Blíží se konec prodejů pod cenou?

20. prosince 2004, 00:00 - PETR HAVEL
20. prosince 2004, 00:00

POTRAVINÁŘI VERSUS OBCHODNÍ ŘETĚZCE Zakázat prodej potravin za nižší než výrobní ceny a zároveň stanovit povinnost odběratelů potravinářských produktů (obchodníků) zaplatit za rychloobrátkové zboží do 30 dnů. To je cílem novely obchodního zákoníku, navržené Potravinářskou komorou.

POTRAVINÁŘI VERSUS OBCHODNÍ ŘETĚZCE Zakázat prodej potravin za nižší než výrobní ceny a zároveň stanovit povinnost odběratelů potravinářských produktů (obchodníků) zaplatit za rychloobrátkové zboží do 30 dnů. To je cílem novely obchodního zákoníku, navržené Potravinářskou komorou. Vzájemná tvrdá konkurence nadnárodních obchodních řetězců v Česku ústí do výrazného tlaku na co nejnižší ceny dodávané potravinářské produkce. Tlak ještě zesílil po razantním nástupu diskontních sítí, zejména řetězce Lidl. Potravináři jsou navíc v řadě případů nuceni k bezplatným vstupním dodávkám, ze svých marží platí regálné, marketingové akce obchodníků a podobně. Požadovaná nízká cena potravin vede dodavatele k záměně původních surovin za levnější náhražky, což může mít při dlouhodobé konzumaci negativní vliv na lidský organismus. Výrobci potravin nemohou vytvářet zisk pro svůj další rozvoj, navíc se zvyšují ceny energií, minimální mzdy, náklady za pohonné hmoty. Ceny potravin ale přitom stagnují nebo alespoň nerostou takovým tempem, jako náklady na jejich výrobu. Právě proto navrhují výrobci potravin novelu obchodního zákoníku. Podle dosavadních ohlasů se však zdá, že regulace chování obchodních řetězců zákonem patrně není nejšťastnější řešení. SPOTŘEBITELÉ SE ROZHODUJÍ PODLE CENY Návrh novely zákona již podle ředitele Potravinářské komory České republiky Miroslava Koberny potravináři prodiskutovali se šéfem zemědělského výboru parlamentu Ladislavem Skopalem. Na pořad jednání sněmovny by se měl dostat počátkem roku 2005. Koberna se domnívá, že novela je i v zájmu řady řetězců. „S podnákladovými cenami začínají již mít problémy i samotné řetězce. Ten, kdo se k takovým cenám nepřidá, je totiž v očích spotřebitelů obchodníkem, který chce své zákazníky okrást. Zákazník přitom nedokáže rozlišit, kdo je poctivý, a kdo ne,“ tvrdí Koberna. Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta ale připomíná, že obdobná praxe existuje i v zemích Evropské unie. I tam se prodávají potraviny za nižší než výrobní náklady. „Diskuze by měla být o tom, kde je únosná hranice chování obchodních sítí,“ myslí si Šebesta. To nepopírá ani mluvčí řetězce Tesco Veselin Barlijev. Podle jeho názoru nicméně hranice stanovena je - a to prostřednictvím antimonopolního zákona v případě, kde by docházelo z pozice monopolu k ohrožení trhu. Nabídka levných potravin je ale podle Barlijeva normální konkurenční boj a na našem trhu je tvrdší proto, že tuzemský spotřebitel se při nákupu potravin rozhoduje především podle ceny. Marketingové akce musí podle mluvčího Tesco dělat každý řetězec, protože každý chce být nejlepší na trhu. „Samozřejmě ale nejde o to vytvářet dojem, že třeba rohlík stojí standardně 50 haléřů,“ podotýká Barlijev. POTRAVINY NEJSOU VÝJIMKOU Potraviny nejsou zdaleka jediným zbožím, které je spotřebiteli nabízeno levněji, než bylo původně nakoupeno nebo jaká je jeho výrobní cena. Letáky například lákají na „textil se slevou 80 procent“. Nebo - podle jednoho sloganu - je možné při nákupu automobilu dostat zdarma ještě jeden. Mobil za korunu v případě věrnosti k operátorovi je v České republice naprosto běžná věc, ačkoli přístroj jistě stojí víc než tuto symbolickou částku. Zákonný zákaz prodeje potravin „pod cenou“ by tak vlastně byl podle Barlijeva porušením pravidel trhu. Tuzemským výrobcům navíc hrozí riziko, že řetězce začnou uzavírat smlouvy na dodávky potravin v zahraničí, kde taková omezení neexistují. Domácí potravináři by tak ztratili své celkem dobré pozice na vlastním trhu. „Cestou proto nejsou zákazy, ale například důraz na identifikaci kvalitních potravin, jako je tomu ve vyhlášce týkající se složení vybraných masných výrobků,“ zdůrazňuje Barlijev. Pomoci by mohl také systémový marketing značky kvality tuzemské potravinářské produkce KLASA. NEMLUVÍ SPOLU Regulaci obchodních vztahů zákonem odmítají nejen řetězce. Obdobný postoj má například Svaz průmyslu a obchodu. Skeptický k účinnosti novely je i místopředseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Pešán. „V zahraničí je v podobných případech spíše zvykem vytváření společných manažerských týmů složených z dodavatelů i odběratelů (obchodníků a potravinářů). To ale dosud na tuzemském trhu neexistuje,“ potvrzuje ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta. S komunikací je to v podmínkách České republiky vůbec těžké. Názorný příklad předvedli minulý týden zástupci deseti z jedenácti pozvaných představitelů řetězců (čestnou výjimkou byla Delvita), kteří se nezúčastnili předem dojednané schůzky s vrcholnými představiteli státu. S ministrem průmyslu a obchodu, ministrem zemědělství a vrchním ředitelem ministerstva financí měli jednat právě o zmíněné novele obchodního zákoníku. „Považujeme takové jednání za skandální - část pozvaných představitelů se z jednání omluvilo v předvečer jeho konání, zbytek několik hodin před jednáním ve středu ráno,“ konstatoval mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. KDO BUDE URČOVAT KVALITU?

Zatímco v Česku je ekonomická síla obchodních řetězců vůči potravinářům značná, v zahraničí se producenti potravin snaží vytvářet řetězcům alternativu. Nedávno například vznikla z popudu několika velkých nadnárodních producentů potravin (například Nestlé nebo Danone) iniciativa SAI (Sustainable Agricultural Initiative). Ta začala vytvářet parametry, které budou tyto potravinářské sítě požadovat na svých dodavatelích surovin. „Jejich požadavky jdou přitom mnohdy dál, než je požadováno správnou zemědělskou praxí a evropskou legislativou. Nastává tak situace, kdy se musí zemědělci na tyto požadavky připravit, protože budou důležitější než minimální legislativní požadavky. Může se stát, že právě některé řetězce převezmou část odpovědnosti za dodržování standardů kvality a životního prostředí a postaví na těchto podmínkách svoji obchodní strategii,“ věří tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče