Blíží se konec diktátu supermarketů?

03. března 2008, 00:00 - Libuše Frantová
03. března 2008, 00:00

REGULACE OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ - Chcete prodávat své výrobky v supermarketu? Nejdřív zaplaťte zalistování, regálné a další poplatky a jděte s cenou hodně dolů. Komu se to nelíbí, má smůlu. Proti nátlaku se bouří zemědělci a potravináři. Co víc, chování řetězců se už nelíbí ani Evropskému parlamentu.

Obchodní řetězce jsou nejen v Česku, ale v celé Evropě na obchodním trhu silnými hráči. U nás postupně ovládly celý maloobchodní trh. Tržby největších obchodníků vzrostly od roku 1993 více než desetinásobně. Řetězce si určují pravidla, na která jejich dodavatelé, pokud chtějí své zboží prodat, musejí většinou přistoupit, i když jsou pro ně značně nevýhodná. Trpí tím i zákazníci, kvůli tlaku na ceny se snižuje kvalita prodávaného zboží.

Analýza, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu potvrzuje, že nadále pokračuje, i když pomaleji, koncentrace trhu. Velcí prodejci své pozice na trhu upevňují a spojují obchodní společnosti do řetězců. Analýza připouští, že problémem se stává užívání takzvaných podnákladových cen, kdy dodavatelé jsou nuceni prodávat za nižší ceny, než za jaké jsou schopni vyrábět. Přesto úředníci dospěli k závěru, že dodavatelsko-odběratelské vztahy „lze charakterizovat jako tržně konsolidované“. Odpůrci regulace trhu, mezi něž patří i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, tvrdí, že na maloobchodním trhu panuje konkurence, ze které profitují především zákazníci. Konec loňského roku však dokázal, že to není vždycky jisté.

„Musíme si uvědomit, že nízká cena a maximální zisk pro řetězce znamenají neúnosný tlak na dodavatele,“ říká předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Právě dodavatelé musejí zaplatit vysoké poplatky za to, že jejich zboží bude řetězec prodávat. „A takový postup může být pro menší dodavatele až likvidační,“ dodává Hašek. Navíc není možné úplně vyloučit ani jakousi dohodu mezi řetězci. Typickým příkladem takového jednání bylo skokové zdražení másla před koncem loňského roku. Během několika dnů stoupla cena ve všech řetězcích, a to v době, kdy měly ve skladech zásoby za ceny výrazně nižší. „Podobně zdražily v závěru roku také chleba a pečivo, i když je výrobci dodávali do řetězců po celý rok za stejné ceny,“ tvrdí předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislav Musil. Zisky ze zvýšených cen tedy plynuly jen do kapes řetězců, ne výrobců.

Řetězce vyvíjejí tlak na ceny

„Pro obchodní řetězce neplatí základní ceníkové ceny, ale požadují ceny nižší, smluvní. K tomu slouží různé typy bonusů, skont, marketingových poplatků a nadstandardních služeb,“ vysvětluje předseda svazu pekařů a cukrářů. Běžným požadavkem je množstevní cena. Čím větší objem zboží, tím méně výrobce dostane za jednotlivý výrobek. Navíc si velcí obchodníci mohou objednat jakékoli množství, ale odmítají nést rizika, pokud se zboží neprodá. Proto malé prodejny nemají v konkurenci téměř šanci. Zaplatí za zboží víc než řetězce a nesou i riziko za neprodané zboží.

Obchodní řetězce tak přenášejí své obchodní riziko na výrobce. „Ale my máme svá rizika související s výrobou. Některé řetězce, například Kaufland, mají ve smlouvě stoprocentní vracení zboží – i u pečiva,“ kritizuje Musil. Když obchod pekárně neprodané zboží vrátí, už jde podle něj v podstatě o odpad. „V některých případech tvoří vratky až dvacet procent,“ dodává. Jsou dvě možnosti: buď si výrobce odpad sám odveze a pak má další náklady navíc, nebo po dohodě likviduje neprodané pečivo sám prodejce. Jenže to pak nemají výrobci žádnou kontrolu nad tím, kolik výrobků v obchodě skutečně zbylo.

Na co všechno musí dodavatelé bezmocně kývnout? Například na takzvané zalistování, kdy musí zaplatit za každý svůj výrobek, který bude obchodní řetězec prodávat. Poplatek se pohybuje v řádu několika tisíc korun, což při širokém sortimentu, který sám řetězec požaduje, představuje poměrně vysokou částku. „A pak se stane, že řetězec objedná od některého výrobku symbolicky jen pár kusů,“ dodává předseda svazu pekařů a cukrářů.

Další poplatek se někde hradí za regálné, tedy za to, že zboží umístí obchodník na regálu na viditelném místě, nejlépe v úrovni očí zákazníka. Ale to nejsou zdaleka jediné nástroje, jak si mohou prodejci vylepšit své zisky. „Bonusy a skonta jsou velmi flexibilním nástrojem, který lze použít na cokoli, co obchodní řetězec potřebuje k maximalizaci svých příjmů,“ vysvětluje Musil. Často je například dodavatel nucen zaplatit, pokud mu je přidělena nová prodejní jednotka.

„Podle našich poznatků to může jít až na 450 tisíc korun, někdy to bývá kombinováno s požadavkem na dodání určitého množství výrobků zdarma. Při rekonstrukci nebo modernizaci prodejny je poplatek většinou poloviční,“ dodává. Někdo požaduje i poplatek za podpis roční smlouvy, který se podle atraktivnosti polohy prodejny pohybuje až v milionech korun.

Reklama se prodraží

Nejabsurdnější je zřejmě poplatek za účast na reklamních akcích. „To tratíme dvakrát. Musíme zaplatit příspěvek na kampaň, třeba 25 tisíc korun za výrobek uvedený na reklamním letáku, a přitom se nám sníží odbyt, protože menší prodejci v okolí omezí odběr a raději zásobí své prodejny levnějším zbožím z řetězce,“ říká Musil. Pekárny navíc žádný přínos z reklamy nepocítí, protože spotřeba jejich výrobků nevzroste, ani když jsou uvedeny na reklamních letácích. Těžko si totiž někdo nakoupí chleba nebo rohlíky do zásoby jen proto, že jsou o pár haléřů levnější.

Výrobci si stěžují i na další problémy, které je dusí. Ceny se sjednávají na celý následující rok v době, kdy nejsou známy vstupní náklady. Při nečekaných růstech cen surovin, energií a pohonných hmot nemají už šanci ceny zvednout. „Od roku 1998 až donedávna nebyla do cen výrobců promítána ani průměrná inflace, protože nám to řetězce nedovolily. Přesto konečné ceny neustále rostly, řetězce si zvyšovaly svoji marži,“ stěžuje si Musil. Pekařům způsobuje potíže i způsob placení. Zákon sice povoluje termín splatnosti u jejich zboží jen 30 dnů, praxe je však úplně jiná. I když je většina, třeba pekařských výrobků, prodána hned v den, kdy je do prodejny dodají, faktury platí řetězce v rozmezí od 45 do 90 dnů, výjimkou už není ani 115 dnů. „Jde o skryté úvěrování,“ tvrdí Musil.

Řetězce navíc často požadují minimálně tři dodávky pekařského zboží denně a další podle potřeby, takže celkový počet může dosáhnout v průměru pěti i více jízd. „Tento systém, který je nekompromisně vyžadován, zvyšuje naše náklady a je zastírán požadavkem na čerstvost, i když řetězce vědí, že vzhledem ke struktuře výroby by systém nejvýše tří závozů byl naprosto vyhovující,“ vysvětluje.

Chovají se jako monopol

Zákon o ochraně hospodářské soutěže chrání subjekty obchodního vztahu před tlakem z pozice síly. Zneužití dominantního postavení na trhu na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. „Obchodní řetězce se chovají jako monopol, alespoň my to tak hodnotíme. Ale jejich chování Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kontrolovat nemůže. Žádný z řetězců v Česku nedosahuje čtyřicetiprocentního podílu na trhu, a tak nemá podle zákona dominantní postavení, proto se jeho chováním úřad nemusí zabývat,“ zdůvodňuje Musil.

Pokud podnikatelské či obchodní prostředí nemá pozici dominance, je rovný vztah partnerů trhu ošetřený obchodním zákoníkem. Osoby, jejichž práva byla porušena nebo ohrožena, se mohou domáhat zadostiučinění u soudu. „Pokud se někdo cítí utlačován, má řadu zákonných možností, jak se bránit,“ poukazuje na obchodní zákoník jednatel obchodního řetězce Globus v České republice Petr Vyhnálek. I když řada popisovaných praktik (zalistování nebo regálné) je v rozporu se zákonem, samotní dodavatelé se nechtějí obracet na soud, i když jim to zákon umožňuje. Mají prostě strach. „Kdo to udělá, už nemá šanci své výrobky prodat,“ konstatuje Musil.

Výrobci se přesto pokoušejí pro ně nevýhodnou situaci změnit. Potravinářská komora se proto podílela na přípravě zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který do sněmovny v únoru předložila skupina poslanců ČSSD. Podle návrhu by museli obchodníci s obratem vyšším než pět miliard korun ročně vypracovat etický kodex, tedy pravidla poctivého obchodního styku, a byli by je povinni dodržovat. Pokud by etická pravidla porušili a jakkoli zneužili svého výsadního postavení na trhu, měla by jim hrozit pokuta v rozmezí od sta tisíc až po deset milionů korun (deset procent z čistého obratu). Dodržování zákona by měl kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Hospodářská komora o ne vždy etickém jednání řetězců ví. „V chování řetězců ve vztahu k drobným dodavatelům existuje řada praktik, které by měly být postižitelné běžnou kontrolou. Ať už se jedná o takzvané regálné, povinný podíl na reklamě, či o další záležitosti, které jsou mezi partnery vyčísleny ve smlouvě, ale nesouvisí s věcným plněním. Finanční úřady by měly při kontrole takové nesrovnalosti odhalit, potrestat a žádat nápravu,“ je přesvědčen prezident komory Jaromír Drábek. Navrhovaný zákon má podle něj svou logiku. „Nicméně dokud nenajdou postižení odvahu se ozvat, pak bude stejně zbytečný. S tímto problémem se potýkáme už dnes, drobní dodavatelé se bojí ukázat na konkrétní případy nekalého chování a raději si nechají podmínky diktovat.“

Říman: Návrh nepodpořím

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman záměr odmítá. „Ministerstvo průmyslu zpracovalo analýzu, která ukazuje, že na problémy dodavatelských firem naše legislativa pamatuje. Za návrhem vidím jen snahu sociální demokracie vnášet do tržního prostředí další regulaci, která nakonec způsobí jediné – zvýšení cen potravin. Představa, že vynucený kodex bude mít jakýkoli pozitivní efekt, je absurdní. Návrh takového zákona v žádném případě nepodpořím,“ říká Říman. Nebylo by to ostatně poprvé. Naposledy vloni na podzim jeho ministerstvo i vláda odmítly návrh zákona, jímž se měnil zákon o ochraně hospodářské soutěže a který měl omezit zneužívání postavení obchodních řetězců.

Za nesmyslný považují návrh i zástupci řetězců. „Je to naprostý nesmysl,“ říká jednatel Globusu Petr Vyhnálek. Pokud návrh projde, bude mít podle něj „katastrofický důsledek pro malé dodavatele“, protože obchodník nebude moci vyjednávat, takže bude čekat, jaké mu dodavatel sám nabídne podmínky. „Zvýhodní to velké firmy, které mají dostatek peněz, aby si mohly koupit velké místo na regálu, prostě nabídnou lepší podmínky,“ říká. Hned však dodává, že Globus od svých dodavatelů regálné nežádá. Potvrzuje ale, že obchodní řetězce uplatňují řadu podmínek při vyjednávání. „Buď se můžeme domluvit na čisté nákupní ceně, nebo na hrubé nákupní ceně, od níž se odečítá mnoho různých zákonných nástrojů,“ vysvětluje zástupce Globusu. „Ty však konečnou cenu nakonec sníží na minimum,“ dodává Musil.

Evropa chce změnu

Chování obchodních řetězců se nelíbí ani Evropskému parlamentu. Ten v polovině února uvedl, že maloobchodní podnikání v celé Evropské unii je stále více ovládáno malým počtem řetězců supermarketů, které kontrolují jediný skutečný přístup zemědělců a jiných dodavatelů ke spotřebitelům. Podle europoslanců existují důkazy o tom, že velké supermarkety zneužívají své kupní síly ke stlačování cen dodavatelům na neudržitelnou úroveň a vnucují jim nerovné podmínky.

Velké supermarkety ve své působnosti stále více překračují hranice jednotlivých států. Poslanci Evropského parlamentu se proto domnívají, že je třeba harmonizovat tyto právní předpisy na úrovni celé Unie. Parlament vyzval Evropskou komisi, aby provedla šetření, jaké důsledky s sebou nese koncentrace supermarketů pro malé podniky, dodavatele, pracovníky a spotřebitele, a posoudila veškeré případy zneužívání kupní sily, které mohou z této koncentrace vyplývat. Komisi také žádá, aby navrhla vhodná opatření, která budou chránit spotřebitele, pracovníky a výrobce před jakýmkoli zneužitím vedoucího postavení nebo před negativními vlivy, které byly během tohoto šetření zjištěny.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče