Bible rudých miliardářů

19. října 2010, 11:23 - Mgr. Dáša Hyklová
19. října 2010, 11:23

V Číně je již více než třináct set lidí s majetkem přesahujícím miliardu jüanů

Většina bohatých lidí v Číně přišla ke svému majetku především díky korupci, tradovalo se ještě v devadesátých letech. Existovalo prý pět základních kategorií zbohatlíků, charakterizovaných symbolickými barvami. Červená patřila členům vládní garnitury, zelená armádě, modrá celníkům a daňovým úředníkům, bílá pašerákům zboží a černá obchodníkům se zbraněmi a drogovým dealerům. Podobné rozdělení již dávno neplatí stejně jako představa o aktivitách dnešních čínských miliardářů. Podle letošního žebříčku nejbohatších osobností v Číně, který 12. října zveřejnil šanghajský Hurun Research Institute, žije v zemi 1363 lidí s majetkem přesahujícím miliardu čínských jüanů (150 milionů dolarů). Loni jich byl rovný tisíc, před deseti lety pouze čtyřiadvacet. „Čína má nyní pravděpodobně nejvyšší počet miliardářů na světě,“ uvedl zakladatel institutu Rupert Hoogewerf při příležitosti vydání letošního, v pořadí již dvanáctého žebříčku. „Víme o 189 dolarových miliardářích v Číně pro tento rok. S klidem ovšem můžeme říci, že jich na seznamu nejméně polovina chybí. To znamená, že jich může být čtyři až pět stovek,“ dodal Hoogewerf.

Dvaatřicet stránek bohatých

Nejbohatší Číňané úspěšně přežili poslední ekonomickou krizi a daří se jim čím dál tím lépe. Hodnota statků tisícovky nejmajetnějších za poslední dva roky narostla v průměru o 64 procent, přestože domácí burza o deset procent klesla. Přibližně 95 procent čínských milionářů bohatne díky rostoucí domácí spotřebě, méně než pět procent těží z exportu zboží do zahraničí. Letošní žebříček je odrazem aktuální situace ze 16. srpna, kdy podle směnného kursu jeden americký dolar odpovídal 6,8 čínského jüanu. Dvaatřicetistránkový seznam obsahuje jména občanů pevninské Číny, tedy lidí, kteří se v zemi narodili a vyrůstali bez ohledu na to, jaký dnes vlastní pas. Lucemburčan Rupert Hoogewerf, někdejší zaměstnanec poradenské společnosti Arthur Andersen, začal s vypracováváním žebříčku společně se dvěma studenty šanghajské univerzity v roce 1999. Výsledky prvních čtyř let své práce zveřejnil v časopisu Forbes. Postupem času se mu podařilo překonat averzi mnoha bohatnoucích Číňanů vůči zveřejňování informací týkajících se jejich majetku a z publikace se stala prestižní záležitost. Bible miliardářů je nyní každým rokem netrpělivě očekávána, neboť odhaluje, „kdo je kdo“ v čínském byznysu.

Díky Danone do pohody

Na prvním místě žebříčku se letos umístil Zong Qinghou s majetkem v hodnotě dvanácti miliard amerických dolarů. Pětašedesátiletý Zong stojí v čele podniku Wahaha (název znamená v mandarínštině smějící se dítě), dnes největší čínské společnosti na nealkoholické nápoje. Společně s manželkou a dcerou vlastní 60 procent akcií podniku, zaměstnává celkem 30 tisíc lidí. Ještě v minulém roce se nacházel na dvanáctém místě. Wahaha, známá především ochucenými mléčnými nápoji, však roste a expanduje také do jiných odvětví potravinářského průmyslu. Letos očekává zisk v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Na největšího čínského miliardáře nemá nejlepší vzpomínky francouzská společnost Danone. Společný podnikatelský projekt zahájila se Zongem již v roce 1986, kdy se ještě za jménem Wahaha skrývala malá prodejna potravin nacházející se v jedné škole ve východní části města Hangzhou. Joint venture, ve kterém Danone vlastnilo 51 procent akcií a Zong 49 procent, fungoval až do roku 2007. Jenže pak Francouzi zjistili, že z někdejšího partnera se postupně vyklubal jejich největší konkurent na čínském trhu. Podle Danone připravily firmy založené na jméno Zongovy manželky a dcery společnost na zisku o nejméně 100 milionů dolarů. Právní bitva se táhla dva roky. Loni zástupci Danone pochopili, že nemají šanci soud v Číně vyhrát a svých 51 procent akcií společnosti Wahaha Zongovi prodali. Někdejší hvězdy naopak zaznamenaly propad. Loňský vítěz Wang Chuanfu, majitel společnosti BYD vyrábějící baterie do mobilních telefonů a auta na elektrický pohon, se svými 4,6 miliardy dolarů letos klesl na dvanácté místo. Huang Guangyu, nejbohatší Číňan z roku 2008 a zakladatel elektronického impéria Gome, se umístil tentokrát na jednadvacáté příčce. Propad v žebříčku však sledoval z vězeňské cely, kde má kvůli úplatkářství, zneužívání interních informací při obchodování s akciemi a dalším trestným činům strávit celkem čtrnáct let.

Heparinový král a recyklátorka

Druhým nejbohatším Číňanem je letos šestačtyřicetiletý Li Li díky svému majetku v hodnotě šesti miliard dolarů. Li vystudoval chemii na universitě v Sichuanu a po promoci pracoval až do roku 1992 v továrně na zpracování masa. V roce 1998 založil společně s manželkou Li Tan a její sestřenicí Shan Yu farmaceutickou firmu Hepalink, která je dnes světovou jedničkou ve výrobě heparinu. Tento lék zabraňující srážení krve se jako jeden z mála vyrábí z biologického materiálu. Hepalink je navíc jedinou společností, která od čínské vlády získala licenci na vývoz heparinu. Třetí místo patří podle Hurun Research Institute podnikatelce Zhang Yin s majetkem v hodnotě 5,6 miliardy dolarů. Třiapadesátiletá zakladatelka gigantu Nine Dragons Paper na recyklaci papíru není pouze nejbohatší Číňankou, ale také nejbohatší ženou na světě, která se dopracovala k obrovskému jmění vlastní pílí. Jen tak mimochodem, mezi letošní dvacítkou nejbohatších podnikatelek světa se najde jedenáct Číňanek. Ještě před osmi lety objížděla Zhang Yin s manželem ve starším minivanu skládky a sběrny ve Spojených státech a domlouvala výkup starého papíru. Dcera bývalého důstojníka založila svůj obchod v Hongkongu v roce 1985. Nechala se inspirovat slovy jednoho podnikatele. „Řekl, že použitý papír je jako les. Papír se recykluje sám, generace po generaci,“ uvedla v jednom krátkém rozhovoru pro The New York Times. Zhang Yin vykupuje tuny použitého papíru v USA a v Evropě, posílá je do Číny, kde materiál ve svých továrnách recykluje. Poté z něj vyrábí krabice a kartóny, do nichž jiné firmy balí hračky, elektroniku a nábytek nesoucí nálepku „Made in China“. Papírové obaly tak mnohdy putují zpět za oceán, a když se zase ocitnou na skládkách, celý cyklus se opakuje. Ne náhodou je Zhang Yin označována za „královnu recyklovaného papíru“. Svůj úspěch přičítá „dobrému načasování, harmonickým mezilidským vztahům a geografickým výhodám“.

Na správném místě

Mnozí dnešní miliardáři byli často především ve správnou dobu na správném místě, tedy v jihočínských pobřežních zónách, kde po skončení kulturní revoluce nastartoval ekonomický boom. Ukázkovým příkladem toho, že když propukne zlatá horečka, nejvýnosnější je prodávat lopaty dychtivým kopáčům, je Liang Wengen s majetkem s 5,4 miliardy dolarů. Majoritní vlastník společnosti Sany, která dodává stavebním firmám těžké stroje a mechaniku, mistrně využil urbanizačního rozkvětu Číny. Díky svým schopnostem a vizi však zbohatl mnohem více než kterýkoliv z developerů nebo spekulantů s nemovitostmi. A stále stoupá. Ještě loni mu v seznamu nejbohatších patřilo šestnácté místo. O pátou pozici se dělí Robin Li Yanhong a Yan Bin, u nichž obou se majetek shodně odhaduje na 5,3 miliardy dolarů. Zatímco první jmenovaný bohatne díky svému internetovému vyhledávači Baidu (a mimo jiné také díky problémům Googlu v Číně), Yan Bin si vydělal miliardy dolarů především prodejem energetického nápoje Red Bull. Hned tři osobnosti se pak mohou pochlubit majetkem ve výší pěti miliard dolarů. Liu Yongxing založil svoji společnost East Hope hned v úvodu ekonomických reforem v Číně v roce 1982. Dnes se orientuje na těžký průmysl, zemědělství a na hledání nových zdrojů energie a nových materiálů. Miliardáři Wang Jianlin a Zhang Jindon obchodují s nemovitostmi. Realitám se věnuje i Xu Rongmao, který se jměním 4,9 miliardy dolarů desítku nejbohatších Číňanů uzavírá. „Rok 2010 je prvním po deseti letech, kdy se mezi první pětku nepropracoval žádný z realitních magnátů,“ komentuje situaci Rupert Hoogewerf.

Pragmatismus nade vše

Průměrný věk osobností vyhodnocených institutem je 51 let, což je o patnáct let méně než v případě nejbohatších podnikatelů Spojených států a Evropy. Méně než jedno procento čínských miliardářů svůj majetek zdědilo. Nejméně 173 osobností ze seznamu však zaujímá zároveň významné vládní poradní posty, které jim při jejich podnikání otevírají nejedny dveře. V Číně se totiž kontakty na oficiální místa cení více než kde jinde. „Nejbohatší Číňané usilují o získání oficiálního politického statutu,“ říká Hoogewerf. Z první desítky pouze čtyři miliardáři nemají žádné přímé vazby na vládu. Podle odhadů je nejméně jedna třetina osob uvedených na seznamu Hurun Research Institute členy Komunistické strany Číny. A daří se jim, i těm vysloužilým. Například Ye Chenghai, bývalý zástupce starosty města Shenzhen z provincie Kanton (Guangdong), poskočil z loňského 131. místa na letošní 59. příčku. Díky rodinným vazbám na vládnoucí stranu si Larry Rong Zhijian, syn bývalého viceprezidenta Číny Rong Yirena, který podniká a žije v Hongkongu, vysloužil nálepku „rudý kapitalista“. Hongkong, někdejší britská kolonie a dnešní „zvláštní administrativní oblast“ Číny, vůbec patří mezi oblíbená místa čínských milionářů. Přijíždějí tam na dostihy, za nákupy, investují do nemovitostí. „Ceny bytů na ostrově šplhají v poslední době do astronomických výšin především kvůli bohatým Číňanům,“ říká pětapadesátiletá Hongkongčanka Christina. Statistika jí dává za pravdu, prodej hongkongských luxusních bytů obyvatelům pevninské Číny vzrostl v první polovině letošního roku o více než 50 procent.

Vždyť byli tolik let chudí...

Zakladatel Microsoftu Bill Gates a investiční guru Warren Buffett se letos 29. září snažili na slavnostním banketu v Pekingu přesvědčovat pozvané osobnosti ze žebříčku Hurun Research Institute, aby následovaly příkladu Západu a věnovaly alespoň část svého bohatství na dobročinné účely. Nicméně ke třem nejoblíbenějším aktivitám superbohatých Číňanů patří hlavně cestování, plavání a golf. I když se nůžky mezi bohatými a chudými v Číně stále více rozevírají, rozdávat peníze na charitu se mezi tamními miliardáři nenosí. „Dáváním almužny“ se totiž v myšlení Číňanů dotyčný připravuje o vlastní štěstí. Situace se přesto pozvolna mění. Před čtyřmi lety na toto téma ještě téměř nikdo nehovořil, částečný zlom přišel v roce 2008 v důsledku zemětřesení v Sichuanu. Počátkem letošního roku všechny šokoval osmaosmdesátiletý Yu Pengnian, který věnoval téměř celé své jmění v hodnotě jedné miliardy dolarů na charitu. Problém s nedostatkem filantropů tkví částečně v tom, že Číňané se nadále se svým bohatstvím neradi ukazují. „Raději tiše zaplatí nějaký vládní projekt,“ vysvětluje jejich chování Evropanka žijící v Pekingu. „Znám milionáře, kteří prostě zafinancovali školu pro postižené děti a neměli přitom vůbec potřebu se předvádět na galavečerech,” dodává. Navíc čínská společnost je navýsost pragmatická, mimo jiné i svým konfuciánstvím. „Číňané mají rádi peníze a bohatství. Nemůžeme se jim divit, vždyť byli tolik let tak chudí,“ konstatuje nejmenovaný západoevropský diplomat.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče