Bezpečný přístav

16. června 2009, 14:12 - Pavel Hanslíček
16. června 2009, 14:12

Evropská investiční banka má pro Česko nachystáno téměř 1,8 miliardy eur

Střední a východní Evropa včetně Česka se v důsledku světové finanční krize propadla do ekonomické recese. K opětovnému nastartování růstu by měly přispět investice do infrastruktury. To vnímají jako zajímavou příležitost i bankovní domy včetně rakouské Erste Bank Group. „Infrastrukturní investice přinášejí firmám dodatečné zakázky, což má zase pozitivní vliv na stav celého hospodářství. Existuje několik studií jednoznačně dokládajících, že investice do infrastruktury zvyšují konkurenceschopnost i zaměstnanost. Protože patříme v oblasti střední a východní Evropy k vedoucím finančním domům, samozřejmě se na výstavbě infrastruktury v tomto regionu chceme podílet,“ říká ředitel Erste Group Bank pro financování infrastruktury a veřejného sektoru Werner Weihs-Raabl.

EURO: Jak přesně podporují investice do infrastruktury ekonomický růst? WEIHS-RAABL: Efektivní infrastruktura dokáže napomáhat v mnoha směrech. Podporuje celkovou konkurenceschopnost celé země, vytváří obecně příznivé hospodářské klima, snižuje závislost propojených míst na pouze místních zdrojích pracovní síly, surovin a energie a také pomáhá vyrovnávat regionální rozdíly. Z těchto důvodů se domníváme, že právě investice do infrastruktury by mohly zemím střední a východní Evropy (CEE) zase pomoci k návratu na dráhu růstu. I proto například uzavřela Erste Group Bank spolu se svou dceřinou společností Banca Comerciala Romana před několika týdny dohodu s rumunskou vládou o spolupráci při rozvoji projektů v oblasti výroby energie a dopravní infrastruktury. Tato dohoda obsahuje projekty za více než pět miliard eur.

EURO: Množí se obavy o hospodářskou stabilitu regionu CEE, bude v takové situaci možné najít investory do zdejší infrastruktury? WEIHS-RAABL: Infrastrukturní projekty často profitují z dlouhodobých odběratelských dohod a také málo korelují s konjunkturální situací v dalších sektorech hospodářství. Díky tomu investice do takovýchto projektů generují stabilní i spolehlivé příjmy a pro investory představují stále poměrně bezpečný přístav. Kromě penzijních fondů a pojišťoven z toho profitují i financující banky, kterým takové projekty snižují volatilitu jejich úvěrových portfolií. Infrastrukturní investice dlouhodobě zajišťují stabilní výnosy, čímž se stávají vítaným způsobem ukládaní peněz. Proto jsme zaznamenali v posledních měsících velký nárůst nových prostředků do této oblasti především ze strany soukromých investorů. Jmenujme například celosvětově aktivní bankovní domy, jako jsou Deutsche Bank, Goldman Sachs nebo UBS, které vytvořily speciální infrastrukturní fondy.

EURO: Do kterých oblastí v regionu CEE budou směřovat infrastrukturní investice především? WEIHS-RAABL: Střední a východní Evropa bude zřejmě vzhledem k rozsáhlé potřebě dohánět západní část kontinentu z investic do infrastruktury profitovat nejvíce. To platí kromě dopravní infrastruktury i pro obnovitelné energetické zdroje a také sociální infrastrukturu. Přitom další investice zřejmě přinese hospodářská krize nutící vlády přijímat opatření, která by vedla k oslabení nárůstu nezaměstnanosti. Přitom ve střední a východní Evropě se nejvíce investuje do dopravní infrastruktury. Jako příklad uveďme první a druhou fázi výstavby slovenské D1 a rychlostní komunikace R1, v Maďarsku jde o dálnici M3, v Rumunsku R3 a v Česku například dálnici D3 a rychlostní komunikaci R3. Samozřejmě že mnohým vládám jejich rozpočty na investice v této oblasti nestačí, proto se stále více uvažuje o metodě PPP, která byla i v některých případech úspěšně vyzkoušena. A právě PPP projekty představují přitažlivé investiční příležitosti jak pro infrastrukturní a penzijní fondy, tak pro stavební společnosti. Navíc nabízejí financujícím bankám díky státní účasti i vysokou míru zajištění.

EURO: Které země dostanou nejvíce peněz? Kolik může očekávat Česko? WEIHS-RAABL: Evropská investiční banka (EIB) v reakci na pokračující hospodářské obtíže v Evropě zvýšila své finanční prostředky o 67 miliard eur na celkových 232,4 miliardy eur. Z toho k 1. dubnu připadalo téměř 1,8 miliardy eur na Českou republiku. Finanční podpora EIB obsahuje vlastní a cizí kapitál, úvěrové linky a také pojištění proti politickým rizikům. Další podporu zasaženému regionu CEE poskytne Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která pro příští tři roky pro země střední a východní Evropy vyčlenila patnáct miliard eur na financování projektů výroby čisté energie a omezení plýtvání s energiemi. Očekává se, že investice EBRD do obnovitelných zdrojů přitáhnou další financování v objemu až deseti miliard eur. Aktivitu Erste Group Bank dokazuje řada projektů, na kterých nyní v Česku pracujeme. Jmenuji jen tři největší: výstavba dálnice D3 a rychlostní silnice R3 ve formě PPP o objemu 1,6 miliardy eur, dále vlakové spojení centra Prahy a letiště Ruzyně o plánovaném objemu 1,2 miliardy euro, kde se skupina Erste Bank stala poradcem pro studii proveditelnosti, a také se budeme jako poradce podílet na privatizaci pražského letiště.

EURO: Mluvil jste o investicích do obnovitelných zdrojů energie. Které země regionu CEE považujete v této oblasti za nejzajímavější? WEIHS-RAABL: Největší potenciál vidíme u větrných a fotovoltaických elektráren v Česku, Rumunsku, Chorvatsku a na Slovensku. K tomu významně přispěje i cíl zvýšit produkci energie v takovýchto zdrojích do roku 2010 ze současných 8,5 procenta na dvacet procent. Přitom by mělo až dvanáct procent veškeré výroby energie vznikat ve větrných elektrárnách. Kromě obnovitelné energie představuje zajímavou investiční příležitost výstavba a modernizace rozvodných sítí pro elektrický proud a zemní plyn. Tento potenciál potvrzuje i studie Evropské komise, dle níž by celkové investice zemí evropské sedmadvacítky do obnovitelných zdrojů měly do roku 2030 přesáhnout 78 miliard eur, což odpovídá v průměru 3,4 miliardy eur ročně. Ještě více peněz zamíří do přenosových sítí, a to až 116 miliard eur.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče