Bič na bankéře

05. února 2010, 12:25 - Pavel Hanslíček
05. února 2010, 12:25

Firma Bosch nechce spolupracovat s bankami vyplácejícími vysoké bonusy

Vysoké bonusy manažerů bank jsou trnem v oku politikům i široké veřejnosti. Kritikům vyplácení štědrých odměn ze strany finančních institucí se dostala podpora přímo z firemní sféry. Trojským koněm mezi velkými korporacemi má být společnost Bosch, jejíž šéf Franz Fehrenbach prohlásil, že hodlá přerušit obchodní styky s bankami vyplácejícími přehnané bonusy. „Pokud některá banka zastává názor, že smyslem jejich podnikání je maximalizace bonusů, tak s ní už nebudeme dále spolupracovat,“ sdělil Fehrenbach. A jeho slova mají rozhodně váhu – Bosch společnost je s tržbami, které loni činily přibližně 38 miliard eur, největším dodavatelem automobilových dílů na světě. Fehrenbachovi, jednomu z nejvlivnějších německých průmyslníků, se okamžitě dostalo mediální pozornosti. „U mnoha velkých bank nevidíme žádné změny chování nebo modelu podnikání. Domníváme se, že je nezodpovědné, když se některé z nich vracejí ke svým obchodním praktikám z období před krizí,“ citoval britský deník Financial Times Fehrenbacha. „My (průmysl a ostatní bankovní klienti) musíme své finanční partnery detailně zkoumat a nesmíme již nekriticky trpět neomezenou moc velkých bank,“ dodal Fehrenbach pro německé noviny Financial Times Deutschland (FTD). Přitom nejde jen o prázdná slova; dle FTD se Bosch již před několika týdny rozešel s jednou z bank, jejíž bonusový systém shledal nepřiměřeným. Která finanční instituce to byla, se nepodařilo zjistit. Rozdílné pohledy Německá podnikatelská scéna přijala Fehrenbachovy návrhy se smíšenými pocity. Například list FTD jej označil za „osamělého křiklouna“. „Nemyslím, že je to dobrý nápad. Bonusy představují jen jakési vedlejší jeviště. Důležitější je odstranit konflikty mezi spekulativním obchodním modelem bank a potřebami reálné ekonomiky,“ sdělil FTD šéf koncernu Evonik Klaus Engel. Ten tak potvrdil názor komentátorů německých médií, že se stěží najde významnější počet velkých firem, které by Bosch následovaly. Podniky jsou totiž často odkázány na bankovní úvěry, proto jejich kritika chování bank nebude příliš hlasitá. „Právě v době krize si banky vybírají klienty, a ne naopak,“ upozornil deník Südwest Presse. Ale Bosch si takový přepych dovolit může. Přestože firmu krize silně zasáhla (loni prodělala přes miliardu eur a její obrat se meziročně snížil o 16 procent), disponuje likvidními prostředky ve výši osmi miliard eur, bankovní úvěry si téměř nebere a finanční domy využívá hlavně pro uskutečňování platebního styku. Přitom Fehrenbachův pokus není první snahou německé podnikové scény o regulaci manažerských odměn. V některých firmách nově o platech nejvyššího vedení hlasují akcionáři. Například vlastníci koncernu ThyssenKrupp na lednové valné hromadě rozhodli, že odměny představenstva se kvůli poklesu zisku firmy sníží z 19,8 milionu na 6,5 milionu eur a nebudou vyplaceny žádné tantiémy. V tomto ohledu nezůstane ThyssenKrupp osamocen, následně hlasovali o odměňování manažerů i akcionáři Siemensu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče