsky důležité trati byl vyznamenán titulem c. k. stavební rada.

PŘEDČASNÝ ODCHOD

Poté následovalo ještě budování místních drah na Jičínsku a Královéhradecku, které dohromady měřily téměř 150 kilometrů. První začala roku 1881 stavba úseku Bakov-Kopidlno. Původní trasa měla vést přes Ledkov, Zliv a Libáň, zasáhl však kníže Othelio Lichnovský z Dětenic, který požadoval napojení svého panství. Vznikla proto také odbočka Dětenice-Dobrovice.

Jednou z posledních Muzikových zakázek se stala výstavba regionální trati Praha-Čerčany s odbočkou do Dobříše. Vybudovat však stihl už jen krátký úsek z Prahy do Modřan, kde fungoval jeden z největších cukrovarů habsburské monarchie (pozdější Orion).

Více toho již úspěšný podnikatel nestihl a roku 1882 ve věku nedožitých padesáti let náhle zemřel. Jeho stavitelská firma brzy poté zanikla, vybudované tratě ale slouží lidem dodnes. Oslav výročí železnice Beroun-Rakovník se zúčastnily stovky lidí, které 130 let starou tratí provezl historický vláček. Odkaz Jana Muziky žije dál.

Prameny: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Berounský deník, Železničář

 JAN MUZIKA (1832-1882) Český podnikatel a stavitel železničních tratí Jan Muzika se narodil 21. června 1832 ve středočeské Březnici. Po absolvování České stavovské polytechniky v Praze (1854 až 1858) byl zaměstnán jako asistent u stavebního podnikatelství Lanna a Šebek. Účastnil se budování železnice z Pardubic do Liberce a poté přešel na stavbu České západní dráhy, kterou zčásti projektoval. Ve službách Vojtěcha Lanny pak řídil i výstavbu trati Trutnov-Kralupy, roku 1869 se však rozhodl odejít a založil vlastní firmu J. Muzika a spol. Vybudoval železnici z Března do Karlových Varů i Pražsko-duchcovskou dráhu, jeho největším dílem se však stala stavba trati Rakovník-Protivín z let 1874 až 1876. Kromě řídicí, projektantské a trasovací činnosti byl Muzika činný i v legislativní oblasti. Vypracoval například návrh stavebních a provozně technických požadavků na rakouských drahách. Zemřel 30. května 1882 ve věku padesáti let.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče