Biopodpis

16. března 2008, 18:04 - Ondřej Hergesell
16. března 2008, 18:04

Speciální čtečka prstů by mohla pustit sázkové kanceláře na internet

Pražská firma Inetbon možná našla způsob, který by umožnil plnou legalizaci kurzového sázení na internetu a českým „kamenným“ sázkovým kancelářím by dal konečně možnost poskytovat sázky on-line. Základem řešení je speciální čtečka prstů - zařízení, které má schopnost změřit zhruba desítku unikátních parametrů v prstu každého jedince. „Díky biometrické identifikaci člověka, který se právě chystá uzavřít kurzovou sázku prostřednictvím internetu, by bylo stoprocentně zajištěno, že je dotyčný starší osmnácti let. Což je klíčový faktor, neboť všechny dosavadní žádosti sázkařských firem o povolení internetového tipování byly ministerstvem financí odmítnuty kvůli nemožnosti zaručení zletilosti sázejících,“ řekl týdeníku EURO Pavel Novák, ředitel Inetbonu.

Klíčových osmnáct let

Kurzové sázení přes internet není v Česku povoleno, ale ani výslovně zakázáno. Firmy, jež momentálně umožňují sázení on-line, jsou výhradně zahraniční a fungují na základě licence vydané v kterékoli zemi Evropské unie. Podle smlouvy o evropských společenstvích totiž existuje svoboda podnikání a pohybu služeb v rámci EU, přičemž sázení – včetně internetového – je zařazeno právě do oblasti služeb. „Tato smlouva je jedním z ústavních zákonů České republiky, takže má vyšší právní sílu než běžné zákony, tedy i inkriminovaný loterijní. Diskuse o tom, zda je naše působení v České republice legální, považuji za zcela bezpředmětné a nechávají mne již zcela chladným. Výkladu evropského práva nerozumí jen ti, kteří tomu rozumět nechtějí,“ říká Jindřich Rajchl, právní zástupce společnosti bwin, jež je největším subjektem na českém trhu sázení on-line s více než tříčtvrtinovým podílem a několika desítkami tisíc registrovaných sázkařů. Na lukrativní trh e-sázení by rády vstoupily i velké kamenné sázkové kanceláře, jako Tipsport či Fortuna, avšak při každém pokusu o získání potřebné licence pro provozování internetových sázek narazily u dozorovacího orgánu trhu, kterým je Ministerstvo financí ČR. „V minulosti podaly na ministerstvo žádost o povolení her po internetu čtyři 'tuzemské' společnosti. Všechny jejich žádosti byly zamítnuty z důvodů nesplnění všech podmínek zákona číslo 202 o loteriích,“ řekl týdeníku EURO Petr Vrzáň, ředitel Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, jenž je jedním z odborů ministerstva financí.
Klíčovou otázkou, kterou napadali ministerští úředníci, je nutnost ověřit zletilost sázejících na internetu. Žadatelé o licence uvažovali o systému verifikace sázejících prostřednictvím rodných čísel, ale tento model by byl v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, takže se musí hledat dál. S možným řešením dlouhotrvající patové situace přišla technologicko-konzultační firma Inetbon, která vyvinula zařízení jednoduše připojitelné k počítači, jež dokáže změřit unikátní biometrické vlastnosti v prstu každého člověka. „Tato čtečka obsahuje čip, na který se při registraci sázkaře na kamenné pobočce po ověření jeho zletilosti zakódují biometrické parametry jednoho jeho prstu, například ukazováčku. Při uzavírání sázky přes internet přiloží dotyčný svůj prst ke čtečce, která porovná právě naměřené biometrické údaje s daty uloženými ve čtečce a při shodě dovolí sázkařovi vsadit,“ popisuje Novák funkčnost systému. „Tímto 'biopodpisem' je stoprocentně zaručeno, že sázku uzavírá skutečný majitel čtečky, tedy osoba starší osmnácti let,“ dodává.

Prosvítí prst, změří žíly

Proti předpokladům však není klíčovým biometrickým prvkem tohoto systému otisk prstu, ale takzvané žilní řečiště, soubor drobných žilek, cévek a dalších markentů uvnitř prstu, na jejichž měření je celý systém Inetbonu založen. „Chtěli jsme předejít problémům s případným poškozením polštáře prstu, což se může stát u řady manuálně pracujících, nebo v případě úrazu ruky, neboť by po určitou dobu - do obnovení papilárů - nemohl dotyčný sázet,“ říká Novák.
Zařízení funguje tak, že čtečka prst prosvítí speciálním paprskem, jenž není zdraví nebezpečný, a naskenuje žilní řečiště, což je soubor různých biometrických dat, který má každý člověk na světě jedinečné. „Čtečka za pomocí počítače změří tloušťku a délku různých žilek či cévek uvnitř prstu, spočítá rozteče mezi jednotlivými body a také změří tep, takže i v nejdrsnější variantě, kdy by někdo dotyčnému prst uřízl, by nebylo možné sázku uzavřít,“ dodává Novák. Případní majitelé čteček se prý nemusí ani obávat o hygienu. Jednak je možné na čip zařízení zakódovat jen jeden „biopodpis“ a navíc skenování prstu probíhá ve zhruba pěticentimetrové výšce nad čtečkou. Inetbon má prozatím k dispozici několik prototypů biometrických čteček od zahraničních výrobců, nicméně Novák tvrdí, že v případě poptávky po takovém zařízení je firma připravena sestavovat biočtečky z dovezených komponent v České republice. „Máme předjednánu spolupráci s několika možnými domácími výrobci podobných zařízení,“ říká. Koncová cena takového přístroje by se podle jeho názoru mohla pohybovat kolem jednoho tisíce korun, při větším rozšíření a masovější výrobě by měla výsledná cena klesnout. „Jsme si vědomi toho, že to není levné zařízení, ale rozhodně je výhodnější než používání některého ze systémů pro vstup do budov, kanceláří a podobně. Navíc si myslím, že by sázkové kanceláře mohly čtečky alespoň částečně dotovat, podobně jako je tomu u bank poskytujících svým zákazníkům elektronické klíče pro internetbanking. Celý systém by šel navíc využít i pro další transakce, například při provázání s elektronickou peněženkou bych mohl ze svého účtu dobíjet kredit mobilních telefonů, nakupovat vstupenky na sportovní zápasy, koncerty či jiné akce,“ vypočítává Novák.

Ministerstvo: Uvidíme

Petr Vrzáň nechce předjímat, zda by ministerstvo povolilo kancelářím internetové sázení, kdyby zajistily zletilost sázejících takovýmto biometrickým systémem. „Bez bližších informací se nemohu k této otázce vyjádřit a už vůbec předpovídat rozhodnutí ministerstva financí. Jedná se o ryze technickou záležitost, která by nejprve vyžadovala posouzení ze strany určité odborné instituce,“ tvrdí Vrzáň.
Martin Todt, šéf sázkové kanceláře Fortuna, je přesvědčen, že lze zajistit zletilost on-line sázejících i bez takovýchto technických prostředků, především důsledným zkontrolováním osob při registraci, která by probíhala v kamenných pobočkách Fortuny. „Mohlo by to fungovat i v rámci stávajícího loterijního zákona jako v případě internetového bankovnictví, kde nikdo nevyžaduje biometrické ověřování osob při zadávání plateb daleko vyšších částek. Nicméně kdyby ministerstvo tento systém přijalo a akceptovalo, jsme ochotni přistoupit i na cestu ověřování sázejících touto cestou,“ řekl Todt týdeníku EURO. Podobně hovoří i Lubomír Ježek z Tipsportu, jehož kolegové v minulosti několikrát jednali s ministerstvem o možnosti povolení internetového sázení, avšak nikdy nenašli na straně úředníků vůli tuto otázku dořešit. „Systém na ověřování sázejících pomocí biometrických prvků se jeví jako dostatečná metoda ověřování zletilosti, neznáme však jeho spolehlivost, zdravotní nezávaznost a finanční náročnost využití,“ uzavírá.

BOX: Kurzové miliardy Byznys jedniček, nul a dvojek – tedy tipů na vítězství domácích, remízy či vítězství hostů – v současnosti představuje v České republice objem šestnácti až sedmnácti miliard korun ročně. Vyplývá to ze zjištění týdeníku EURO a odhadů manažerů pohybujících se v „hazardním“ byznysu. V kamenných sázkových kancelářích (licenci na provozování loterií a sázek má podle internetových stránek ministerstva financí 93 českých firem) Češi prosázejí více než dvanáct miliard korun, přičemž tato suma každoročně stoupá – například v roce 2001 bylo vsazeno osm miliard, předloni již 12,3 miliardy korun. Objem kurzových sázek uzavřených přes internet má ještě progresivnější vývoj. Zatímco před dvěma lety se hovořilo o třech až čtyřech miliardách ročně, dnes zástupci sázkařského byznysu přiznávají – aniž by chtěli být citováni –, že tento segment dosahuje až čtvrtinového ročního nárůstu. Aktuálně tedy představují sázky on-line uzavřené občany ČR sumu zhruba čtyři až pět miliard korun. Zhruba 90 procent vsazených peněz – bez ohledu na to, zda je sázka uzavřena v kamenné provozovně, či na internetu – se vrací sázkařům v podobě výher, sázkové kanceláře tak mohou počítat s asi desetiprocentními „čistými“ příjmy ze hry.

Praporek: Zařízení jednoduše připojitelné k počítači dokáže změřit unikátní biometrické vlastnosti v prstu každého člověka

Praporek2: Klíčovým biometrickým prvkem tohoto systému není otisk prstu, ale takzvané žilní řečiště

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče