Bez vína a zeleně žít nejde

13. července 2010, 14:35 - Martin Rychlík
13. července 2010, 14:35

V Lednici získají zahradníci zázemí za 300 milionů korun

Lednicko-valtický areál je pojmem. Majestátní zámky i minaret doplňují parky, záhony květin a rybníky, takže není divu, že oblast je od roku 2006 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. K jedinečnému koloritu patří i zahrady. Málokdo však ví, že v Lednici sídlí též Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která chystá velkolepý projekt věnovaný – jak jinak – zahradnictví a krajinářské architektuře. Dokončen by mohl být v roce 2013.
„Centrum zahradnického výzkumu (CZV) má mít celorepublikový význam. Do negociací s ministerstvem školství vstupujeme s žádostí o 319 milionů korun, které by šly do tří částí,“ řekl týdeníku EURO docent Petr Kučera, děkan fakulty. Investici asi 201 milionů korun si vyžádá rekonstrukce památkově chráněné budovy, již Lichtenštejnové dostavěli v roce 1906, když chtěli národu předat zkušenosti s rozvojem zahradního umění, pěstováním révy vinné i teplomilných ovocných stromů. Zbylé finance půjdou na přístrojové vybavení a start-up granty pro mladé vědce. K žádosti do operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace přibyl koncem června i další projekt do třetí prioritní osy: na výzkumné centrum možná naváže i areál 32 tematických zahrad s názvem Labyrint přírody a ráj zahrad za 150 milionů. Doplňkem pro návštěvníky pak bude prodej osiv a sazeniček od profesionálů.

Diplomky k sežrání Do nového roku vstoupila Mendelova zemědělská a lesnická univerzita (MZLU) zkrácením názvu. Jedna z jejích pěti fakult nyní může lákat studenty nejen výzkumem, ale i atraktivní lokalitou. „Jsme asi poslední vysokou školou, kde ráno studenti vyběhnou z kolejí a v pantoflích jdou na pozemek, kde jim roste jejich bakalářská nebo diplomová práce. Občas tu jsou ale i velké spory, když jdou večer studenti z klubu, mají hlad a někomu očešou diplomku v podobě rajčat, okurek či hroznů,“ usmívá se Kučera.
Před pár lety musela fakulta obnovit disciplinární komisi, aby trestala zlotřilé „ožírače“, poněvadž vyloučení ze studia za snědení pár rajčat se pedagogům zdálo kruté. Trest je tedy originální: nucené práce o prázdninách! Osvobozen však může být ten, kdo přesně pojmenuje vybrané odrůdy. Vstup do experimentálních skleníků, kde studenti sledují vady, choroby či křížence rostlin, již bývá na noc uzavřen a hlídán kamerami. Pro jistotu.

Krajinářství i dobré vínko Zahradnická fakulta kultivuje dva badatelské směry: jeden navazuje na tradici Lednicko-valtického areálu a věnuje se zahradní i krajinářské architektuře za účelem zvýšení kvality života. „Chceme v česko-moravském prostředí udržet určitý krajinný ráz jako zdroj potěšení a radosti. Druhou oblastí je produkce ovoce i zeleniny a dohlížení na jejich kvalitu – především sledujeme révu vinnou a z ní vyráběné nápoje. Stavíme na kvalitě, sledujeme indikátory již ve stopovém množství látek, které příznivě či škodlivě působí na lidský organismus,“ říká děkan. CZV by mělo přinést potřebné vybavení. K němu mají patřit fytotrony (klimatické komory k pěstování rostlin) nebo hmotnostní spektrometry, jimiž lze například analyzovat obsah antioxidantů ve víně.
Projekt napoprvé neprošel; byl rozvržen na více než půl miliardy. Po redukcích jej ale Mendelova univerzita podala znovu a dle důvěryhodných informací týdeníku EURO by právě středisko v Lednici mělo být jedním z posledních záměrů, který ještě dosáhne na peníze z operačního programu. Vznikne asi patnáct pracovních míst. „Musíme udržet mladé doktorandy, aby nám neutíkali do Prahy. Přece jen jsme na samém konci republiky,“ vypráví Kučera. Výzkumné středisko Mendeleum spolupracuje též s exotickými státy: Indií, Čínou, Ekvádorem nebo Kyrgyzstánem, které mají, co se týče ovoce, neuvěřitelný genový materiál – třeba meruňky rostoucí ve 2000 metrech nad mořem! „Takové vlastnosti se poté snažíme upevňovat u našich odrůd,“ doplňuje děkan.

A uživí se zahrádkáři? Podle pravidel dotací EU si musí škola vydělat třetinu smluvním výzkumem. „Měli bychom to zvládnout. Nejlogičtějším partnerem je potravinářský průmysl. Včasnou diagnostikou umíme zachránit třeba vagon moštu před nesprávným druhem kvašení. Zabýváme se kvalitou ovoce a zeleniny v obchodních řetězcích a režimy poskytovaných slev na základě analýzy, kdy se věci kazí,“ vysvětluje děkan. Univerzita spolupracuje s firmami Tesco, Bohemia Sekt, Víno Mikulov, Habánské sklepy a se spoustou regionálních vinařů, kteří si zakládají na pojmu „terroir“ – jedinečném vlivu slunce, podloží, půdy a mikroklimatu, jež dávají vínům chuť. Partnerem je také státní správa, pro niž fakulta zpracovává inventarizace stromořadí u silnic, ale také dendrologické posudky dřevin z hlediska bezpečnosti, vitality nebo obnovy.

Česko dohání Evropu Krajinářství a zahradní architektura je další specializací. Co se v ČR povedlo? „Mezi nejzdařilejší realizace posledních let patří park v Litomyšli, krásná souhra památek a moderních rekonstrukcí. V Praze vznikla nádherná rekonstrukce Malostranských zahrad, v Brně jsou to Denisovy sady, jakási vzpomínka na stařičké mocnářství, ozdobená pěknými říčními schody,“ hodnotí docent Kučera parky, které přinášejí lidem radost a uvolnění. Dle něj patří Česko v přepočtu zelených ploch na obyvatele k lepšímu evropskému standardu.
Co ale v porovnání se Západem chybí, je adekvátní péče. „Když se projedete po francouzských městečkách a porovnáte je s městy jako Vyškov nebo Velké Meziříčí, kvalita je o 300 procent vyšší. Srovnání jsou ošemetná, záleží i na klimatu, ale důležitost parků – biologicky aktivních povrchů – si západní Evropa uvědomila o čtyřicet let dříve než my. Bylo by třeba, aby města věnovala na zeleň a veřejná prostranství nikoli nynějších půl či jedno procento rozpočtu obce či města, ale spíše tři čtyři,“ uzavírá děkan.

Velké naděje, ale i rizika A končí i seriál týdeníku EURO. Jan Vitula (TOP 09), vrchní ředitel evropských fondů při ministerstvu školství, o vznikajících výzkumných projektech říká: „Myslím, že prakticky všechny projekty v prioritní ose 1 – Evropská centra excelence – mohou dokonce výrazně promluvit do evropské vědy. Každý má nějakou zvláštnost. Každý má jádro, jež je špičkou svého oboru. Museli bychom probírat jeden po druhém a rozebírat je, aby bylo pochopitelné, jakou naději do nich vkládám. Je to velké riziko, ale i velká naděje.“

*
BOX (logo):
Elita české vědy**
Seznam všech dílů seriálu, které vyšly v týdeníku EURO: ICRC (Brno) – kardiologie, medicína (pilot, EURO 12/2010)
CEITEC (Brno) – živé a neživé vědy (EURO 15/2010)
AdmireVet (Brno) – veterinární medicína (EURO 16/2010)
NETME Centre (Brno) – strojírenství (EURO 17/2010)
NTIS (Plzeň) – nové materiály a IT (EURO 18/2010)
BIOCEV (Vestec) – biotechnologie (EURO 19/2010)
IT4 Innovations (Ostrava) – superpočítač (EURO 20/2010)
CETOCOEN (Brno) – protitoxický výzkum (EURO 21/2010)
AlgaTech (Třeboň) – řasové technologie (EURO 22/2010)
ELI (Dolní Břežany) – nejvýkonnější laser (EURO 23/2010)
VŠÚO (Holovousy) – ovocnářství (EURO 24/2010)
CzechGlobe (celá ČR) – klimatologie (EURO 25/2010)
CET (Telč) – restaurátorství (EURO 26/2010)
SUSEN (Řež, Plzeň) – udržitelná energetika (EURO 27–28/2010)
CZV (Lednice) – zahradnický výzkum (EURO 29/2010)

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče