Blíží se katastrofa

28. května 2009, 21:25 - Karel Zaoral
28. května 2009, 21:25

Výpadky v daňových příjmech roztrhají státní rozpočet na kusy

Ekonomická recese se stále prohlubuje. Negativní čísla přicházejí ze všech směrů, u posledních údajů o propadu ekonomiky za první čtvrtletí reálně hrozí, že budou přehodnoceny směrem k ještě dramatičtějším číslům. Kromě rostoucí nezaměstnanosti a podnikatelských potíží s poklesem objemu zakázek se však zdá, jako by se nic vážného nedělo. Lidé stále utrácejí, i když menším tempem než dříve, počet nesplácených úvěrů sice roste, ale dle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy zatím v rozumných mezích. Češi stále ještě investují i do zábavy, jak je zejména v posledních dnech vidět na rostoucím odbytu vajec. Jenže už za rok či dva by tahle idylka mohla drsným způsobem skončit.

Klíčové podniky Problém tkví v daních. Nikoli v sazbách, progresi či celkové daňové kvótě, o čemž se nyní v rámci předvolebního boje přou politici, nýbrž v prostém faktu jejich výběru. A ten je pro nejbližší roky silně ohrožen. „Výsledky prvního čtvrtletí naznačují, že celoroční propad průmyslové produkce bude dvojciferný,“ uvádí Oldřich Körner, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tržby exportérů za první čtvrtletí klesly o 18 procent, nové zakázky o deset až padesát procent. A to považuje Svaz průmyslu současná čísla za mírně pozitivní, neboť předchozí, ještě daleko prudší pokles se prý již pomalu zastavuje. Deficit státního rozpočtu pro letošní rok zřejmě nebude nižší než 170 miliard korun. Při plánovaných příjmech kolem 1,1 bilionu korun se výše schodku blíží sumě volných peněz v rozpočtu po zaplacení mandatorních výdajů. Ty jsou v současnosti tak vysoké, že manipulační prostor vlády činí pouhých osmnáct procent rozpočtových příjmů. Nízké či nulové zisky, nebo dokonce ztráta firem, jež v Česku platí daně, však znamenají potíže zejména do dalších let. Výpadek inkasa daní bude tak velký, že rozpočet prakticky vůbec nepůjde poskládat. Navíc bez pokračování reforem mandatorní výdaje dále vzrostou. „Bez opatření v Parlamentu nemusí být skutečně možné rozpočty na příští roky sestavit,“ potvrzuje ministr financí Eduard Janota.

Plán na letošek Rok 2009 a sto sedmdesát miliard deficitu státního rozpočtu – to je hodnota, se kterou byť jen před půl rokem nikdo nepočítal. Původní, vzhledem k tehdy dostupným datům velice konzervativní rozpočet, sestavený exministrem financí Miroslavem Kalouskem, počítal s růstem HDP o 4,8 procenta a schodkem kolem dvaceti miliard korun. Pokud se podaří dosáhnout Janotou plánované hodnoty deficitu 170 miliard korun, překročí schodek státního rozpočtu podíl 4,5 procenta HDP. Tím se například jakákoli diskuze o přijetí či nepřijetí eura odkládá na neurčito, protože návrat do tříprocentního limitu maastrichtských kritérií je v nedohlednu. Ale to je nejmenší zlo. „Hlavním ukazatelem ovlivňujícím deficit státního rozpočtu je pokles HDP. Ministerstvo financí by mělo pracovat s parametrickým modelem závislosti mezi propadem HDP a propadem příjmů rozpočtu, neboť zde existuje silná korelace. Ta však funguje odlišně pro každou skupinu příjmů a výdajů. Pokles HDP může být v roce 2009 i vyšší, než dosud publikované prognózy. Pokud by například ekonomika poklesla o pět procent, schodek by se mohl pohybovat spíše u horní hranice odhadu (200 miliard korun – pozn. red.),“ říká Jan Linhart, partner v oddělení daňového poradenství společnosti KPMG Česká republika. Daleko vážnější riziko tedy tkví v tom, že ani monstrózních 170 miliard korun, o něž letos nejméně vzroste státní dluh, nemusí být definitivní číslo.
„Tato hodnota (170 miliard) je dosažitelná jen za cenu výrazných úsporných opatření,“ souhlasí Janota. V případě, že by úspory nebyly provedeny, schodek rozpočtu by dle odhadu ministerstva financí narostl až na 230 miliard korun. Šedesát ušetřených miliard pak logicky znamená, že jednotlivé resorty se budou muset obejít přibližně bez pětiny svého loňského rozpočtu. Janota hodlá zmrazit růst mezd i zrušit neobsazená tabulková místa ve státní správě a proškrtat až dvacet procent výdajů jednotlivých ministerstev. Do hry však vstoupí z hlediska krize přelomový rok 2008. „Významnou položkou, která ovlivní letošní daňové příjmy státu, je zúčtování loňských záloh na daň z příjmů fyzických i právnických osob. Již koncem roku 2008 postihla hospodaření firem ekonomická recese, avšak zaplacené zálohy vycházely z vysoké daňové povinnosti předchozího roku. Většina poplatníků tak bude vykazovat přeplatky, které bude stát v průběhu roku 2009 vracet,“ upozorňuje Linhart na další kámen na krku státní pokladny.

Co klesne a co poroste Z hlediska výběru jednotlivých daní se oslovení experti shodují, že největší pokles zaznamená daň z příjmu právnických osob. „Ta je nejvíce citlivá na celkovou úroveň ekonomiky a na výši exportu,“ říká David Borkovec, ředitel v oddělení daňových a právních služeb společnosti PricewaterhouseCoopers ČR. Odhady manažerů, oslovených týdeníkem EURO, se v případě daně z příjmů právnických osob pohybují v poměrně širokém rozmezí mezi dvaceti a čtyřiceti procenty salda oproti loňskému roku. Pravděpodobně bude možné škrtnout výnos daně z příjmu fyzických osob. „Takový efekt bude mít odpuštění nebo snížení záloh placených v roce 2009. Jde sice o účinné protikrizové opatření směrem k poplatníkům postiženým krizí. Pro státní rozpočet to však znamená odložené inkaso části daní až na rok 2010,“ říká Linhart. Téměř nikdo si netroufá vyčíslit dopad krize na nejdůležitější příjem státního rozpočtu, na DPH. „Významný pokles je však možné očekávat. Ačkoli zřejmě v menší míře než u zmiňované daně z příjmů. Příjmy z DPH jsou závislé zejména na domácí spotřebě, která je méně navázaná na vývoj ekonomik v sousedních státech, a v současné situaci tak vykazuje větší stabilitu. Vzhledem k tomu, že DPH tvoří přes čtyřicet procent daňových příjmů státního rozpočtu, bude i menší procentní pokles v absolutních číslech hodně důležitý,“ upozorňuje Berkovec.
Vzrostou naopak náklady na vyšší nezaměstnanost, stát vynaloží více peněz na sociální a zdravotní pojištění a nezanedbatelným způsobem nabobtná i cena dluhové služby. „Letos budeme emitovat dluhopisy za 280 miliard korun,“ informoval Janota. Z této částky půjde sto miliard korun na splácení jistiny dluhu a 180 miliard na financování úroků a nového zadlužení. Kromě růstu v absolutní míře tedy zdražuje i obsluha úroků. Zatímco ještě v době Topolánkovy vlády cena dluhové služby činila zhruba 48 miliard korun, Janota už musí počítat s růstem ceny vypůjčených peněz až o čtrnáct miliard korun. Důvodem je přetlak poptávky po financování, daný fiskálním tornádem, které vypustili západní politici ve snaze zmírnit dopady krize. Česko se svým ratingem A+ musí o peníze bojovat se zeměmi s ratingem AAA, které dříve nebyly na tomto trhu tolik aktivní. Výsledkem je zmíněný růst úroků, a tím pádem ceny peněz.

Kde ušetřit Jediným místem, kde bude možné uspořit dostatek prostředků na pokrytí daňových výpadků, jsou mandatorní výdaje. A tam bude každý škrt politicky nesmírně citlivý. „Vzhledem ke svému objemu musejí být první na řadě důchody. Za první čtvrtletí vyplatila vláda na důchodech 83 miliard korun a důchody rostly ve srovnání s rokem 2008 o deset procent a tvoří již čtvrtinu státního rozpočtu. Na rok 2009 přitom očekává ČNB inflaci ve výši jednoho až dvou procent,“ uvádí ekonom Ondřej Schneider. Dle jeho názoru důchodci nejsou současnými ekonomickými otřesy nijak postiženi. Naopak nízká inflace jim vyhovuje.
„V takové situaci je návrh vlády a nového ministra sociálních věcí Šimerky, který ho ovšem převzal od svého předchůdce ministra Nečase, na zvýšení důchodů o dvě procenta zcela mimo realitu. A hlavně, každé navýšení důchodů se v systému ,ukládá‘ a kumuluje, protože zvyšuje základnu pro další růst důchodů. V době propadu HDP, obrovského deficitu státního rozpočtu a nízké inflace se musejí uskrovnit všichni, tedy i důchodci,“ tvrdí Schneider. Otázka je, zda si někdo z politiků vůbec dovolí něco podobného byť i jen vyslovit nahlas.

Problém za dva roky Exministr Miroslav Kalousek těsně před odchodem z funkce předložil vládě výdajové rámce státního rozpočtu na roky 2010 až 2012. Pro rok 2010 se v nich počítá s příjmy ve výši pouhých 907 miliard korun, což je o 157 miliard korun méně než v roce 2008, a nutno dodat, že už jen měsíc starý údaj je vhodné považovat za optimistický. Rozpočet má plánovaný schodek 150 miliard korun, pro jehož dosažení je však nutné přijmout řadu dalších úsporných opatření. „Jde o snížení výdajů všech kapitol minimálně o deset procent ze stanovené základny použité při vázání výdajů podle usnesení vlády, pokračující zmražení výdajů na platy ve veřejném sektoru, neakceptování požadavků kapitol a státních fondů na zvýšení výdajů, nastavení meziročního růstu výdajů na platbu státu za státní pojištěnce na zdravotní pojištění maximálně ve výši očekávané inflace v následujících letech, omezení výdajů na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby v drážní dopravě, nulový nárůst výdajů na výkon přenesené působnosti pro obce a kraje, omezení či zrušení výdajů na podporu soukromým školám a omezení výdajů na dorovnání přímých plateb,“ vypočítává Kalousek. Zdůraznil také, že růst nezaměstnanosti a s ním spojené mandatorní výdaje musejí být kryty na úkor jiných výdajů, nikoli deficitem. To ale nebude tak jednoduché.

Celkový součet Bez dalších reforem se i vlivem krize mandatorní výdaje zvýší letos o 1,2 procenta a příští rok o 1,5 procenta, počítáno z příjmů státního rozpočtu pro rok 2008. To samozřejmě dále ubere ze současného manévrovacího prostoru a omezí možnosti šetření prostými škrty. Na scénu tedy opět přicházejí zákonem dané výdaje a nutnost je snížit. Jinak je jediným řešením výpadku příjmů státního rozpočtu zvýšení daní, kteréžto riziko úměrně roste s šancemi ČSSD na vítězství v podzimních předčasných volbách. „Z pohledu přípravy rozpočtu na další léta je nutné pečlivě zvážit jakékoli další zásahy do daňového systému. Radikální zvýšení daně z příjmů deficit nesníží,“ tvrdí Linhart. Nehledě na to, že nepředvídatelné a časté změny daňového systému snižují atraktivitu Česka pro zahraniční investory. „Doufejme, že budoucí vláda nepodlehne pokušení činit kroky, které se mohou nabízet jako rychlá řešení. Popravdě řečeno, zvýšení daňové zátěže by zřejmě krátkodobě splnilo svůj účel a vylepšilo příjmovou stránku státního rozpočtu. Ze středně- a dlouhodobého pohledu by však jistě šlo o kontraproduktivní krok vedoucí k dalšímu útlumu ekonomiky. Ta je přímo závislá na spotřebě domácností a na investicích firem,“ říká Berkovec. „Pokud stát odebere domácnostem a firmám disponibilní zdroje, negativně se to projeví na vývoji ekonomiky a tím sekundárně i na daňovém inkasu,“ doplňuje. Zdá se tedy, že bez značného omezení mandatorních výdajů rozpočty na léta 2010–2012 vůbec nebude možné sestavit. Ani výrazné oživení, pokud by nastalo ještě letos, což je však vysoce nepravděpodobné, totiž státní pokladně nepomůže. Klíčové daně totiž naběhnou s výrazným zpožděním. „Výpadek výběru daní bude mít dlouhodobější charakter. Až dojde k zastavení ekonomického poklesu a následně k růstu ekonomiky, ziskovost mnohých společností se opět zlepší. Z daňového pohledu si však tyto společnosti s sebou ponesou naakumulované ztráty z krizového období, o které si budou snižovat aktuální zisky. Zvýšená ziskovost českých firem se tudíž v daňových příjmech státu projeví až s časovým odstupem,“ upozorňuje Berkovec. Takže kam až povede ruka zákonodárce, tentokrát pro změnu beroucí? Možností je dost. Na výběr jsou výdaje na dávky důchodového a nemocenského pojištění, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti, výdaje na dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče… Tuhle volbu asi nikdo soudný politikům nezávidí. Na druhé straně, monstrum zákonem daných výdajů si za uplynulých dvacet let v Parlamentu vypěstovali sami.

GRAF

TABULKA
Daňové příjmy v roce 2008

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče