Bez peněz a bez partnera

26. září 2008, 13:21 - István Lékó
26. září 2008, 13:21

Podnikatelé Květ a Souček...

Celý podtitul: Podnikatelé Květ a Souček se pokusí dohodnout se s ministerstvem financí na podmínkách záchrany podniků

Konkurence ubylo a spotřeba skla neklesá. Některé zakázky z důvodů kapacit odmítáme. V roce 2007 budeme nejméně 150 milionů korun v plusu. Úvěry platíme, stojíme za všemi závazky, nikdy jsme nezůstali dlužni. Takto optimisticky popisoval loni v listopadu situaci společnosti Bohemia Crystalex Trading (BCT) její ředitel Ivan Konečný. Toho majitelé v roce 2006 najali, aby vyvedl sklárny patřící do skupiny z problémů. Jenže uplynul necelý rok a BCT loni místo zisku, který předpovídal Konečný, prodělal 224 milionů! Firma se ocitla na pokraji bankrotu, insolvenční návrhy už řeší soud. „Zaměstnáváme tisíce lidí a taková odpovědnost není žádná legrace,“ říkal před necelým rokem Konečný, který už přišel do firmy pozdě.
Špatně je na tom i podnik Porcela Plus, který je s BCT majetkově propojený. Obě firmy zaměstnávají dohromady zhruba 7000 lidí a většina z nich může přijít o práci. Aby byl pád zastaven, byla by zapotřebí finanční pomoc zhruba ve výši půl miliardy korun. Banky, jimž obě společnosti dohromady dluží 3,8 miliardy korun, už dál půjčovat nechtějí. Podniky nehodlá zachránit ani ministerstvo financí, přestože v nich ovládá majoritní podíl, neslyší ani na žádost odborářů. Topolánek: Je pozdě Postoj ministerstva financí podporuje i premiér Mirek Topolánek, ač v ODS existuje silná lobby, která by záchranné lano od státu uvítala. „To bychom museli vystoupit z Evropské unie. Dnes by šlo o nepovolenou veřejnou podporu. Čas řešit letitý problém byl před naším vstupem do unie,“ sdělil týdeníku EURO český premiér, který naráží na odpovědnost vlády ČSSD.
Majitelé menšinového podílu v BCT a v Porcele Plus, podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček, se snaží změnit údajně destruktivní názor státu a minulý čtvrtek jednali se zástupci ministerstva financí. „Šance obnovit jednání je veliká. Poté, co jsme soudu předali insolvenční návrhy, se situace změnila diametrálně. Kdyby stát nebo jeho podnik převzal roli hlavního věřitele, mohl by se dohodnout s bankami a provést vyhledávání partnerů a investorů řízeným způsobem, a ne tak, že se všechno zavře a nechá na pospas. V insolvenci není ani tak velký problém najít provozní financování,“ řekl týdeníku EURO Souček. Podle něj byly do podniků investovány miliardy a hodnota hlavních firem, jako jsou Crystalex Nový Bor či Sklárny Kavalier, přesahuje částku, která by byla vynaložena na koupi dluhů od bank. „Mělo by se to ale dělat konstruktivně, ne destruktivně,“ dodává Souček.
Podnikatelé Květ se Součkem zřejmě čekali, že stát vytipuje dvě tři perspektivní fabriky a nenechá je padnout. Nicméně ministerstvo financí ani neprovedlo důkladnější analýzu firem. Ještě v polovině minulého týdne oznámilo, že v případě společností BCT a Porcela Plus nebude intervenovat. „Bylo by to nezodpovědné vůči daňovým poplatníkům a nespravedlivé vůči konkurenci,“ řekl mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Ministerstvo financí řeší situaci již delší dobu. „BCT a Porcela Plus mají potíže už zhruba pět let. Když nás poprvé oslovili, mysleli jsme, že potřebují pár set milionů, které by jim možná šly poskytnout přes státní Osinek. To by ještě bylo únosné, sice na hraně, ale šlo by to. Když jsme se ale dozvěděli, že jde o miliardy, za které nejsou záruky, tak jsme si říkali, že to nepůjde,“ řekl minulý čtvrtek týdeníku EURO vysoce postavený úředník ministerstva financí.

Měli prodat Pupp Firmy ve skupině sice mají potíže se silnou korunou, vysokými cenami práce či energií, ale z hlediska výroby jsou v podstatě všechny v černých číslech, ke dnu je táhne hlavně dluhová služba (viz tabulka). Ministerstvo financí proto údajně nechápe, proč spolumajitelé BCT a Porcely Plus vyvedli ze skupiny karlovarský Grandhotel Pupp místo toho, aby ho prodali nebo použili před dvěma roky jako zástavu u bank. Také prý mohli prodat některé podniky z holdingu, snížit dluhovou zátěž a v pohodě existovat dál. „Místo toho teď nastavují ruku a čekají, že jim někdo pomůže. Nic jim nedáme. O sebe se už postarali. Pupp vyvedli mimo skupinu, takže chudí neumřou,“ říká zdroj z ministerstva financí.
Dalším faktorem, který ovlivňuje neochotu státu pomáhat, je nepříliš dobrý vztah mezi ministerstvem financí a ČSOB, která patří mezi banky financující BCT a Porcelu Plus.
Bankéři, kteří si nepřejí být jmenováni, týdeníku EURO řekli, že přístup ministerstva financí nepovažují za příliš státnický. Určitě by podle nich měla existovat snaha udržet funkční produkci alespoň ve firmách Crystalex Nový Bor a Sklárny Kavalier, o které byl vždycky zájem.
Co ale udělat se zbytkem? Najde se kupec, nebo nenajde? Má vůbec smysl cpát peníze do průmyslového odvětví, které nemá příliš budoucnost? Kdo si vsadí na podniky, které devadesát procent výrobků vyvážejí, ale přitom kurz koruny a exportní ceny jdou silně proti sobě?
Hodnotu v obou firmách mají zejména značky a zákazníci. Ale vůbec není jasné, zda by se všechny výrobky měly vyrábět v České republice. V tom případě by Češi o pracovní místa přišli tak jako tak. Majitelé by si v České republice mohli nechat výrobu designového a uměleckého skla, masovou výrobu pak přesunout někam do Asie či východní Evropy. Na tyto úvahy už je pozdě.
Podnikatelé Květ a Souček, kteří v devadesátých letech do sklářství naskočili s vidinou zlatého dolu, nejsou žádní hochštapleři. V tomto průmyslovém odvětví se vyznají, ale když se jim při vysokých cenách energií a práce loni kvůli silné koruně snížily tržby o 370 milionů korun, a letos dokonce o 750 milionů, je těžké cokoliv vymýšlet. Banky dál půjčovat nechtěly. Čerstvý kapitál by mohl přinést jedině nový investor, který by po získání majority zaplatil rozvoj. To by stejně znamenalo omezení výroby v Česku, ale minimálně by se uchovali značky a zákazníci, kteří jsou zvyklí na produkty BCT a Porcely Plus. Taková restrukturalizace by trvala několik let a jde o proces, který se musí řídit denně. Na to nejsou české banky připravené.

Dědictví IPB Pokud existují silné a hodnotné značky, například Thun, podnik má dvě možnosti. Buď sníží náklady, což by znamenalo vydat se směrem na východ od České republiky, anebo to risknout a říct: udržíme výrobu a půjdeme nahoru s cenami výrobků, abychom vykompenzovali pokles dolaru a eura. Proč to manažeři BCT a Porcely Plus neudělali? Konkurence to asi nedovolila. Nebyla totiž tak zadlužená, aby musela vydělávat na vracení dluhů.
Zárodek problému nejspíše spočívá v původním privatizačním konceptu devadesátých let, když se firmy zadlužily. Stát později udělal výborný obchod, když s IPB refinancoval původní dluh, který byl pod státní zárukou. Shrábl miliardy, podniky fungovaly dál a splácely dluhy u nových bank. Snažily se, ale nebyly ochotny zvýšit exportní ceny. Marže začaly klesat a náklady rostly, což firmy nakonec položilo.
Dnešní situace už není o tom, že zítra přijede nějaký investor v bílém mercedesu a firmy zachrání. Věřitelé nabízejí BCT a Porcelu Plus k prodeji už minimálně rok a půl. Poté, co loni zkrachovalo jednání se společností Bancroft (EURO 39/2008), přišel další – opět neúspěšný – pokus ze strany private-equity fondu Darby z globální skupiny Franklin Templeton Investmenst. Podle informací týdeníku EURO společnost Darby, kterou prý přivedla Citibank (hlavní věřitel BCT), nechtěla převzít všechny dluhy. Byla ale ochotna hrát roli spoluinvestora. Letos se o BCT a Porcelu Plus zajímali i jiní investoři, například PPF, ale jednání rovněž skončila bez dohody.
Podle informací týdeníku EURO drtivou většinu pokusů o vstup nového investora vždy zhatil nelogický postoj některých úvěrujících bank. Ty ohodnotily dluhy BCT a Porcely Plus vysoko (prý 80 až 90 procent hodnoty) a nebyly ochotny je prodat za rozumnějších podmínek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče