Biomasa je perspektivní, ale chybí zákon

29. listopadu 2004, 00:00 - PETR HAVEL
29. listopadu 2004, 00:00

OBNOVITELNÉ ZDROJEProdukce biomasy je v České republice vhodnou podnikatelskou příležitostí - nejen pro zemědělce. Přestože je podpora státu slušná, k jejímu výraznějšímu uplatnění zatím nedošlo.

Výrobou tepla a elektřiny z biomasy se zabývá společnost Iromez Pelhřimov. Letos v srpnu začala zkušebně pálit speciálně vypěstovanou odrůdu šťovíku. foto: ČTK

OBNOVITELNÉ ZDROJE Produkce biomasy je v České republice vhodnou podnikatelskou příležitostí - nejen pro zemědělce. Přestože je podpora státu slušná, k jejímu výraznějšímu uplatnění zatím nedošlo. Mezinárodní závazky ukládají České republice zabezpečit do roku 2010 osm procent elektři ny a šest procent tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Základním klíčem pro splnění těchto závazků by měla být biomasa. CO TO JE? Biomasa je v zásadě veškerý organický materiál přírodního původu. Z energetických zdrojů jsou nejznámější a také nejvíce perspektivní energetické byliny a rychle rostoucí dřeviny. Jako zdroj energie je ale možné využít daleko širší škálu organické hmoty - dřevní odpady, slámu z hospodářských plodin, bioplyn nebo odpad z čističek vod. Podle místopředsedkyně Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Vlasty Petříkové musí řada států Evropské unie biomasu dovážet. V produkci obnovitelných zdrojů nejsou státy v současné době soběstačné. Například jen dřevěných pelet až z Kanady se vloni do Unie dovezlo 375 tisíc tun. VÝHODY ZATÍM NEPŘESVĚDČILY Vedle svého významu obnovitelného zdroje má biomasa ještě další přednosti: například v omezování skleníkového efektu, který se projevuje například zvyšující se teplotou na Zemi a následnými klimatickými riziky, ať již jsou to sucha nebo povodně. Pěstování bylin i dřevin je navíc součástí protierozních opatření - zemědělcům zajišťuje využití produkčních ploch, udržuje tedy zaměstnanost a omezuje celoevropskou nadprodukci zemědělských surovin. Přesto se právě zemědělci staví k produkci energetické biomasy zdrženlivě. Její podíl na celkové výrobě energie v České republice činí v současné době jedno až dvě procenta. Rychle rostoucí dřeviny se podle údajů CZ Biom pěstují v tuzemsku asi na 80 hektarech půdy, energetické byliny aktuálně asi na 300 hektarech. MOŽNOSTI STÁTNÍ PODPORY

V letošním roce - a podle vyjádření Dany Večeřové z ministerstva zemědělství také v roce příštím - bude v rámci programů rozvoje venkova ministerstvo podporovat založení porostu rychle rostoucích dřevin (topol, vrba apod.) s tím, že slouží také jako obnovitelný zdroj energie. Výše podpory činí 75 tisíc korun na hektar v případě takzvaného reprodukčního porostu a 60 tisíc korun při založení produkčního porostu. Žadateli o podporu stačí podle Večeřové zpracovat jednoduchý projekt. Vedle toho bude v roce 2005 možné čerpat podporu na pěstování energetických bylin na orné půdě v rámci Operačního programu. Sazba činí 2000 korun na hektar nad rámec takzvaných zjednodušených přímých plateb. Podnikatel tak získá podporu blížící se 4000 korunám na hektar. Na podporu energetických bylin vyčlenilo ministerstvo 10 milionů korun. To je podle Tomáše Zídka z V ýzkumného ústavu zemědělské ekonomiky předpokladem, že plochy energetických bylin se v příštím roce oproti letošku rozšíří.

ZBYTEČNÉ OBAVY Finanční podpora státu je tedy poměrně slušná. Největší brzdou produkce je ale malá flexibilita podnikatelů a jejich obavy, které jsou důsledkem celé řady dezinformací. To se například týká šťovíku Uteuša. Jehož produkce je v myslích nedostatečně informovaných zemědělců spojena s mýtem, že se tato bylina může nekontrolovatelně množit a šířit. Vědecké práce ale dokazují pravý opak. Stejně tak je mýtem riziko produkce průmyslového konopí. Většina laické veřejnosti, zemědělci samotní a část politické reprezentace (KDU-ČSL) ho považuje za zdroj marihuany. Technické konopí ale žádným zdrojem drogy není, jde naopak o bylinu s neskutečně širokým průmyslovým využitím. REZERVY EXISTUJÍ, CHYBÍ HLAVNĚ ZÁKON Patrně největším legislativním problémem je podle Petříkové neexistence zákona o obnovitelných zdrojích, který by byl podle ní impulzem k rozvoji tuzemského trhu s biomasou. Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR Michala Pospíšila je diskutabilní i stávající filozofie podpory produkce biomasy. „Jdeme na to ze špatného konce. Vymýšlíme, jak podporovat produkci biomasy, podporovat by se ale měl spíše její odbyt, čili spotřebitelé biomasy. Jde o to zlevnit ekologickou investici, třeba nákup kotlů na slámu a podobně. Podporovat by se také měly spíše menší projekty. Podpora velkých producentů biomasy totiž přináší vícenáklady na transport suroviny a nepřináší nárůst pracovních příležitostí,“ myslí si Pospíšil. Také Petříková se kloní k podpoře menších projektů. K zajištění dostatku suroviny je pak podle ní jedinou cestou cíleně pěstovaná biomasa. Ta by měla krýt produkci energie z biomasy zhruba z poloviny. Vedle podpory z tuzemských zdrojů je přitom ve hře také podpora z Evropské unie prostřednictvím takzvaného uhlíkového kreditu. Tato podpora činí podle Zídka až 65 eur na hektar, Evropská komise však zatím České republice na ni nárok nepřiznala. ŠŤOVÍK UTEUŠA**

Z vytrvalých energetických bylin je nejlépe propracované pěstování Rumex OK 2 - krmného šťovíku Uteuša. Jeho pokusné pěstování v Česku začalo v roce 1992, výnosy se pohybovaly mezi 12 až 16 t/ha. V běžném zemědělském provozu se výnosy suché hmoty pohybují zatím přibližně od 7 do 10 t/ha. Vytrvalost plodiny v provozních podmínkách se odhaduje na minimálně 10 let. Uteuša dozrává v prvé dekádě července. Pro energetické účely se sklízí celá nadzemní hmota včetně semene, které zvyšuje výhřevnost sklizené biomasy. Rychlé obrůstání po sklizni během léta svědčí o tom, že Uteuša je ideální protierozní plodina a plně se tak vyrovná travním porostům, které jsou až dosud doporučovány jako výhradní protierozní opatření. Rumex OK 2 je řádná zemědělská plodina a je nutné jej přísně odlišovat od známých plevelných druhů. Přesto však v Česku stále ještě převládají obavy z jeho nekontrolovatelného šíření. Šlechtitelé z Akademie věd z Kyjeva ale již tyto obavy jednoznačně vyloučili a v několika bodech popsali jejich průkazné výsledky: Rumex OK 2 není schopen odolávat konkurenci jiných druhů rostlin. Bylo to potvrzeno v pokusech, kdy byla bylina vysévána ve směsi s vojtěškou a různými druhy trav. Po vysetí šťovík dobře vzešel, ale postupně začal mizet z porostu, až zůstala pouze jednoduchá vojtěškotrávní směs. Ve 3. roce vegetace šťovík z porostu zcela zmizel. Tyto výsledky jsou dokladem toho, že se šťovík nemůže samovolně šířit, protože jej ostatní druhy rostlin jednoznačně potlačí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče