Blesk versus Singer, aneb zvířátka na jedné pasece

24. ledna 2014, 12:00 - Tomáš Plhoň
24. ledna 2014, 12:00

Čtenáři týdeník Euro patrně nepatří mezi pravidelné odběratele bulvárnímu tisku. Na této opačné straně novinářské barikády se ale v těchto dnech odehrává cosi, co by nemělo uniknout naší pozornosti.

Už několik týdnů sleduji stránky deníku Blesk – v Česku vůbec nejčtenějšího a nejprodávanějšího periodika. Začalo to jako zvědavost, kterou zahájil velmi pobouřený a názorově vyostřený článek, kterak guvernér ČNB Miroslav Singer hanebně odmítl odpovědět dotazům jejich novináře na tiskové konferenci. Od té doby, nebo snad už dávno předtím, nemine číslo, v kterém by Blesk nevěnoval jednu až dvě stránky tématu měnových intervencí centrální banky.

Z ekonomického hlediska je to dost poučné čtení. Vybírám z některých titulků: „Singer: Muž, který vám všechno zdražil“, „Guvernér Singer a jeho bludy“, případně „Guvernér Singer se bojí Blesku“. Podobně hutných materiálů už vyšly desítky. Blesk například dokázal obratně spojit monetární tematiku s problematikou vytváření nové vlády ve stylisticky vydatném článku „Sobotka přistřihne Singerovi křídla! Muž, který vám vše zdražil, má problém“. Mezi mé nejoblíbenější potom patří materiál s výmluvným názvem „Singer vydělává balík, ale obědvá jen za 34 korun“ s doprovodnou fotografií vysmátého guvernéra z dob jeho „obéznější“ éry.

O čem bulvár nepíše

Bulvární tisk tady byl, je a bude. Nikdo by se neměl podivovat jeho existenci ani potřebě lidí ze všech společenských vrstev po lehkém čtení. Ani já bych si na dovolenou nevzal pár výtisků Economistu. Je také úctyhodné, že jako nejprodávanější deník cítí kolegové v Ringieru, nedávno odkoupeném velkopodnikatelem Danielem Křetínským, jakousi společenskou odpovědnost. Potřebu mluvit za spodních deset milionů a bránit jejich peněženky drancované mocichtivými centrálními bankéři.

Možná by se ale zároveň mohli obtěžovat zadat do Googlu výrazy „ČR“ a „inflace“ a rozkliknout hned první odkaz. Tam se dozví, že růst cen v prosinci loňského roku byl nejnižší za poslední čtyři roky. Zvládnout by mohli také wikipedii a výraz „deflace“, kde pro změnu mohou zjistit, čemu se ČNB snaží měnovými intervencemi zabránit.

Na další studium bych doporučoval ekonomické autory Evu a Michala Skořepovy. Zejména jejich dvě zásadní práce vydané v roce 2012 u nakladatelství Grada „Chytré pohádky z lesní mýtinky“ a „Chytré pohádky z městské zahrádky“, kde formou dialogu lesní zvěře vysvětlují základy ekonomické problematiky. Pro jistotu uvádím pasáž, kdy Jelen promlouvá k ostatním zvířátkům: „Nemusíme spolu všichni hned kamarádit, ale měli bychom k sobě navzájem být slušní. Jinak bude život tady na naší mýtince čím dál tím horší… zvířátka pokyvovala hlavami a hned si začala potřásat ťapičkami a křidélky. Všecha cítila, že je na pasece zase všechno v bezpečí a že se na ní žije hezky.“


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Profesor Keller a ti druzí

Těžký rok pro optimisty

Bankovní daň jako nejnižší forma politiky


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče