Bio za půl miliardy

31. května 2012, 16:44 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
31. května 2012, 16:44

Ústecká chemička se chce u ekologických výrobců prosadit se zelenou pryskyřicí, na niž získala jako první na světě mezinárodní certifikát

Co je „zelené“, neboli bio, nemusí být vždy výrazně dražší. Touto zkušeností si prošel ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu, když koncem minulého tisíciletí začal přemýšlet o tom, že by jeden ze svých ústředních produktů – syntetickou pryskyřici – začal vyrábět ekologičtěji. Ale k tomuto poznání vedla ještě dlouhá cesta. Nyní se snaží prosadit s novým produktem i obchodně, především u firem, jež si zakládají na tom, že jsou od A do Z bio.
Zelená pryskyřice má naprosto shodné vlastnosti jako její běžnější „ropná teta“. Používá se například při výrobě tvrzených plastů, surfů, listů větrných elektráren, barev či podlahovin.

===== Poslechli Brusel

Nad tím, jak zefektivnit technologii výroby epoxidové pryskyřice, začali výzkumníci ze Spolchemie přemýšlet v roce 1999. Možností byla řada, ale zaujala je především do té doby jen teoretická metoda produkce pryskyřice na bázi glycerinu, který vzniká jako odpad při výrobě metylesteru řepkového oleje, což je složka bionafty. Glycerinem lze totiž nahradit dosud tradiční základní surovinu, tedy ropu, respektive propylen.
Do karet zahrály i snahy Evropské unie, která právě začala tlačit na využití obnovitelných zdrojů. „Vsadili jsme na to, že se bude na ně čím dál více přecházet a že se bude implementovat biodiesel,“ vzpomíná šéf výzkumu a vývoje ústecké chemičky Pavel Kubíček. Spolchemie se tedy jako první na světě pokusila teorii převést do praxe, vyprojektovat technologii a začít základní surovinu pryskyřice – epichlorhydrin – vyrábět po zelenu. „Od počátku tisíciletí jsme se projektem zabývali intenzivně a v roce 2003 jsme si nový způsob výroby nechali ochránit patentem téměř v celém světě,“ vypráví Kubíček. Práce se zintenzivnily zejména v roce 2002, kdy ve Spolchemii vyhořela celá původní „ropná“ výroba pryskyřic a rozhodlo se o výstavbě nového závodu s vyšší kapacitou. Slavnostní páska zbrusu nového provozu byla přestřižena v únoru 2007. Celkově do výzkumu, vývoje a výstavby chemička investovala kolem půl miliardy korun. Nový závod splňuje hned tři původně kladené požadavky. „Výroba je mnohem efektivnější, šetrnější k životnímu prostředí a bezpečnější než původní technologie na bázi propylenu,“ zdůrazňuje ředitel úseku Pryskyřice ve Spolku Tomáš Loubal.

První v chemii

Jenže to není všechno. Představitelé podniku si uvědomili, že mohou novou – zelenou – technologii využít i marketingově. „Dnes je chemie z obnovitelných zdrojů součástí image každé velké firmy. Chtěli jsme proto prokázat, že naše pryskyřice je šetrná k životnímu prostředí,“ vysvětluje Loubal. K tomu ale potřeboval pádný a nezpochybnitelný argument. Spolchemie se proto pustila do složitých analýz, které srovnávají „ropnou“ i glycerinovou cestu výroby. Zjišťovala se takzvaná uhlíková stopa, tedy jaké množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů se uvolní během životního cyklu produktu. Analýzám se podrobil celý výrobní proces od semínek řepky až po finální produkt. V podstatě se sestavoval podrobný průkaz produktu o jeho vlivu na životní prostředí.
Proces trval dva roky a byl dokončen v polovině roku 2010. Cílem bylo získat mezinárodní certifikát, tzv. environmentální prohlášení o produktu, známé spíše pod mezinárodní zkratkou EPD. V červenci 2010 stockholmský úřad zelené pryskyřici tento štempl udělil. O rok později chemička ukončila certifikaci i pro epichlorhydrin. Spolchemie byla v Česku první firmou, jež jej získala pro chemický výrobek, a první na světě, která jej obdržela na výrobu syntetické pryskyřice. Z informací organizace Cenia, české informační agentury životního prostředí, vyplývá, že v Česku bylo dosud zpracováno jen kolem patnácti environmentálních prohlášení o produktu (viz tabulka). Přístupná jsou však pouze dvě z nich, která jsou registrována u Mezinárodního systému EPD. Vedle ústecké zelené pryskyřice to jsou betonové tvarovky společnosti KB-BLOK systém. „Na ostatní se vztahuje ustanovení pravidel Národního programu environmentálního značení, podle kterého environmentální prohlášení o produktu nesmí být zveřejněno, používáno a nelze na něj odkazovat dříve, než bude schválena a oficiálně oznámena jeho registrace,“ vysvětluje na svých webových stránkách Cenia.
Jak vyplývá z informací švédského úřadu, v kategorii Pryž, plasty, sklo a chemikálie mezinárodní certifikát získalo dosud jenom 34 produktů, mezi nimiž figurují právě pryskyřice a epichlorhydrin ze Spolchemie.

===== Pro zdraví země

Analýzy životního cyklu zelené pryskyřice ale přinesly zajímavá fakta. „Zjistili jsme například, že nová technologie uspoří polovinu emisí CO2, tedy celkem čtyři tuny na výrobu jedné tuny pryskyřice, což ročně uspoří celkem 200 tisíc tun emisí tohoto skleníkového plynu,“ popisuje Loubal. Anebo jinak: ve Spolchemii dosud čtyřletá výroba pryskyřic na bázi glycerinu uspořila přibližně takový objem emisí oxidu uhličitého, který za jeden rok dokáže vyprodukovat pražská doprava. Stejně tak dokáže šetřit i fosilní paliva. Při výrobě jednoho vrtulníku ze zelené pryskyřice pro dvoumegawattovou větrnou elektrárnu se uspoří 800 barelů ropy. To nejsou zanedbatelné údaje. Spolchemie se proto snaží certifikované produkty, jak epichlorhydrin, jež má širší využití než jen pro výrobu pryskyřice, tak i pryskyřici, prosadit u příznivců ekologické výroby, a to především v zahraničí. „Hledáme zákazníky mezi firmami, které si zakládají na imagi společností šetrných k životnímu prostředí. Jde například o výrobce hybridních aut, ekologického sportovního zboží, nátěrů či třeba podlahovin,“ vysvětluje strategii Loubal. První zakázky získala Spolchemie v silně environmentálně orientovaném Japonsku, kde zelenou produkci požadují například výrobci plastů pro japonské automobily. V USA se jí zase podařilo získat producenta surfů a ve Francii pryskyřici dodává biovýrobci nátěrových hmot. Představitelé ústeckého Spolku vědí, že trh zelenou pryskyřici zatím objevuje jen zvolna. „Aktivně hledáme firmy, které mají zájem o ekologickou výrobu. Některé z nich, třeba výrobci dopravních letadel či větrných elektráren, použití našich produktů již testují,“ naznačuje další směry Loubal. Dobře si ale přitom uvědomuje, že širší příklon firem k technologiím z obnovitelných zdrojů vyprovokuje konkurenční chemičky, aby produkci zelené pryskyřice spustily také. Snaží se proto hbitě využít výhody, již Spolchemii přináší unikátní certifikát EPD.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče