Big Brother v režii vlády?

29. dubna 2008, 13:42 - Miroslav Řihák
29. dubna 2008, 13:42

Návrh zákona zásady moderního e-governmentu nereflektuje

Na začátku března (EURO 11/2008) se diskutovalo o tom, jestli se za uplynulých deset let podařilo českým vládám zlepšit situaci v oblasti e-governmentu. Výsledek byl negativní. V současné době poslanci projednávají nový vládní návrh zákona, který chce tuto problematiku řešit. Od jeho vzniku se mu neoficiálně říká „zákon o e-governmentu“. Pokud by si však někdo myslel, že se díky němu Česká republika posune z nelichotivých míst na žebříčku v rámci celé Evropy, bude pravděpodobně zklamán. Zákon totiž zásady moderního e-governmentu nejenže nereflektuje, ale v některých pasážích jde dokonce proti nim.
Zákon například zavádí v Evropě ojedinělý institut datových schránek, které bude muset povinně používat většina právnických osob. Odůvodnění? Prý to zvýší vymahatelnost práva. Jenže ti, kdo se budou chtít doručení vyhnout, k tomu budou mít ještě větší možnosti než dnes. Jen se místo schovávání před pošťákem budou vymlouvat na nedoručení například kvůli špatnému zobrazení na monitoru.
Datové schránky však s sebou nesou ještě jeden problém. A tím je předpoklad počítačové gramotnosti. Jinak řečeno, zákon předpokládá, že ke správnému doručení bude právnická osoba disponovat počítačem, připojením k internetu a rovněž schopností s ním kvalifikovaně pracovat. Jakkoli se to v dnešní době může zdát na první pohled úsměvné, pro nemalou část české populace to může stále představovat vážné komplikace.

Lepší služba pro občany

Překvapuje i nápad zavádět nová „osobní čísla“ pro firmy i občany. Všechny tyto subjekty totiž dnes obdobná čísla mají ve formě identifikačních, rodných či jiných. Je proto zbytečné za peníze daňových poplatníků zavádět nová. Udivuje to však především proto, že moderní informační systémy dnes pro bezpečnou komunikaci používají mnohem vyspělejší postupy identifikace. Jakýkoli jednoznačný, doživotně platný elektronický identifikátor je totiž na internetu snadno zneužitelný.
Trochu „kocourkovsky“ pak působí pasáž o konverzi dokumentů. Ta v praxi povede k situacím, kdy místo toho, aby si úřady vyměňovaly elektronické dokumenty přímo mezi sebou, jeden úřad nejdříve převede tentýž dokument z elektronické podoby do papírové a posléze je stejný nebo jiný úřad opět digitalizuje. Kdyby obdobným systémem fungovalo například bankovnictví, probíhaly by elektronické převody peněz mezi bankovními účty tak, že bychom přišli s igelitovou taškou do banky, peníze vybrali, a pak je na téže nebo jiné přepážce vložili na druhý účet.
Příklady ze světa přitom ukazují, že výměna elektronických dokumentů přímo mezi úřady zlepšuje služby pro občany. Například v Irsku veřejná správa občanům sama předem vyplňuje v daňových přiznáních údaje, které má již k dispozici. Občané a firmy pak při jejich podávání již nemusejí mnoho věcí znovu dokládat. V Rakousku dokonce nemusí jít občan na úřad v mnoha případech vůbec. Úřední dokument ověřený elektronickým podpisem si jednoduše vytiskne na domácí tiskárně.

Technologicky krok nazpět

Dalším problémem českého zákona je konzervování zastaralých technologických řešení, ať už jde o zmíněné datové schránky nebo o přístup k nim pomocí obyčejných hesel vydávaných a evidovaných ministerstvem vnitra. Zákon by přitom neměl vůbec žádná technologická řešení předjímat. Pouze by měl popisovat vlastnosti, které má zavedený informační systém splňovat. Ví snad zákonodárci, jaké technologie budou k dispozici za dva roky? Nebo jaké elektronické bezpečnostní hrozby budou na internetu existovat za pět let?
Mnohem lépe problematiku řešil sedm let starý zákon č. 365/2000 Sb., který definoval online komunikaci prostřednictvím takzvaných referenčních rozhraní. Díky tomu dnes přímo mezi sebou, aniž by musely vytvářet mezistupně typu datových schránek, úspěšně a především bezpečně komunikuje několik existujících systémů veřejné správy. Ať už jde o systém státní sociální podpory, centrální evidence dotací z rozpočtu nebo evidence obyvatel.

Jaká bude cena?

Ani to však není všechno. Zavedení datových schránek také předpokládá, že jejich prostřednictvím budou muset komunikovat všechny složky výkonné, zákonodárné i soudní moci. Nad veškerou jejich komunikací pak má mít dohled jediný subjekt - ministerstvo vnitra. Vše bez nezávislé kontroly a s oprávněním ministerstva zrušit jakoukoli zprávu pod záminkou, že se v ní nachází škodlivý kód.
Vedle těchto konkrétních problémů však s sebou zákon přináší i celou řadu obecnějších otázek. V důvodové zprávě se například uvádí, že jeho návrhu „nepředcházelo zpracování, projednání a schválení jeho věcného záměru“. Jinak řečeno, vůbec není jasné, co má zákon vlastně řešit, čeho se jím má dosáhnout a jaký na tom mají občané České republiky zájem. Neměla by však zákonu s takovými dopady předcházet širší veřejná diskuse?
Tyto nové „služby pro občany“ samozřejmě nebudou zadarmo. Důvodová zpráva zákona předpokládá základní cenu na pořízení a první rok provozu ve výši 1,4 miliardy korun. Ta však věrohodně nezahrnuje provozní náklady ostatních zapojených subjektů. Kvalifikované odhady mluví o dalších výdajích v řádu miliard korun. Konečná cena se proto může vyšplhat ještě mnohem výše.

Box
Zákon o e-governmentu

Nová identifikační čísla pro firmy i občany, jež duplikující ta současná.
Tištění a opětovné digitalizování dokumentů místo toho, aby si úřady vyměňovaly informace přímo mezi sebou.
Soustředění veškeré komunikace výkonné, zákonodárné i soudní moci do rukou jediné státní instituce.
To vše v odhadované ceně několika miliard korun a bez jakékoli širší veřejné diskuse.
To není fikce, ale jen výtah z několika pasáží vládního návrhu zákona, který nyní začali projednávat poslanci.

Problémy

Datové schránky, které bude muset povinně používat většina právnických osob.
Chybný předpoklad počítačové gramotnosti.
Prostřednictvím datových schránek budou muset komunikovat všechny složky výkonné, zákonodárné i soudní moci.
Nad komunikací těchto složek má mít dohled jediný subjekt - ministerstvo vnitra (MV).
MV bude oprávněno zrušit jakoukoli zprávu pod záminkou, že se v ní nachází škodlivý kód.
MV nebude podléhat žádné nezávislé kontrole.
Není vůbec jasné, co má zákon řešit, čeho se jím má dosáhnout a jaký na tom mají občané České republiky zájem.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče