Biouherák už nezůstane bílou vránou

12. května 2008, 00:00 - Marcela Honsová
12. května 2008, 00:00

Česku přibývá farmářů, kteří se rozhodli nečekat na zpracovatele biopotravin a sami šli současnému trendu vstříc.

Včas se zorientovali a suroviny buď už zpracovávají, nebo se k tomu chystají. Nejdál jsou v Česku zatím ti, kteří zacházejí s masem.

„I když jatka, která pro nás porážejí, se řídí přísnými normami, tak se nevyhneme pro zvířata stresující dopravy. Když budeme porážet přímo na farmě, získáme i kvalitnější maso, protože nebude obsahovat stresové látky, které znehodnocují biomaso,“ přibližuje plány biofarmy Sasov u Jihlavy její majitel Josef Sklenář, který zaměstnává devět lidí. Na 500 hektarech tu najdete 250 krav, 25 koní, 50 ovcí, dvě kozy s kozlem a především jeden tisíc prasat. I zastánci tradičního bůčku si jej mohou vychutnat v biokvalitě.

„Nemělo by to být tak, že ekozemědělec si zamne ruce a pošle zvířata přes celou Evropu a bude mu jedno, že se trápí. My, ekologové, jsme přesvědčeni, že co je ekologické, je ekonomické. Zjistili jsme, že když budeme dávat lidem maso už nějak připravené, prodáme podstatně víc,“ uvažuje farmář, který věří, že jatka rozjede koncem příštího roku. Zatím nepočítá s tím, že by vyráběl třeba biosalámy.

Prodáme víc, když biomaso zpracujeme

Zatím jen jedno procento v biokvalitě z celkové produkce mají na svém kontě Kostelecké uzeniny. Přesto jejich uherák zná každý vyznavač biostravy. „Dosud máme k dispozici maximálně 25 bioprasat za měsíc, ale naše měsíční porážková kapacita je 15 tisíc kusů. V Česku chybí surovina, proto se v nejbližších týdnech chystáme po dohodě s jedním velkým obchodním řetězcem výrobu biouheráku výrazně rozšířit i za tu cenu, že budeme muset prasata v biokvalitě dovézt ze zahraničí,“ uvádí obchodní ředitel Mojmír Zaydlar.

Kostelecké uzeniny, které s bioprodukcí začaly před třemi roky, se ji chystají zvýšit pětinásobně. Bude-li tuzemské biomaso, budou samozřejmě raději. „Poptávka po biu roste, nemůžeme ji propást,“ uvažuje Zaydlar.

S rostoucí poptávkou po biopotravinách kalkuluje i rodina Silovských, která vlastní v Soběsukách u Nepomuku na Plzeňsku farmu, na níž chová ve volné přírodě 300 kusů krav kanadského plemene angus. „Je to stejné, jako když máte obyčejnou farmu, akorát navíc dostanete dotace na ekohospodaření. V našem případě to dělá ročně kolem tří milionů korun, ale náklady jsou zase vyšší, takže nezbývá nic,“ míní jeden ze dvou synů majitele farmy Václav Silovský, který se stará především o restaurace, v nichž maso z ekofarmy nabízí.

„Máme tři restaurace – v Soběsukách, Plzni a Praze a dva fast-foody v Plzni a Praze. Za měsíc se v nich sní minimálně tisíc kilo masa,“ prozrazuje Silovský s tím, že poptávka po hovězím mase roste. A jaká je cena dvěstěgramového steaku? „Záleží na tom, z jaké části krávy je, pohybuje se od 200 do 400 korun.“

Ceny o sto procent vyšší

Z lednového srovnávacího testu biopotravin s klasickými, který dělala PRO-BIO Liga v pražských prodejnách, vyplývá, že mezi nejsnadněji dostupné biopotraviny patří mléčné výrobky, mouka a brambory. Cena za rodinný nákup v biokvalitě byla přibližně o 100 procent vyšší. Mezi výrobky s největším cenovým skokem patřilo drůbeží maso (téměř o 450 procent) a ovoce a zelenina.

Ne vždy však musí být biopotraviny dražší – čerstvý kozí biosýr domácí provenience bylo možné koupit až o čtvrtinu levněji než byla cena klasického výrobku obdobné kvality. Nižší cenu měl ve vybraných prodejnách i biomed či třtinový cukr.

Největší sortiment biopotravin nabízejí specializované bioprodejny, z obchodních řetězců má nejširší nabídku Interspar, následují Tesco a Billa. Při srovnávání cen bioproduktů ve specializované prodejně a obchodním řetězci Interspar vychází celková útrata lehce ve prospěch supermarketu, kde byl nákup o 8,6 procenta levnější.

Podle průzkumu Hnutí Duha většina velkých výrobců potravin už o novém biotrendu uvažuje. Pouze asi třetina podniků biopotraviny rovnou vylučuje. „Spotřebitelská poptávka po biopotravinách může výhledově proměnit české zemědělství a s tím i vzhled země. Ekologické hospodaření, jež biopotraviny dodává, totiž nesype na pole a do sadů kvanta pesticidů ani průmyslových hnojiv,“ uvažuje Kateřina Kotásková z Hnutí Duha.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče