Blíží se soumrak pěstování brambor v Čechách?

25. dubna 2005, 00:00 - PETR HAVEL
25. dubna 2005, 00:00

STÁTNÍ DOTACE Nejen pěstitelé obilovin nebo cukrovky, ale také domácí producenti brambor mají v poslední době těžkou hlavu. Na rozdíl od jiných pěstitelů nedosáhnou na některé dotační podpory a více než kohokoliv je ničí levnější zahraniční konkurence. Má tedy vůbec pěstování brambor v Česku smysl?

Brambor je v Evropě přebytek. Proto Unie nepodporuje jejich pěstování. foto: Profit - Martin Siebert 

STÁTNÍ DOTACE Nejen pěstitelé obilovin nebo cukrovky, ale také domácí producenti brambor mají v poslední době těžkou hlavu. Na rozdíl od jiných pěstitelů nedosáhnou na některé dotační podpory a více než kohokoliv je ničí levnější zahraniční konkurence. Má tedy vůbec pěstování brambor v Česku smysl? Bramboráři původně počítali, že dosáhnou na podpory v rámci takzvaných top-up. To jsou národní podpory směrované speciálně na plodiny na orné půdě, skot, ovce, kozy, len a chmel. Brambory ale v tomto výčtu chybí. Okresní agrární komora (OAK) Ústí nad Orlici již také vydala oficiální protest: „Jako zástupci zemědělců hospodařících na půdě jsme silně překvapeni obsahem Nařízení vlády ze dne 13. dubna 2005, v němž jsou z národních doplňkových plateb vyloučeny všechny plochy brambor. Považujeme tento krok za nepochopitelný, a to i vzhledem ke stále snižujícímu se rozměru českého zemědělství. Tento krok i ve vztahu k celkové situaci producentů zeleniny nelze nazvat jinak než diskriminací pěstitelů brambor,“ uvádí v něm mimo jiné. Komora proto žádá ministerstvo zemědělství (MZe) o přehodnocení současného postoje, neboť ten prý tuzemské bramboráře a zelináře obecně likviduje. Dlužno dodat, že nejde o ojedinělý názor. Protest z Orlickoústecka podporuje podle své ředitelky Marie Brodinové také OAK Havlíčkův Brod. Vysočina ostatně byla a ještě stále je významným bramborářským regionem. NENÍ BRAMBORA JAKO BRAMBORA

Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase ale může Česko poskytnout bramborářům jen takové podpory, které jsou v souladu s unijní strukturou podpor. „Nemůžeme vybočovat z řady,“ říká Palas. Jak upřesňuje Hugo Roldán z MZe, v žádné zemi Evropské unie není pěstování konzumních brambor podporováno, neboť nejde o regulovanou komoditu a brambor je v Unii přebytek. To v praxi znamená, že domácí pěstitelé konzumních brambor mají nárok pouze na podporu v rámci zjednodušených přímých plateb na plochu, což je přibližně 2000 korun na hektar.

Jiná situace je v případě brambor na sadbu a na škrob. Tam zemědělci čerpat podpory mohou, a například právě v oblasti Vysočiny činí příspěvek státu 1500 až 2500 korun na tunu sadbových brambor v závislosti na konkrétní oblasti. Na Vysočině totiž existuje povinnost sázet jen certifikovanou sadbu brambor vzhledem k riziku možného šíření chorob, jako je třeba kroužkovitost. Na dražší a kvalitnější sadbu proto stát přispívá.

Ještě perspektivnější je pěstování brambor na škrob. „V tomto případě si Česko v Bruselu vyjednalo možnost stoprocentní výše evropských podpor,“ zdůrazňuje Roldán. Oproti konzumním bramborám tak v programech top-up brambory na škrob jsou, a je také známa celková výše podpory - 102 miliony korun. Příspěvek na tunu tak činí zhruba 3000 korun.

ODBYTOVÉ MOŽNOSTI

Patrně nejhorší perspektivu má pěstování takzvaných raných brambor. Klimatické podmínky, jak potvrzuje i Palas, nejsou v Česku pro tuto komoditu optimální. V jiných částech Evropy s teplejším podnebím totiž dozrávají dříve a jejich producenti dosahují vyšší výnosy. „Plochy raných brambor se budou proto v Česku určitě snižovat,“ předpovídá ministr.

Podobná je i situace na trhu konzumních brambor, zde lze ale například vsadit na identitu domácí produkce. Tu je však možné dosáhnout jen v rámci systémové marketingové podpory. Argumenty pro přesvědčení spotřebitele přitom existují. Výzkumný ústav bramborářský nedávno zveřejnil výsledky výzkumů, podle nichž mají například brambory z Vysočiny pro spotřebitele některé pozitivní vlastnosti, které jsou zcela specifické a identické právě pro tuto tradiční bramborářskou oblast.

A ZASE TEN BIOLÍH

Možnosti pro odbyt brambor existují také v nepotravinářském využití, například na biolíh. „Myšlenka na zpracování brambor na biolíh je zajímavá a musíme se začít bavit o tom, že by se v budoucnosti podpora směrovaná na jeho produkci vztahovala i na brambory. Domnívám se, že časem stejně dospějeme k závěru, že budeme v Česku přepalovat všechny přebytky, které u nás vzniknou. A to z komodit, z nichž lze biolíh vyrobit - ať již je to obilí, cukrovka nebo brambory,“ potvrdil minulý týden Palas.

To by byl zásadní a žádoucí průlom v dosavadních názorech na strategii produkce biolihu v Česku. Zatím se totiž jako s výchozí zemědělskou surovinou uvažuje pouze s obilovinami, a speciálně křížencem žita a pšenice - tritikale. 

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Jak napsat správně CV, aby vás pozvali na pohovor
Jak přijímat a posílat balíky do zahraničí aneb kdy se platí DPH a clo?
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Auta
BMW Z4 Concept byl neoficiálně odhalen těsně před premiérou…
Hyundai ukázal nástupce vodíkového crossoveru ix35. Příští rok dorazí také do Evropy
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve Frankfurtu. Jsou to pro ně vyhozené peníze
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Technologie
Bitcoin přišel o rekord. Kryptoměnou Ethereum už proudí více transakcí
ČTÚ chce regulovat. Zjistil, že si mobilní operátoři málo konkurují
AMD vydalo speciální ovladač pro horníky. Zrychluje těžbu Etherea na Radeonech
Firefox x64 už je pro uživatele Windows výchozí. Je bezpečnější a stabilnější
AMD Ryzen 3 1200 a 1300X – Čtyřjádra za skvělé ceny (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít