Biologický odpad: podnikatelská příležitost i palivo

06. prosince 2010, 12:26 - Petr Havel
06. prosince 2010, 12:26

Zhruba tisíc korun za každou tunu biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) uloženého na skládky nad limit stanovený Evropskou komisí činí sankce, které zřejmě zaplatí ČR. Jen za letošní rok by tak mohla pokuta z EU dosáhnout 350 milionů korun.

Foto: Martin Siebert

Směrnice EU

ČR ukládá na skládky mnohem více odpadu, než by měla podle Směrnice EU z roku 1999. Ta totiž stanovuje členským zemím snižovat množství BRKO na skládkách, přičemž výchozím rokem je rok 1995. Cílem je mimo jiné snížit emise skleníkových plynů. V letošním roce by tak měla ČR dosáhnout snížení množství BRKO na skládkách na 75 procent skutečnosti roku 1995 a do roku 2013 na polovinu. To se ale zatím, jak vyplývá z dokumentů Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), nedaří. Podle evidence obcí s rozšířenou působností dokonce místo poklesu v posledních letech objem ukládaného odpadu roste a v posledním statisticky podloženém roce 2008 dosáhl již 1,5 milionu tun. V roce 2003 bylo přitom na skládky uloženo 1,24 milionu tun BRKO. V současnosti je podle MŽP ukládáno na skládky asi o 350 000 tun komunálního odpadu více, než požaduje směrnice EU. Pokuta z Bruselu by tak mohla dosáhnout až 350 milionů korun.

Řešení i příležitost

Ministerstvo proto hledá cesty, jak objem BRKO ukládaného na skládkách snížit. Řešením je mimo jiné zpracovat biologický odpad v kompostárnách nebo jej využít jako surovinu pro bioplynové stanice. BRKO totiž tvoří především zbytky z prořezávek stromů, keřů nebo tráva z upravovaných parků, což jsou suroviny blízké těm, které lze pro bioplyny i komposty použít. V ČR je navíc podle statistik nevyužitá kapacita kompostáren v objemu asi 500 000 tun. Problémem je, že nemají potřebné technologické vybavení, a do jejich modernizace je proto nutné investovat, stejně tak jako do výstavby nových kapacit včetně dalších spaloven komunálního odpadu. Je to podnikatelská příležitost v řádech miliard korun, navíc sloužící ke kultivaci životního prostředí. Například produkty kompostáren by pak bylo možné využít jako hnojivo zapravované do půdy. Zemědělce by k tomu měla motivovat finanční podpora ve výši 250 milionů korun na období pěti let do roku 2015. „V takovém případě, při úbytku hmotnosti BRKO v procesu kompostování, by bylo možné snížit objem BRKO ukládaného na skládky o 220 000 tun ročně,“ uvádí se v analýze MŽP. Návrh má i podporu ministerstva zemědělství, podle poradce ministra Josefa Stehlíka je k tomu ale nutné novelizovat zákon o hnojivech.

Co říkají statistiky

Nebýt BRKO na skládkách, je na tom ČR v produkci odpadů docela dobře. Podle poslední „Zprávy o stavu životního prostředí za rok 2009“ totiž celková produkce odpadu od roku 2000 klesá a loni klesla meziročně o 5,4 procenta. Také celková evidovaná produkce komunálního odpadu v ČR v přepočtu na jednoho obyvatele a rok patří k nejnižším v Evropě. A dokonce i využití obalových odpadů od roku 2003 neustále stoupá. Z celkového množství vzniklých obalových odpadů bylo například loni podle Zprávy využito recyklací 70 procent a energeticky osm procent. „Nejčastějším způsobem odstraňování odpadu v roce 2009 bylo ale i nadále skládkování, které tvoří 96 procent z celkového odstraňování odpadů,“ přiznává ministerstvo.

To mimo jiné znamená, že v ČR jsou značné rezervy ve spalování odpadů, a to jakýchkoli, včetně nebezpečných odpadů. Odpady lze přitom zařadit do spektra obnovitelných zdrojů energie, kromě zmiňovaného BRKO také třeba odpady z čistíren odpadních vod nebo odpady zemědělské. Řada studií také konstatuje, že nejlepším způsobem likvidace odpadů je jejich spalování. Právě spalovny totiž mohou mimo komunálního odpadu odstranit i velmi nebezpečné odpady bez negativního dopadu na životní prostředí – na rozdíl od ukládání – a navíc není k výstavbě spaloven nutné zabírat hektary zemědělské půdy. Při skládkování se kromě toho uvolňuje řada nebezpečných látek včetně skleníkových plynů, jako je metan. Ten má přitom podle některých názorů až padesátkrát větší skleníkové účinky než nejznámější skleníkový plyn – oxid uhličitý.

Stigma minulosti

Přesto všechno není laická veřejnost k výstavbě spaloven a dalších zařízení k likvidaci odpadů příliš vstřícná. Jedním z nejznámějších příkladů je kauza spalovny nebezpečných odpadů v Pardubicích, kterou v referendu odmítli nejprve místní obyvatelé a následně před volbami vedení kraje včetně hejtmana. Nepříliš informovaným lidem i politikům vadí obvykle nejvíce to, na co byli zvyklí z minulosti – tedy hluk, zápach a zhoršení životního prostředí v místech likvidace obalů. Moderní technologie ale umožňují neškodnou likvidaci odpadů a kvalitě životního prostředí naopak napomáhají. Odpady kromě toho představují značný energetický potenciál. Například podle analýzy společnosti AVE téměř 10 megajoulů energie v každém kilogramu zbytkového, primárně vytříděného komunálního odpadu znamená, že každý občan ročně produkuje palivo k možnému využití s energií až tří gigajoulů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče