Bio je lepší než eko

22. října 2010, 13:03 - Petr Havel
22. října 2010, 13:03

Zatímco zájem spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství zejména v zemích EU v posledních letech neustále roste, geneticky modifikované (GM) plodiny a organismy Evropané odmítají. GM produkty přitom představují menší zátěž pro životní prostředí, a tím výčet jejich kladů zdaleka nekončí.

Foto: netsolhost.com

Hlavním přínosem GM plodin je vyšší efektivita produkce, nižší zatížení přírody chemickými látkami (rostliny jsou odolné proti škůdcům a není je třeba tolik hnojit) a celkově vyšší kvalita sklizené produkce. V zásadě jde o jakousi formu ekologického hospodaření, což ale ekologové neradi slyší. Na rozdíl od typického ekologického zemědělství by přitom potraviny vyrobené z GM plodin mohly být díky vyšší efektivitě levnější než běžná produkce.

Nejde ale jen o efektivitu. Nové linie plodin mohou být také odolnější vůči suchu, mohou produkovat méně skleníkových plynů, dekontaminovat zamořené půdy nebo obsahovat vyšší podíl pro lidské tělo prospěšných látek, například vitamínů. Ačkoli téma GM organismů je spojeno především se šlechtěním plodin, použití biotechnologií se stále více přesouvá i do oblasti hospodářských zvířat. Tam jsou možnosti přínosu pro lidi ještě daleko větší – například u GM prasat.

Užitečné biotechnologie

Podle Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) není komerční využití modifikovaných prasat v současné době ještě nikde ve světě povoleno, podobné projekty jsou ale už v řadě zemí ve finální fázi, tedy těsně před schválením. Na druhou stranu se prasata už nyní hojně využívají k produkci léků pro farmaceutické účely a také jako zdroj náhradních orgánů pro lidský organismus. Podle Petra jde většinou o klonovaná prasata. Ta jsou zároveň „surovinou“ pro šlechtění GM prasat, neboť to podle Petra vychází levněji. Jak je to ale s GM prasaty aktuálně? „V současné době je nejblíže ke schválení GM ,ekologické‘ prase Enviropig v USA. Hlavním přínosem je lepší využití fosfátů při konzumaci rostlinné stravy, takže výkaly takových prasat výrazně snižují riziko kontaminace povrchových i podpovrchových vod,“ podotýká výzkumník. Genetické prase také podle jeho slov lépe roste. V praxi tak jde o spojení ekonomických i ekologických výhod.

V Japonsku bylo prostřednictvím biotechnologií vyšlechtěno GM prase, v jehož tuku je vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, jejichž konzumace je pro lidský organismus příznivá. Další druh GM prasete má být zase odolný vůči virovým chorobám včetně takzvané prasečí chřipky, tedy viru H1N1, který v posledních dvou letech děsil celý svět.

Nositeli pro tělo prospěšných látek mohou tedy být nejen GM plodiny, ale i hospodářská zvířata. Momentálně je důležité, aby spotřebitelé byli objektivně informováni o jejich prospěšnosti místo štvavých kampaní, které jsou mnohdy zcela neopodstatněné. Příkladem je podle Petra nizozemský projekt GM skotu produkujícího mléko s lidským laktoferinem, jehož konzumace by zlepšovala střevní mikroflóru. Spotřebitelé, kteří byli systematicky varováni před riziky GM organismů zejména ze strany Greenpeace, neměli o takové mléko zájem a „firma, která chtěla toto mléko uvést na trh, díky tomu zkrachovala,“ připomíná Petr.

Strach z nepoznaného

Šlechtění GM organismů opravdu není žádné strašidlo. V zásadě jde o řízené urychlení šlechtitelských procesů, které by jinak v praxi trvaly desítky let. Na rozdíl od klasického šlechtění, kdy je na postupné vytváření žádoucích vlastností plodin či zvířat třeba čekat několik generací, lze vložením příslušného genu dosáhnout takové změny prakticky okamžitě. Vkládané geny se přitom přirozeně vyskytují v jiných organismech, a nejde tedy o žádné nepřirozené látky nebo látky chemické.

Biotechnologie obecně jsou navíc oproti jiným šlechtitelským metodám bezpečnější. Představují totiž řízený proces, kdy je do organismu vnášen konkrétní gen se známými vlastnostmi a předvídatelnými důsledky. V případě jakýchkoli jiných metod šlechtění není nikdy předem známo, jaké vlastnosti bude výsledný vyšlechtěný organismus mít. „Produkty geneticky modifikovaných zvířat mohou být z hlediska rizik alergií bezpečnější než stávající potraviny. Řada významných efektů je u hospodářských zvířat dosažena nikoli obohacením dědičné informace o další gen, ale naopak zablokováním genu, který je zvířeti vlastní. Zvíře pak nemá v těle bílkovinu ,navíc‘, ale naopak mu jedna z jeho mnoha bílkovin chybí,“ popisuje Petr další možnosti biotechnologií.

Je paradoxní, že ozařování plodin gama paprsky, které je další metodou urychlující šlechtění a jehož výsledkem jsou zmutované geny, nepodléhá tak přísné kontrole jako šlechtění prostřednictvím vnášení genu. Touto metodou bylo přitom do současné doby vyšlechtěno zhruba 2 000 odrůd různých hospodářských plodin.

Téma: Česko prožívá BIOBOOM

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty, jak na ně?
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
BMW Z4 Concept byl neoficiálně odhalen těsně před premiérou…
Hyundai ukázal nástupce vodíkového crossoveru ix35. Příští rok dorazí také do Evropy
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve Frankfurtu. Jsou to pro ně vyhozené peníze
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Technologie
Další pohroma v cenách grafických karet na obzoru. GDDR5 tento měsíc zdražila o 30 %
Bitcoin přišel o rekord. Kryptoměnou Ethereum už proudí více transakcí
ČTÚ chce regulovat. Zjistil, že si mobilní operátoři málo konkurují
AMD vydalo speciální ovladač pro horníky. Zrychluje těžbu Etherea na Radeonech
Firefox x64 už je pro uživatele Windows výchozí. Je bezpečnější a stabilnější
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít