Bezdrátová Praha: Úřednická peepshow za stamiliony

13. listopadu 2008, 00:00 - Jan Němec
13. listopadu 2008, 00:00

Bezdrátová městská síť v Praze by měla v prosinci konečně vstoupit do ostrého provozu.

Z původního projektu internetu zdarma však zůstalo jen velmi drahé torzo. Pražané i návštěvníci města budou moci v rámci sítě vybudované a provozované za více než 300 milionů korun brouzdat jen po stránkách úřadů.

Pražská bezdrátová síť by po mnoha odkladech měla začít fungovat od letošního prosince naostro. Z původního záměru pražského magistrátu, podle nějž měla síť zajistit bezplatný přístup na internet pro veřejnost, však zbylo pouze torzo. Místo surfování zadarmo se zájemci dostanou přes městské WiFi pouze ke stránkám některých úřadů. Důvodem je především rozhodnutí Evropské komise. Podle ní by poskytování bezplatného internetu městem představovalo nepovolenou veřejnou podporu a poškozovalo hospodářskou soutěž.

„V současné době jsou uzavřeny etapy přípravy projektu a instalace datového centra, stejně jako uvedení série 450 distribučních a koncových bodů do provozu. Je připraven rozcestník sítě a pokračuje instalace dalších přístupových bodů,“ popisuje aktuální stav metropolitní sítě ředitel odboru informatiky pražského magistrátu Václav Kraus. Momentálně je podle něj síť v testovacím provozu. Ten by měl skončit ještě v listopadu. Poté si bude moci vyzkoušet fungování pražské WiFi sítě i veřejnost.

Nekalou konkurenci zarazila Evropská komise

Projekt Bezdrátová Praha, jehož hlavním dodavatelem je na základě výběrového řízení společnost ICZ, počítá podle Václava Krause s vytvořením páteřní sítě tvořené optickými kabely, která má rozvést internetové připojení do 171 městských objektů. Ty pak mají jednak rychlý internet samy využívat a vedle toho signál dále šířit do 409 navazujících bodů. Celkem tak má vzniknout 580 přípojných bodů pro bezdrátové připojení k internetu, které pokryjí více než třetinu území Prahy. Náklady spočítalo město na téměř 90 milionů na vybudování sítě a dalších 250 milionů na její pětiletý provoz. Až potud se plány magistrátu a skutečnost příliš neliší. Problematické se ukázalo až využívání této sítě.

Původní plány pražského magistrátu byly totiž velmi ambiciózní. Počítaly s tím, že síť budou moci lidé využívat zdarma a neomezeně. Alespoň co se například surfování po webu týče. Vedle toho chtělo město zbylou kapacitu dále přeprodávat prostřednictvím komerčních poskytovatelů internetového připojení. Tento záměr ale tvrdě narazil. Operátoři nejenže neprojevili o podobný „přeprodej“ zájem, ale navíc se postavili i proti nabízení připojení k internetu zdarma. Nelíbilo se jim, že by měl magistrát konkurovat jejich komerčním nabídkám prostřednictvím sítě vybudované z veřejných peněz. Komerční poskytovatelé připojení, jichž je v Praze několik desítek, se navíc připojili s dalším protiargumentem: Praha je WiFi sítěmi přeplněna a výstavba dalších by v některých oblastech rušila signál stávajících přípojných bodů.

Operátoři se proto rozhodli bránit, a to prostřednictvím Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS), v níž se sdružují. Ta podle výkonné ředitelky Hany Jelínkové podala stížnost k Evropské komisi a českému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A uspěla. V květnu 2007 Komise rozhodla, že bezplatný internet od magistrátu skutečně představuje veřejnou podporu. Proto Bezdrátovou Prahu v plném, původně plánovaném rozsahu zakázala. Podobně se vyjádřil i antimonopolní úřad.

Město tím přišlo nejen o podstatnou část svého plánu, ale i o evropské dotace, s nimiž počítalo pro část financování projektu. Přesto magistrát projekt neukončil. „Dohoda s komerčními subjekty je v souladu se stanoviskem Evropské komise a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Platí, že v této fázi nebudeme veřejnosti poskytovat přístup ke komerčním službám,“ potvrzuje Václav Kraus z odboru informatiky, že se město rozhodlo pro náhradní, značně ořezanou variantu. Lidé podle ní budou mít z veřejné WiFi sítě přístup pouze ke službám e-Governmentu, tedy například k Portálu veřejné správy a dalším stránkám veřejných institucí. „K takovému omezenému fungování sítě v rámci Bezdrátové Prahy, pokud splňuje podmínky rozhodnutí Evropské komise, výhrady nevznášíme. I když to považujeme za plýtvání penězi,“ podotýká výkonná ředitelka APVTS Hana Jelínková.

Omezení funkčnosti Bezdrátové Prahy částečně uklidnilo i komerční poskytovatele WiFi připojení. „Záruka, že bude používání veřejné WiFi sítě omezeno pouze na brouzdání po webech úřadů, nám postačuje,“ tvrdí Jan Šmajs ze společnosti Mecom, poskytující WiFi připojení v Praze. „Ani naše obchodní zájmy to přímo neohrozí,“ přidává se Petr Hromádko ze společnosti Petřiny.net, která provozuje v Praze přes 150 komerčních přístupových bodů WiFi. Síť je podle něj vinou omezení prakticky nepoužitelná. „Ale poškodí nás to zmatením veřejnosti. Lidé se budou ptát: proč prodáváte tak draze něco, co mi magistrát chce dát zadarmo?“ upozorňuje Petr Hromádko.

Jestliže problémy spojené s veřejnou podporou vyřešila Evropská komise, obavy z rušení stávajících komerčních WiFi sítí přetrvávají. Praxe ale ukazuje, že nakonec problém možná nebude tak žhavý. Firma Mecom se podle Jana Šmajse s rušením signálu nesetkala. „V drtivé většině pokrýváme frekvencí pět gigaherzů, takže se nerušíme,“ dodává. Bezdrátová Praha totiž funguje v pásmu 2,4 gigaherzu. S rušením prozatím neměla problém ani firma Petřiny.net.

Magistrát navíc slibuje, že se v případných konfliktních lokalitách s komerčními WiFi providery domluví. Podle ředitele odboru informatiky Václava Krause se to už projevilo i v praxi. V některých oblastech k rušení komerčních sítí v pásmu 2,4 gigaherzu docházelo, konflikty se ale podařilo vyřešit smírně. „Dodržujeme dohodu ohledně rušení pásma, kdy se při instalaci snažíme o maximálně citlivý přístup. Některé lokality jsme kvůli této dohodě byli nuceni vyjmout ze svých záměrů,“ vysvětluje Kraus.

Málo muziky za hodně peněz

Magistrát vzhledem ke změně parametrů pražské bezdrátové sítě počítá také s novou kalkulací nákladů. Původní částka 88 milionů korun na vybudování infrastruktury zůstává zřejmě stejná a velká část z ní už na výstavbu sítě „padla“. Změnit by se ale měl více než dvousetmilionový rozpočet určený na úhradu nákladů na provozování sítě v následujících pěti letech. Magistrát se však k nově vypočítaným nákladům odmítá vyjadřovat. „Celkové náklady projektu jsou v tuto chvíli předmětem jednání s dodavateli, protože původní cena projektu byla přehodnocena,“ píše se na webu projektu Bezdrátová Praha.

Výsledek několikaletých snah je tak i přes chystané změny v rozpočtu velmi rozpačitý. Místo původního projektu vznikne pouze jeho silně ořezaná podoba za nepříliš výhodnou cenu. Je proto otázka, nakolik vůbec lidé síť, z níž se dostanou jen na omezený okruh stránek úřadů, budou využívat. „Koncepce sítě je natolik absurdní, že si nedokážu představit, že by se k ní někdo připojoval. Proč by to taky dělal, když se dostane jen na stránky státních institucí?“ ptá se Petr Hromádko ze společnosti Petřiny.net.

Plnohodnotných alternativ je navíc v Praze mnoho, upozorňují kritici projektu Bezdrátová Praha. „V metropoli je v současnosti přes 3000 placených přístupových bodů WiFi. Celkem 90 procent Prahy je pokryto technologi

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče