Bez zlatých padáků

23. února 2004, 00:00 - LADISLAV JOUZA právník
23. února 2004, 00:00

V ROCE 2001 BYLA ZAVEDE NA DO PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ KONKURENČNÍ DOLOŽKA. ZAMĚSTNAVATEL MOHL SJEDNAT SE ZAMĚST NANCEM DOHODU, PODLE NÍŽ NEMOHL ZAMĚSTNANEC PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU KONKUROVAT ZA MĚSTNAVATELI V JEHO PŘEDMĚTU ČINNOSTI.

Zákaz konkurence podle novely zákoníku práce, která vstupuje v platnost 1. března

V ROCE 2001 BYLA ZAVEDE NA DO PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ KONKURENČNÍ DOLOŽKA. ZAMĚSTNAVATEL MOHL SJEDNAT SE ZAMĚST NANCEM DOHODU, PODLE NÍŽ NEMOHL ZAMĚSTNANEC PO SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU KONKUROVAT ZA MĚSTNAVATELI V JEHO PŘEDMĚTU ČINNOSTI. JINAK BY PLATIL POKUTU.

Tříleté zkušenosti s uplatňováním této konkurenční doložky v praxi prokázaly její nesprávnost. Například zařazení do § 29 zákoníku práce vzbuzuje pochybnosti o tom, zda lze příslušné ujednání učinit výlučně v pracovní smlouvě. Rovněž nebyl specifikován okruh zaměstnanců, s nimiž bylo možno doložku uzavírat. Velmi často se sjednávala se zaměstnanci, kteří se v pracovním poměru vůbec nesetkali s poznatky, které by pak mohli v jiném pracovněprávním vztahu zneužít. N ebylo také zřejmé, zda zaměstnavatel může zaměstnanci za dodržení jeho závazku nepodnikat poskytnout určité „finanční zadostiučinění“. Značné problémy se vyskytovaly i tehdy, byl-li se zaměstnancem, který měl sjednánu konkurenční doložku, zrušen pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnanec se pak nemohl uplatnit ve svém oboru a rozšiřovaly se tak řady nezaměstnaných.

ZNOVU A NOVĚ Všechny praktické problémy by měla odstranit novela zákoníku práce č. 46/2004 Sb., s účinností od 1. března 2004, která nově upravuje podmínky pro sjednávání konkurenční doložky. Podle nového § 29a zákoníku práce může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem dohodu, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, jež by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo by měla vůči němu soutěžní povahu. Rozhodující tedy bude předmět činnosti bývalého zaměstnavatele ve srovnání s druhem práce zaměstnance. Jestliže by například zaměstnanec stavební firmy po skončení pracovního poměru vykonával u této firmy samostatnou výdělečnou činnost, která by se shodovala s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele, bylo by sjednání konkurenční doložky možné. Pokud by se však výdělečná činnost (např. práce údržbářské) neshodovala s předmětem činnosti bývalého zaměstnavatele, konkurenční doložka by na místě nebyla. Dohoda o konkurenční doložce by měla být sjednána především v pracovní smlouvě, v manažerské smlouvě nebo jiné smlouvě, jejíž sjednání zákoník práce umožňuje. Novela zákoníku práce výslovně uvádí, že může být sjednána až po uplynutí zkušební doby, tedy nejdříve po třech měsících. Využití informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které zaměstnanec získá v pracovním poměru u zaměstnavatele, by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Pokud však zaměstnanec při pracovní činnosti u zaměstnavatele nepřijde do styku s podobnými informacemi, neměla by být konkurenční doložka sjednávána . ODMĚNA ZA DODRŽENÍ

Novela zákoníku práce stanoví zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za to, že dodrží konkurenční doložku. Jeho výše není limitována, musí však dosahovat nejméně částky průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku. Vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období. Příklad: Zaměstnanec s průměrným měsíčním výdělkem 15 000 Kč sjednal se zaměstna vatelem konkurenční doložku v trvání 12 měsíců. Celková minimální částka, kterou zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout, je 180 000 Kč. Neposkytuje ji však najednou, ale v měsíčních splátkách, tedy po 15 000 Kč. Pokud by zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část za příslušný měsíc do patnácti dnů po uplynutí jeho splatnosti, může zaměstnanec dohodu vypovědět . Ta přestane platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Příklad: Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci peněžité vyrovnání za jednotlivé tři měsíce, čtvrtý měsíc nikoliv. Zaměstnanec může dohodu vypovědět a od následujícího měsíce jí není vázán. Ani zaměstnavatel není ovšem bez obrany. Může v dohodě sjednat peněžitou částku, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Její výše musí být přiměřená povaze a významu podmínek, které k jejímu sjednání vedly. Zpravidla by se mohla rovnat sjednané částce, kterou by zaměstnavatel měl poskytnout zaměstnanci při dodržení dohody.

**JEN PÍSEMNÉ DOHODY

Konkurenční doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Její obsah i podmínky, za kterých byla uzavřena, mohou kontrolovat úřady práce. Nová úprava již nepřipouští sjednávání odchodného (zlaté padáky), které měly diskriminační charakter. V praxi mohou nastat problémy s tím, jak posuzovat uzavřené konkurenční doložky s případným odchodným před účinností novely zákoníku práce, tedy před 1. březnem 2004. Tyto dohody, včetně poskytnutí odchodného, se budou posuzovat podle dosavadních předpisů. Zůstanou platné i po účinnosti novely zákoníku práce, která podmínky nově upravuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče