Blackwater po česku?

04. června 2010, 12:39 - Jan Hrbáček
04. června 2010, 12:39

Tvůrce strany Věci veřejné Vít Bárta tvrdí, že se nechystá ovládnout ministerstvo vnitra

Perex:
Odposlechy, informace od policejních agentů, poznatky o sledování lidí, vstupy do registrů s citlivými osobními údaji, rozvědka. Tím vším může disponovat nový ministr vnitra, kterého pravděpodobně dosadí nová vládní strana Věci veřejné.

Nebyl by to problém, pokud by Věci veřejné (VV) nebyly úzce provázány s bezpečnostní agenturou ABL jednoho z mecenášů strany, volebního manažera a dnes i poslance Víta Bárty. Ten jednoznačně deklaruje, že si na post ministra vnitra nedělá ambice. Navíc se kvůli tomuto střetu zájmů dle vlastního vyjádření vzdal i vedoucích funkcí ve firmě, kterou buduje od počátku devadesátých let.
Snaha VV o ovládnutí tohoto silového resortu je však intenzivní a Bárta svým veřejně deklarovaným rozhodnutím pochybnosti nevyvrátil. Pokud se kandidát Víta Bárty – pravděpodobně předseda strany VV Radek John – skutečně stane ministrem vnitra, Česká republika se zapíše do historie jako první země, jejíž bezpečnost bude zprostředkovaně ovlivňovat člověk, který má tuto problematiku jako byznys. „Tato strana by se ve vládě neměla dostat k žádnému silovému resortu. Existuje totiž u ní nepřípustné riziko zneužití informací. Na ministerstvu vnitra je to vždy velké lákadlo,“ říká bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák.

Bývalí spolužáci

Všichni předchůdci budoucího nového ministra se často dušovali, že si citlivé informace z resortu neobjednávali, natož je zneužívali. Týdeník EURO však mohl hned několikrát nahlédnout do hlášení ředitelů různých policejních složek pro ministry vnitra z celého politického spektra. A v nich se to hemžilo operativními informacemi od policejních agentů – často neprověřenými – či hlášeními o průběhu vyšetřování citlivých případů.
„Už dnes je většina lidí na ministerstvu vnitra mými spolužáky. Historicky jsem však pro prosperitu ABL nepotřeboval žádné politické funkce. Právě kvůli konfliktu zájmů. Představte si, jak vyhazuji své spolužáky z manažerských pozic,“ rozkládá v proužkované košili s manžetami, na nichž se skví jeho iniciály, absolvent Policejní akademie Vít Bárta. Na otázku, zda může zveřejnit případné kandidáty VV na silové resorty sjednávané vládní koalice, podotýká: „V tuto chvíli personální práce na úrovni ministrů ve Věcech veřejných neexistuje.“

Případ Blackwater

Průnik privátních bezpečnostních korporací do politiky státu začal v USA. Asi nejznámějším příkladem outsourcingového řešení bezpečnostních problémů je americká společnost Blackwater. Firma známá především svými incidenty v Iráku vznikla v polovině devadesátých let a od počátku se specializovala na výcvik střelců, kteří bojují uvnitř budov. Jde o nejriskantnější akce zásahových jednotek. Lektoři Blackwateru školili například americké námořníky po útoku na torpédoborec Cole v roce 2000, který v jemenském Adenu zasáhla loď s výbušninami. Lukrativní kontrakty však Blackwateru zajistily až události po 11. září 2001, respektive následující vojenské operace v Iráku.
Blackwater chránil většinu amerických občanů v této arabské zemi – počínaje nejvyššími představiteli USA – například šéfa prozatímní civilní správy Iráku Paula Bremmera. Blackwater má dnes obrat ve výši několika set milionů dolarů a několik divizí, které nabízejí velkou škálu služeb. Budují střelnice, nabízejí komplexní výcvik v bojové taktice zásahových jednotek, školí pro boj ve městech, vyvíjejí vlastní zbraňové systémy a nabízejí chráněný letecký transport, logistickou podporu a bezpečnostní konzultace. Bezpečnostní analytici se shodují, že Blackwater, dnes už přejmenovaný na Xe, přerostl americké exekutivě přes hlavu – jeho vliv na ni je neoddiskutovatelný. Bývalý šéf firmy Eric Prince v časopise Vanity Fair před časem například řekl: „Dal jsem sebe i svou společnost CIA k dispozici pro jisté riskantní mise. Když to však bylo politicky výhodné, někdo mě svrhl pod autobus.“

ABL Afghania

Jistou paralelu s Blackwaterem lze vysledovat i v Bártou budované ABL. Společnost se totiž zhruba dva roky snažila ve spolupráci s Česko-středoasijskou smíšenou obchodní komorou založit a zahájit činnost filiálky v Afghánistánu. Na webových stránkách obchodní komory se například píše: „První subjekt pod názvem ABL Afghania se bude zabývat bezpečnostními projekty, kterých se budou účastnit specialisté z bezpečnostní agentury ABL, jež je členem komory a hlavním spoluzakladatelem společnosti. Druhý subjekt pod názvem ABL Afghania Trade Company se bude zaměřovat na infrastrukturní a obchodní projekty. Úkolem specialistů, kteří budou pracovat v obchodní společnosti, bude na základě zmapovaných potřeb Afghánistánu zajišťovat kvalifikovaně jejich realizaci a naplňování.“ Projekt se však dle zjištění týdeníku EURO nepodařilo uvést v život. „V Afghánistánu jsme měli založenu pouze obchodní společnost, nikoli bezpečnostní službu či filiálku společnosti. Usilovali jsme o získání bezpečnostní licence s cílem poskytovat ochranu českým podnikatelům a obchodním subjektům, které v Afghánistánu působí. Tato jednání byla složitá a zdlouhavá a nakonec byly utlumeny veškeré naše aktivity v této zemi. Činnost obchodní společnosti byla v roce 2009 ukončena. Když jsem společnost ABL opouštěl, neměli jsme v Afghánistánu žádnou společnost, ani pobočku, ani další aktivity,“ vzkázal Vít Bárta. Dle informací týdeníku EURO však ABL tuto obchodní myšlenku dosud úplně nezavrhla.
ABL však čile podniká s veřejnými, státními, respektive i polostátními institucemi. Informace o pronájmu některých pražských památek se už v médiích objevily. Častým zadavatelem ABL jsou radnice desáté a jedenácté části Prahy. Z informačního systému veřejných zakázek vyplývá, že na Praze 10 získala ABL za poslední roky zakázky za 33 a na Praze 11 za necelých 13 milionů korun. V téže části se podílí i na projektu Systému integrované sociální prevence, za který Praha 11 zaplatí téměř 60 milionů korun. „ABL má sedm procent z obratu z veřejných zakázek. V době, kdy jsem z ABL odcházel, naší největší zakázkou byla správa pražských věží,“ přibližuje Bárta. Mezi další klienty ABL patří Škoda Auto, Skyport – bývalé ČSA Cargo – nebo společnost Tesco. Firma se ve výběrovém řízení snažila získat i kontrakt na ostrahu objektů ČEZ, tendr však dosud není uzavřen a vstupuje do druhého kola. Zahájeno bylo i výběrové řízení ve výši dvou miliard korun na hlídání vězňů elektronickými náramky, v němž ABL soutěží v konsorciu s německým Siemensem. Dle zdrojů týdeníku EURO se ABL zajímá i o kontrakty v Českých drahách, České poště (spadá pod ministerstvo vnitra) nebo v pražském Dopravním podniku.
ABL nabízí i specializované detektivní služby – například sledování lidí či sběr informací o nich. Aktivity, které standardně provádějí policie a tajné služby. Mimochodem ty se, konkrétně Bezpečnostní informační služba, o aktivity ABL v nedávné minulosti intenzivně zajímaly. Zeptali jsme se proto Víta Bárty, komu firma zmíněné služby poskytuje. „Dal jsem si pro rozhovor základní pravidlo, o kterém jsem se však předem nezmínil,“ zareagoval na otázku. „Dnes jsem v roli volebního manažera, ve vyjednávacím týmu a jedním z lidí zodpovědných za politiku tohoto státu. K povídání si o bezpečnostních otázkách se dnes necítím kompetentní, protože jsem rezignoval na všechny výkonné pozice. Omlouvám se, ale budu odpovídat na věci spojené s politikou,“ odvětil suše Bárta. A zeptal se svého PR poradce, zda zareagoval správně.

Janoušek a Hrdlička

Bárta je spolu s obchodníkem ve farmaceutickém průmyslu a facility managementu Kamilem Jankovským, podnikatelem v oblasti daňového poradenství Michalem Babákem a developerem Lukášem Semerákem jedním z klíčových sponzorů Věcí veřejných. Straně loni a letos věnovali zhruba dvacet milionů korun. Bárta přiznává, že kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny zmíněnou částku přesáhla. „Nepůjčovali jsme si. Pravda však je, že kampaň bude o něco dražší, než jsme plánovali. A po uzavření to veřejnosti sdělíme,“ připouští Bárta.
Věci veřejné jsou v médiích často označovány jako „béčko“ ODS. Těmi, kdo stranu řídí, mají být pražský lobbista Roman Janoušek, vyšetřovaný ve Švýcarsku kvůli podezření z praní špinavých peněz, nebo jeden z nejvlivnějších členů pražské ODS Tomáš Hrdlička. Nikdo však dosud nepředložil konkrétní důkazy o jejich vlivu na tuto novou parlamentní stranu. „Je to hloupost, která Věcem veřejným velmi škodí. Mrzí nás, že nikdy nikdo nepředložil žádný důkaz. Podnikám osmnáct let a samozřejmě že znám Tomáše Hrdličku. Stejně jako znám Jaroslava Tvrdíka, Marka Dalíka či Romana Janouška. Znám je všechny,“ připouští někdejší medik a později absolvent pražské Policejní akademie s doktorátem z Bratislavy. Bártovo jméno například viselo nějaký čas na internetovém seznamu doktorského studijního programu pražské Policejní akademie vedle jména Romana Janouška, sociálního demokrata Petra Hulínského nebo místopředsedy ODS Petra Bendla. Tomáš Hrdlička ostatně dle informací týdeníku EURO lobboval za nabídku ABL v pražském Dopravním podniku.
Právě tyto známosti a razantní vstup na českou politickou scénu vyvolávají podezření, že VV nejde jen o reformu české politické scény a sestavení vlády takzvané rozpočtové odpovědnosti. „Není možné provazovat státní a bezpečnostní sféru. Tito lidé nemají morální zábrany, pokud jde o zneužití firmy. Tisíckrát může někdo deklarovat, že se vzdá podílu ve firmě. Už tady jeden ministr byl a jeho firma vzkvétala jako víno,“ připomíná bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák příběh exministra dopravy Aleše Řebíčka a jeho firmy Viamont.

Ve vládě být nemusíme

Vít Bárta musí řešit ještě jeden problém. Server www.protirasismu.net označil výkonného místopředsedu Věcí veřejných Jaroslava Škárku za rasistu a elitáře. „Despekt nevyjadřuje jen k národnostním menšinám a bezdomovcům, ale i k pracující třídě. Žalovatelné výroky publikuje na svém blogu,“ píše se na stránkách. Škárka měl problém především s výrokem o „Ukrajincích ve špinavých šatech“, ale napsal i další podobné. Netajil se tím, že nemá rád pozitivní diskriminaci a bývalého ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába. Když se zvedla vlna kritiky, hájil se tím, že v době, kdy psal kritizované blogy, nevěděl, že bude kandidovat do Parlamentu. Dle Bárty se už za své výroky omluvil. „Máme-li být odpovědní za chod tohoto státu, je třeba jednoznačně říct, že nejsme stranou, která by chtěla mít cokoli společného s nacionalismem a jakoukoli formou xenofobie,“ hájí svého kolegu Bárta. Problémem však je, že právě bezpečnostní agentury jsou většinovým zaměstnavatelem neonacistů a podobně smýšlejících militantních agresorů z řad stíhaných nebo vyhozených policistů a příslušníků Vězeňské stráže.
Věci veřejné sehrají letos na české politické scéně velké představení. Úspěch totiž očekávají i v podzimních komunálních volbách. Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny však straně jasně vzkázal – v Praze nejste natolik silní, jak si myslíte. Původní voliči ODS totiž dali před VV přednost TOP 09. To může znamenat jediné – tvrdé prosazování volebního programu i se všemi problematickými tématy. Nakolik tvrdě budou Věci veřejné prosazovat neuralgické programové body, jako je institut korupční odolnosti, respektive agenta provokatéra? Vít Bárta po skončení rozhovoru s úsměvem odvětil: „My ve vládě také nemusíme být.“

Box 1:
Disneyland, lední medvěd a ručníky zdarma

Nedávno vyslali obyvatelé Reykjavíku nekompromisní vzkaz, co si myslí o islandských politicích. V komunálních volbách, které se v hlavním městě Islandu konaly před několika dny, dali nejvíc hlasů Nejlepší straně (v islandštině Besti Flokkurinn). Tu teprve před šesti měsíci založil z recese islandský komik Jón Gnarr. Do předvolebního klání se strana vyzbrojila poutavým videoklipem založeným na slavném hitu Tiny Turnerové Simply the best. Mezi věcmi, které hodlá po vítězství ve volbách prosazovat, nechyběl slib „udržitelné transparentnosti“, ručníky zdarma ve veřejných bazénech nebo nový lední medvěd pro místní zoologickou zahradu. Gnarr se také zavázal, že v roce 2020 dosáhne „parlamentu bez drog“, a požadoval výstavbu Disneylandu u islandského letiště. „Nikdo se Nejlepší strany nemusí bát, protože je nejlepší. Chceme pouze to, co je nejlepší. Kdybychom nechtěli, jmenovali bychom se Nejhorší nebo Špatná strana,“ osvětlil veřejnosti. A dodal, že se „chce stát starostou, aby mohl udělat spoustu dobrých věcí pro své přátele a příbuzné“.
Voliči dali ve volbách straně téměř 35 procent hlasů. To pro Gnorra a jeho kolegy znamená šest míst z patnáctičlenné městské rady. Je tedy pravděpodobné, že se komik skutečně starostou Reykjavíku stane. Těsně poraženi – s 33,6 procenty hlasů – zůstali Nezávislí, do té doby jedna z hlavních „seriózních“ stran. Dle politologů lze z hlasování obyvatel hlavního města Islandu usuzovat, že po finanční krizi, která ostrov v severním Atlantiku tvrdě postihla, ztratili k vládě a místnímu establishmentu důvěru.

Eva Jarešová, eva.jaresova@euro.cz

Box 2:
Rozbor podpisu jednoho z hlavních představitelů Věcí veřejných Víta Bárty psychologem

Majitel uvedeného podpisu je pravděpodobně:
– vitální, silný a sebevědomý
– rezervovaný
– schopný se vysoce ovládat
– své pudové a citové impulsy zvládá rozumově
– k věcem má převážně racionální přístup
– může mít obtíže při chápání citovosti druhých
– uznává praktické zkušenosti
– může mít sklon k rigidnosti

Majitel takového podpisu je se sebou značně spokojený. Diskuse o jeho rozhodnutí s ním může být náročná až nemožná. Své názory a postoje nechce měnit a může je chtít prosadit i silou. Může se sice jevit jako otevřený a usměvavý člověk, ale své záměry může rozvíjet potajmu, protože si rád udržuje soukromí a neproniknutelnost. Své okolí může při hájení vlastních zájmů nemile překvapit útočností. Nepředpokládám u něho rozvinutý sociální cit. Radana Štěpánková, psycholožka a psychoterapeutka, radana@rovena.info

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče