Bio je lepší než eko

22. října 2010, 13:03 - Petr Havel
22. října 2010, 13:03

Zatímco zájem spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství zejména v zemích EU v posledních letech neustále roste, geneticky modifikované (GM) plodiny a organismy Evropané odmítají. GM produkty přitom představují menší zátěž pro životní prostředí, a tím výčet jejich kladů zdaleka nekončí.

Foto: netsolhost.com

Hlavním přínosem GM plodin je vyšší efektivita produkce, nižší zatížení přírody chemickými látkami (rostliny jsou odolné proti škůdcům a není je třeba tolik hnojit) a celkově vyšší kvalita sklizené produkce. V zásadě jde o jakousi formu ekologického hospodaření, což ale ekologové neradi slyší. Na rozdíl od typického ekologického zemědělství by přitom potraviny vyrobené z GM plodin mohly být díky vyšší efektivitě levnější než běžná produkce.

Nejde ale jen o efektivitu. Nové linie plodin mohou být také odolnější vůči suchu, mohou produkovat méně skleníkových plynů, dekontaminovat zamořené půdy nebo obsahovat vyšší podíl pro lidské tělo prospěšných látek, například vitamínů. Ačkoli téma GM organismů je spojeno především se šlechtěním plodin, použití biotechnologií se stále více přesouvá i do oblasti hospodářských zvířat. Tam jsou možnosti přínosu pro lidi ještě daleko větší – například u GM prasat.

Užitečné biotechnologie

Podle Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) není komerční využití modifikovaných prasat v současné době ještě nikde ve světě povoleno, podobné projekty jsou ale už v řadě zemí ve finální fázi, tedy těsně před schválením. Na druhou stranu se prasata už nyní hojně využívají k produkci léků pro farmaceutické účely a také jako zdroj náhradních orgánů pro lidský organismus. Podle Petra jde většinou o klonovaná prasata. Ta jsou zároveň „surovinou“ pro šlechtění GM prasat, neboť to podle Petra vychází levněji. Jak je to ale s GM prasaty aktuálně? „V současné době je nejblíže ke schválení GM ,ekologické‘ prase Enviropig v USA. Hlavním přínosem je lepší využití fosfátů při konzumaci rostlinné stravy, takže výkaly takových prasat výrazně snižují riziko kontaminace povrchových i podpovrchových vod,“ podotýká výzkumník. Genetické prase také podle jeho slov lépe roste. V praxi tak jde o spojení ekonomických i ekologických výhod.

V Japonsku bylo prostřednictvím biotechnologií vyšlechtěno GM prase, v jehož tuku je vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, jejichž konzumace je pro lidský organismus příznivá. Další druh GM prasete má být zase odolný vůči virovým chorobám včetně takzvané prasečí chřipky, tedy viru H1N1, který v posledních dvou letech děsil celý svět.

Nositeli pro tělo prospěšných látek mohou tedy být nejen GM plodiny, ale i hospodářská zvířata. Momentálně je důležité, aby spotřebitelé byli objektivně informováni o jejich prospěšnosti místo štvavých kampaní, které jsou mnohdy zcela neopodstatněné. Příkladem je podle Petra nizozemský projekt GM skotu produkujícího mléko s lidským laktoferinem, jehož konzumace by zlepšovala střevní mikroflóru. Spotřebitelé, kteří byli systematicky varováni před riziky GM organismů zejména ze strany Greenpeace, neměli o takové mléko zájem a „firma, která chtěla toto mléko uvést na trh, díky tomu zkrachovala,“ připomíná Petr.

Strach z nepoznaného

Šlechtění GM organismů opravdu není žádné strašidlo. V zásadě jde o řízené urychlení šlechtitelských procesů, které by jinak v praxi trvaly desítky let. Na rozdíl od klasického šlechtění, kdy je na postupné vytváření žádoucích vlastností plodin či zvířat třeba čekat několik generací, lze vložením příslušného genu dosáhnout takové změny prakticky okamžitě. Vkládané geny se přitom přirozeně vyskytují v jiných organismech, a nejde tedy o žádné nepřirozené látky nebo látky chemické.

Biotechnologie obecně jsou navíc oproti jiným šlechtitelským metodám bezpečnější. Představují totiž řízený proces, kdy je do organismu vnášen konkrétní gen se známými vlastnostmi a předvídatelnými důsledky. V případě jakýchkoli jiných metod šlechtění není nikdy předem známo, jaké vlastnosti bude výsledný vyšlechtěný organismus mít. „Produkty geneticky modifikovaných zvířat mohou být z hlediska rizik alergií bezpečnější než stávající potraviny. Řada významných efektů je u hospodářských zvířat dosažena nikoli obohacením dědičné informace o další gen, ale naopak zablokováním genu, který je zvířeti vlastní. Zvíře pak nemá v těle bílkovinu ,navíc‘, ale naopak mu jedna z jeho mnoha bílkovin chybí,“ popisuje Petr další možnosti biotechnologií.

Je paradoxní, že ozařování plodin gama paprsky, které je další metodou urychlující šlechtění a jehož výsledkem jsou zmutované geny, nepodléhá tak přísné kontrole jako šlechtění prostřednictvím vnášení genu. Touto metodou bylo přitom do současné doby vyšlechtěno zhruba 2 000 odrůd různých hospodářských plodin.

Téma: Česko prožívá BIOBOOM

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče