Biomasa hrozí dioxiny

16. prosince 2002, 00:00 - Vít Smrčka
16. prosince 2002, 00:00

Vědci Vysoké školy chemicko-technologické prokázali ve spalinách dřevní hmoty nebezpečné látky. Nejen energetická koncepce Evropské unie se zřejmě ocitne před obrovským problémem.

Vědci Vysoké školy chemicko-technologické prokázali ve spalinách dřevní hmoty nebezpečné látky.

Nejen energetická koncepce Evropské unie se zřejmě ocitne před obrovským problémem. Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, vedení docentem Janem Voštou, totiž provedli výzkum, jehož závěry mohou pořádně zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími druhy podnikání v celé Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto špičkového pracoviště je nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to znamená dřeva, dřevního odpadu, kůry, obilní a řepkové slámy i dalších rostlin využívaných v energetice, jsou dioxiny. V přepočtu na kubík spalin jich tam je o řád více, než povoluje evropská norma pro velké spalovny komunálního odpadu, jako je například v Praze-Malešicích. Pro menší energetické zdroje norma neexistuje. Celá republika přitom má v živé paměti hrozbu vyplavení těchto vysoce jedovatých chemických látek z neratovické Spolany při srpnových záplavách. Kotlů na dřevo nebo zpracovanou dřevní hmotu do briket a peletek jsou v Česku desítky tisíc. Na spalování biomasy byly postaveny velké kotelny vytápějící jak celé obce nebo části měst, tak i firmy. Tvrdilo se, že biomasa je jedno z nejčistších paliv, s nízkými emisemi oxidů dusíků, bez oxidu siřičitého, s neutrální produkcí kysličníku uhličitého, protože co rostliny při spálení vyprodukují, to zase spotřebují při svém růstu. Na biomase z velké části postavila svou energetickou strategii také Evropská unie. V roce 2010 se má z obnovitelných zdrojů, především z biomasy, vyrábět 12 procent energie, elektřiny dokonce jedna pětina. V Dánsku již nyní čtyřicet procent energie pochází z biopaliv, v desítkách procent se pohybuje jejich podíl také ve skandinávských státech a Rakousku, které místo jaderných elektráren zvolilo cestu biomasy. Využití tohoto zdroje energie podporuje v posledních letech rovněž Česká republika. Každoročně jdou na projekty spalování dřeva a energetických rostlin stamiliony korun ze Státního fondu životního prostředí. Pro mnohé zemědělce je pěstování rostlin k energetickým účelům jedinou perspektivou v době agrární nadvýroby v Evropské unii. Jinak hrozí nezaměstnanost. Ministerstvo zemědělství chce proto uvolnit v příštím roce značnou sumu na podporu pěstování rostlin pro energetiku. Zdá se, že celá vize se nyní hroutí jako domeček z karet. Může za to skupina zarputilých vědců, kteří bez ohledu na rány zleva nebo zprava, snahy zlehčovat výsledky výzkumu či je umlčet tvrdí, že mají pravdu.

(Pokračování na str. 6)

(Dokončení ze str. 1)

Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, není jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých státech za záchranu před ekologickými problémy, jsou také nebezpečné, je snad ještě horší. V České republice to zatím řekl pouze Ústav energetiky Vysoké školy chemicko-technologické (toto vědecké pracoviště má sídlo v pražské Technické ulici). Tým vědců ústavu vypracoval po tříletém výzkumu na základě grantu ministerstva životního prostředí odbornou studii pod označením VaV 320/3/99 a názvem Zdokonalování stávajících technologií, využívání obnovitelných zdrojů a úspor energie. Podtitul práce zní Studium hmotnostních, energetických a kontaminačních toků při spalování biomasy. Studie byla v minulých dnech předána ministerstvu životního prostředí a zpracovala ji skupina odborníků pod vedením Jana Vošty, řešitelem byl Martin Koutský, spoluřešiteli František Hrdlička, Bohumil Koutský, Jiří Malecha, Libuše Neubauerová, Jan Hořejš, Jiří Jiránek. Musíme předeslat, že Profitu se ji nepodařilo získat, protože na poskytnutí informací z této studie bylo uděleno zadavatelem grantu embargo. Docent Vošta ji ukázal pouze z povzdálí a odkázal na ministerstvo životního prostředí. Nepopřel ale, že by obsahovala stejné informace, než se kterými o několik dní dříve vystoupil v Praze na konferenci o efektivním využívání energie Martin Koutský. Ještě předtím tento tým v dílčích zprávách publikoval pro odbornou veřejnost.

Ve spalinách nejsou jen dioxiny

Tým vědců prokázal, že ve spalinách z dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou mimo jiné polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé polychlorované bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dvě látky odborně nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). „Našli jsme látky jiné, nepříznivé,“ upozornil Vošta na fakt, že dosud se po celé Evropě odborníci soustřeďovali především na měření emisí plynů, jako je CO2 nebo oxidy dusíku či síry, v nichž biomasa vykazuje příznivé hodnoty. „Nelze posuzovat pouze klasické spaliny,“ dodal k tomu Koutský. Na otázku, proč některé zahraniční zprávy informovaly o výskytu dioxinů ve spalinách z biopaliv, ale zpravidla v mnohem - i desetkrát - menším množství, Koutský odpověděl, že vývoj analytických metod šel v posledních pěti letech prudce nahoru. K dispozici jsou totiž mnohem lepší přístroje na měření dioxinů a čeští chemici pracovali na špičkových zařízeních v laboratoři postavené za podpory kanadské vlády.

Biomasu nelze zatratit

Vědec považuje za nefér, že u velkých spaloven komunálního odpadu se produkce dioxinů hlídá, musí splňovat normu 0,1 nanogramu v kubickém metru, přitom pracovníci VŠCHT prokázali na některých tuzemských zdrojích spalujících biomasu až o řád vyšší hodnoty. Existuje snaha tento fakt přehlížet, obcházet. „Velké spalovny musejí mít čištění, to je předpis,“ říká k tomu Koutský. „Je fakt, že u malých topidel se tyto látky nikde ve světě nesledovaly, na to normy nebyly,“ potvrzuje jeho názor Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. V EU je letos tato norma teprve zaváděna. Někteří odborníci připomínají, že biomasa je složitá látka, organická hmota, celulóza. Jejím spalováním proto mohou vznikat i zplodiny, které nejsou příznivé prostředí a zdraví člověka, jestliže se nepoužívají odpovídající technologie. „Ve zplodinách z uhlí je dioxinů daleko více než ze dřeva,“ říká Jan Hořejš, z laboratoře Axys Varilab, která měření prováděla. Upozorňuje, že by se neměla biomasa kvůli novým zjištěním zatratit, protože podle jeho názorů 90 procent dioxinového znečištění pochází z uhlí. Proto se také ve vyspělých státech uhlí k topení nepoužívá. „V biomase je také chlóru mnohem méně než v uhlí, dřevo lépe hoří,“ dodává Hořejš. Vesnice ponořené do oblaků kouře z lokálního vytápění jsou podle jeho názoru důvodem, proč například v jižních Čechách je mnohem větší výskyt alergických nemocí u dětí než v severních Čechách, kde elektrárny mají dokonalé spalování s odlučovači a obce jsou plynofikovány.

O problému se bude ještě diskutovat

„S výsledky projektu nesouhlasím,“ vyjádřil se k závěrům práce chemiků Jaroslav Váňa, předseda sdružení CZ Biom, které je součástí evropské asociace zaměřené na podporu biomasy. „Tvrdíme, že tam dioxiny nejsou, naměřili to špatně,“ vyjádřil se pro Profit. „Jsou tam,“ naproti tomu prohlašuje Jiří Surý, jeden z propagátorů biopaliv v České republice, který říká, že biomasa by se neměla přímo v kotlích spalovat. Doporučuje dvě fáze jejího zpracování, nejdříve ji zplynovat, vzniklý plyn vyčistit, zbavit fenolů, dehtů a dalších nepříznivých látek a spalovat jej v kotlích. Tato zařízení v tuzemsku již úspěšně fungují.

Výrobci za
reagují

„Jestliže je to nebezpečné a škodlivé pro naše životy, je to třeba začít měřit. Měla by vyjít směrnice EU, která by jasně stanovila parametry dioxinů. Dále je třeba vydat českou normu pro kvalitu biomasy. Možná se bude muset změnit technologie kotlů, není vyloučeno, že to dělají v Evropě špatně,“ říká František Holec, prezident Svazu podnikatelů v oboru technických zařízení ČR. Na tom, že jsou třeba další měření a že biomasu nelze zatracovat, zvláště v porovnání s tím, jak vypadají vesnice, kde se topí uhlím, se shoduje většina odborníků. Tímto tématem se hodlá Profit zabývat i v budoucnu a nyní očekává reakce odborníků.

Co jsou to dioxiny

Dioxin není jedna látka, ale zjednodušený název pro dvě skupiny sloučenin blízkých si strukturou a chemickým chováním. Jedná se o polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.

Čím jsou nebezpečné

Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna ku miliardě jsou nebezpečné pro život. Například jsou sedmdesátkrát jedovatější než kyanid draselný. Jsou karcinogenní a teratogenní, to znamená, že poškozují nenarozený plod. Ukládají se v tucích, organizmem jsou vylučovány velice pomalu. V organizmu, kam se dostávají v rámci potravinového řetězce, tak může docházet k jejich kumulaci.

Co je biomasa

Biomasa je souhrnný název pro organickou hmotu v rostlinách, jako jsou stromy, byliny, trávy. Rozlišuje se dřevní a stébelnatá biomasa, podle skupenství pevné, kapalné a plynné formy biomasy. Nejvíce se v České republice zatím používá dřevní palivo, tzn. polena, dřevní štěpka, piliny, hobliny, odřezky a dřevní šrot. V malých topeništích, kotlích a krbech s ručním přikládáním se uplatňují dřevní brikety vyráběné pod tlakem ze suchého dřevního prachu. Podobně se začaly spalovat biopeletky, které se na speciálních lisech vyrábějí ze suchých pilin, jemných hoblin a drcených stébelnin. Rozšiřuje se spalování obilní a řepkové slámy, případně speciálně pěstovaných rostlin k energetickým účelům.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče