Bílou nemoc bič nevyléčí

16. září 2009, 15:24 - Táňa Králová
16. září 2009, 15:24

Ceny se nevzpamatují, dokud bude nadprodukce

Máme zapomenout na krabici trvanlivého mléka za 7,50 koruny nebo kostku másla za 15,90? Zatím nejspíš nemusíme. Na akční a zaručeně nejnižší ceny budou zřejmě obchodní řetězce nadále lákat zákazníky i přesto, že jim to chce český Parlament zkomplikovat novým zákonem, a to značně kontroverzním. „Obchod si zboží obstará vždycky,“ předesílá jednatel Globusu a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Petr Vyhnálek. „Zákon je velmi špatný a nevyřeší vůbec nic,“ kritizuje obchodník legislativní bič na řetězce nazvaný Zákon o významné tržní síle a jejím zneužití, který upletli levicoví a zelení zákonodárci.
Někteří zemědělci se ale k němu upínají ve víře, že jim pomůže vybřednout z mléčné krize, v níž se topí už od loňského podzimu. Jejich hněv se neobrací proti mlékárnám, které jim bídné ceny platí. Podobně jako farmáři z celé Evropy spílají obchodním řetězcům a viní je ze zneužívání síly. Místo tažení proti obchodníkům by se ale měla krotit spíše produkce mléka. Nejde totiž o nic jiného než o krizi z přebytku. Evropa vyrábí více mléka, než spotřebuje. A draze. Ani s exportními dotacemi není schopna udat celou nadprodukci do třetích zemí.

Co si kdo slibuje
„Zvednou se ceny mléčných výrobků, skončí prodej za podnákladové ceny, zkrátí se splatnost u řetězců, zmizí jejich velké marže, a to se samozřejmě projeví také u zemědělců,“ věří prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Se svým snažením o rovnoprávnost dodavatelů a odběratelů, kterou si s novým předpisem spojuje, je hodně blízko cíle. Zatím se nikomu přes četné pokusy nepodařilo dotlačit Parlamentem tak daleko zákon, jenž má dát výchovnou lekci nadnárodním řetězcům a odnaučit je různé praktiky, jimiž tlačí dodavatele ke zdi. I kdyby prezident Václav Klaus průlomový zákon vetoval, jeho obhájcům nahrává poslední vývoj na politické scéně. Sněmovna, která zřejmě doslouží do termínu řádných voleb, by nakonec normu v klidu stihla protlačit.
„Nepopíráme, že nešvary neexistují. Problémy mezi obchodními partnery ale není možné řešit zákonem, který je navíc takto špatný,“ prohlašuje prezident svazu obchodu Zdeněk Juračka. Obchodníci předpovídají, že zákon jen posílí velké a malé zničí. „Když malý dodavatel využije ochrany, nepomůže si. Stejně skončí. Přece mu nezaplatíte pokutu pět milion korun, a pak s ním budete dál vesele obchodovat. To se asi nestane,“ poznamenává Vyhnálek.
Milan Teplý by si měl coby šéf největší tuzemské mlékárny Madeta a viceprezident Potravinářské komory přijetí nového zákona pochvalovat. Místo toho říká, že je z něj rozpačitý. „Nemyslím si, že přinese efekt, jaký od něj zpracovatelé očekávali. Koho chcete donutit, aby s vámi povinně obchodoval? Řetězce si nakoupí, od koho budou chtít,“ uvědomuje si Teplý. Dobře ví, jaký recept na mléčnou krizi zabírá: „Jakmile bude mléka nedostatek, budeme se předhánět, kdo zaplatí víc.“ Jak ale dodává, nikdo nechce na rovinu říct, že je třeba produkci snížit.

Spory o marže
Antiřetězcový zákon už během přípravy odmítal Oldřich Obermaier z mlékárny TPK Hodonín, jež patří francouzské skupině Bongrain. „Jakákoliv omezení obchodu, která podlamují volnou konkurenci, jsou v neprospěch zákazníků. Právě díky řetězcům i s jejich maržemi máme dnes relativně levné potraviny,“ připomíná coby spotřebitel. Jako mlékař dodává: „My musíme vyrábět kvalitní a cenově zajímavé potraviny, jinak nás nahradí zboží z dovozu.“ Ostré dohady mezi agrární, potravinářskou a obchodní lobby o to, kdo konkrétně u mléka je nejvíc bit, a kdo si naopak mastí kapsu, by mohly ztlumit závěry studie belgického ekonomického ústavu SPF économie. Ta prokazuje, že není žádný přímý a odhadnutelný vztah mezi cenou, jakou za mléko dostává farmář, a cenou, jakou za mléčné výrobky platí v obchodech spotřebitel. Jen potvrzuje pravidlo, že o ceně rozhoduje nabídka a poptávka. To však nechce slyšet Agrární komora (AK). Poukazuje na to, že zákazníci při nákupech mléčných výrobků příliš nepociťují, jak surovina rapidně zlevnila. A tvrdí, že nejvíc vydělávají obchodníci, zatímco zemědělci prodělávají a mlékaři nikdy neměli tak nízké marže jako nyní. Juračka oponuje argumentem, že polovina z deseti nejsilnějších řetězců dnes hospodaří se ztrátami. A k tomu říká: „Jak si zpracovatelé obchodníky vychovali, takoví dnes jsou.“ Proto také zákon k jejich převýchově. Šéf AK Jan Veleba ho přivítal s tím, že napravuje dlouhodobé křivdy, jež šly vždy na účet dodavatelů. Rád by také vrátil výdobytek, jakým v minulosti byla vyhlašována minimální cena mléka.

Místo vybíjení nárůst
Za šest korun, které teď zhruba platí mlékárny za litr syrového mléka, ho nevyrobí ani ti nejschopnější. Vybíjení stád, o němž už měsíce mluví Veleba, se zatím nedostavuje. Statistika uvádí, že za první pololetí v Česku přibylo 24,5 tisíce krav, což představuje nárůst o 4,4 procenta. Oproti první polovině loňského roku se zvedla i produkce mléka – o 1,4 procenta. Chovatelé se jen tak lehce nezbavují dojnic, které jim pravidelně každý měsíc přinášejí peníze. Mléko ovšem jen potvrzuje, jak snahy Evropské unie regulovat agrární trh selhávají. Zemědělce vede k tomu, že se neřídí poptávkou, ale výrobní kvótou. Ta jim pod hrozbou pokuty nedovoluje dojit víc, než jaký mají přidělený limit. Kvóta ale nikomu nezaručuje odbyt, natož přijatelnou cenu. Před dvěma lety, když ceny mléka vyletěly prudce nahoru, máslo bylo skoro za 50 korun a mlékárny se přetahovaly o surovinu, Brusel malinko povolil uzdu. Umožnil každoroční zvyšování kvót o jedno procento, což teď chtějí producenti zase zmrazit. Žízeň po mléku totiž rychle ustala a jeho přetlak na starém kontinentu logicky sráží farmářské ceny. Protesty v Bruselu, po Německu, Francii či na českých dálnicích nikam nevedou. Chovatelé se kromě řetězců zlobí také na politiky, že jim dostatečně nepomáhají. Nezvyšují dotace a různé podpory trhu, jak by si zemědělci představovali. Evropská agrární komisařka Marianne Fischerová Boelová odmítá zastavit postupné rozvolňování kvót. Brusel „jen“ dál pokračuje v subvencování vývozu, intervenčních nákupech másla a sušeného mléka, které mají ulevit trhu přidušovanému nadprodukcí.
Zůstane-li agrární lobby v zajetí dnešních názorů, že nízkou cenu mléka musejí řešit politici, mají se řidiči na dálnicích i nadále na co těšit. Velké tříbení producentů mléka by měl přinést rok 2015, kdy definitivně skončí mléčné kvóty a EU přestane sponzorovat vývozy přebytků, jak slíbila Světové obchodní organizaci. Udrží se ti nejefektivnější a bude po přebytcích. O místo na trhu se poperou tuzemští chovatelé mezi sebou a ještě budou soupeřit se zahraniční konkurencí. „Značný potenciál mají kupříkladu velké farmy v Polsku, které zejména ve středoevropském prostoru mohou přinést změny na trhu,“ upozorňuje agrární ekonom Tomáš Doucha. Jak dodává, nelze předpokládat, že se všichni současní producenti mléka v České republice udrží. A když ubude 20 tisíc dojnic, jak se dnes často zmiňuje, v žádném případě to neohrozí soběstačnost u mléka.

***

BOX
Projevy mléčné krize
Počty krav v ČR
K 31. 12. 2008*K 30. 6. 2009*Rozdíl
553 765*578 232*24 467
Výroba mléka v ČR (v tis. litrech)
1. pololetí 2008*1. pololetí 2009*Rozdíl
1 368 737*1 388 176*19 439
Pramen: Český statistický úřad

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče