Blíží se soumrak pěstování brambor v Čechách?

25. dubna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
25. dubna 2005, 00:00

STÁTNÍ DOTACE Nejen pěstitelé obilovin nebo cukrovky, ale také domácí producenti brambor mají v poslední době těžkou hlavu. Na rozdíl od jiných pěstitelů nedosáhnou na některé dotační podpory a více než kohokoliv je ničí levnější zahraniční konkurence. Má tedy vůbec pěstování brambor v Česku smysl?

Brambor je v Evropě přebytek. Proto Unie nepodporuje jejich pěstování. foto: Profit - Martin Siebert 

STÁTNÍ DOTACE Nejen pěstitelé obilovin nebo cukrovky, ale také domácí producenti brambor mají v poslední době těžkou hlavu. Na rozdíl od jiných pěstitelů nedosáhnou na některé dotační podpory a více než kohokoliv je ničí levnější zahraniční konkurence. Má tedy vůbec pěstování brambor v Česku smysl? Bramboráři původně počítali, že dosáhnou na podpory v rámci takzvaných top-up. To jsou národní podpory směrované speciálně na plodiny na orné půdě, skot, ovce, kozy, len a chmel. Brambory ale v tomto výčtu chybí. Okresní agrární komora (OAK) Ústí nad Orlici již také vydala oficiální protest: „Jako zástupci zemědělců hospodařících na půdě jsme silně překvapeni obsahem Nařízení vlády ze dne 13. dubna 2005, v němž jsou z národních doplňkových plateb vyloučeny všechny plochy brambor. Považujeme tento krok za nepochopitelný, a to i vzhledem ke stále snižujícímu se rozměru českého zemědělství. Tento krok i ve vztahu k celkové situaci producentů zeleniny nelze nazvat jinak než diskriminací pěstitelů brambor,“ uvádí v něm mimo jiné. Komora proto žádá ministerstvo zemědělství (MZe) o přehodnocení současného postoje, neboť ten prý tuzemské bramboráře a zelináře obecně likviduje. Dlužno dodat, že nejde o ojedinělý názor. Protest z Orlickoústecka podporuje podle své ředitelky Marie Brodinové také OAK Havlíčkův Brod. Vysočina ostatně byla a ještě stále je významným bramborářským regionem. NENÍ BRAMBORA JAKO BRAMBORA

Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase ale může Česko poskytnout bramborářům jen takové podpory, které jsou v souladu s unijní strukturou podpor. „Nemůžeme vybočovat z řady,“ říká Palas. Jak upřesňuje Hugo Roldán z MZe, v žádné zemi Evropské unie není pěstování konzumních brambor podporováno, neboť nejde o regulovanou komoditu a brambor je v Unii přebytek. To v praxi znamená, že domácí pěstitelé konzumních brambor mají nárok pouze na podporu v rámci zjednodušených přímých plateb na plochu, což je přibližně 2000 korun na hektar.

Jiná situace je v případě brambor na sadbu a na škrob. Tam zemědělci čerpat podpory mohou, a například právě v oblasti Vysočiny činí příspěvek státu 1500 až 2500 korun na tunu sadbových brambor v závislosti na konkrétní oblasti. Na Vysočině totiž existuje povinnost sázet jen certifikovanou sadbu brambor vzhledem k riziku možného šíření chorob, jako je třeba kroužkovitost. Na dražší a kvalitnější sadbu proto stát přispívá.

Ještě perspektivnější je pěstování brambor na škrob. „V tomto případě si Česko v Bruselu vyjednalo možnost stoprocentní výše evropských podpor,“ zdůrazňuje Roldán. Oproti konzumním bramborám tak v programech top-up brambory na škrob jsou, a je také známa celková výše podpory - 102 miliony korun. Příspěvek na tunu tak činí zhruba 3000 korun.

ODBYTOVÉ MOŽNOSTI

Patrně nejhorší perspektivu má pěstování takzvaných raných brambor. Klimatické podmínky, jak potvrzuje i Palas, nejsou v Česku pro tuto komoditu optimální. V jiných částech Evropy s teplejším podnebím totiž dozrávají dříve a jejich producenti dosahují vyšší výnosy. „Plochy raných brambor se budou proto v Česku určitě snižovat,“ předpovídá ministr.

Podobná je i situace na trhu konzumních brambor, zde lze ale například vsadit na identitu domácí produkce. Tu je však možné dosáhnout jen v rámci systémové marketingové podpory. Argumenty pro přesvědčení spotřebitele přitom existují. Výzkumný ústav bramborářský nedávno zveřejnil výsledky výzkumů, podle nichž mají například brambory z Vysočiny pro spotřebitele některé pozitivní vlastnosti, které jsou zcela specifické a identické právě pro tuto tradiční bramborářskou oblast.

A ZASE TEN BIOLÍH

Možnosti pro odbyt brambor existují také v nepotravinářském využití, například na biolíh. „Myšlenka na zpracování brambor na biolíh je zajímavá a musíme se začít bavit o tom, že by se v budoucnosti podpora směrovaná na jeho produkci vztahovala i na brambory. Domnívám se, že časem stejně dospějeme k závěru, že budeme v Česku přepalovat všechny přebytky, které u nás vzniknou. A to z komodit, z nichž lze biolíh vyrobit - ať již je to obilí, cukrovka nebo brambory,“ potvrdil minulý týden Palas.

To by byl zásadní a žádoucí průlom v dosavadních názorech na strategii produkce biolihu v Česku. Zatím se totiž jako s výchozí zemědělskou surovinou uvažuje pouze s obilovinami, a speciálně křížencem žita a pšenice - tritikale. 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče