Bez jádra to nepůjde

12. února 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
12. února 2007, 00:00

ENERGETIKAČeská republika nemá v oblasti energetiky příliš na výběr. Snahy o větší využití obnovitelných zdrojů jsou sice chvályhodné, ale bez uhlí a jádra to stejně nepůjde. Stejně jako bez dobrých vztahů s Ruskem.Tuzemský trh s energiemi začíná být schizofrenní.

ENERGETIKA Česká republika nemá v oblasti energetiky příliš na výběr. Snahy o větší využití obnovitelných zdrojů jsou sice chvályhodné, ale bez uhlí a jádra to stejně nepůjde. Stejně jako bez dobrých vztahů s Ruskem.

Tuzemský trh s energiemi začíná být schizofrenní. Česko je na jedné straně závislé na dodávkách surovin ze zahraničí, na straně druhé až čtvrtinu vyrobené energie vyváží. Tento paradox se může během příštích deseti let krutě vymstít. Kupodivu se na tom shodují nezávislí analytici i firmy, které se prodejem energií živí.

„Z hlediska surovin jsme na dodávkách ze zahraničí závislí pouze z jedné třetiny,“ prohlašuje sebevědomě ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. „Je to ale jen politická proklamace člena vládní koalice,“ odporují experti. Sám Říman přiznává, že nebýt uhlí a jaderného materiálu nemá Česko vůbec nic.

TANEC MEZI VEJCI

Už po příchodu do první Topolánkovy vlády se Říman neskrýval se svým názorem, že jen jaderná energetika a její rozvoj může zachránit energetickou soběstačnost českého hospodářství. Důvod je jednoduchý. Z hlediska výroby elektřiny je Česko dosud ve střední Evropě velmocí. Jako jediný stát na starém kontinentu těží stále jaderný materiál. Má zásoby uhlí. Vyváží čistou elektřinu jako jediný ve střední Evropě. To ale časem skončí. „I když okamžitě zavedeme co největší úspory energií, tak v období 2017 až 2020 skončíme v deficitu mezi domácí spotřebou a výrobou,“ varuje šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Hospodářství totiž roste a s ním i spotřeba energií.

HROZÍ KOLAPS ENERGIÍ?

Fakt, že se průmyslové státy řítí do energetických problémů, není jen názor jednotlivce. Analýzy mezinárodních organizací jej potvrzují. Celé Evropě do deseti až patnácti let hrozí energetický kolaps. Přenosové sítě nebyly stavěny na současné podmínky a už vůbec nepočítaly s přeshraničním tokem mezi Východem a Západem. Jednotná energetická síť posvěcená Bruselem přitom měla začít fungovat už letos v červenci, ale termín se posunul až na leden 2009. Experti ale ani na toto datum příliš nesázejí.

Nejde přitom jen o „dráty“, neboli přenosovou soustavu. I ve výrobě jsou problémy. „Nelze se spoléhat na naše okolí. Elektřina tam není a nebude,“ připomíná ředitel rozvoje energetické společnosti ČEZ Jiří Feist. „Do toho magického roku 2035 by Evropa potřebovala spustit 140 Temelínů, aby energeticky přežila,“ říká jedna z analýz. To je samozřejmě propočet na případ, že zkolabují dodávky energií z Ruska. I tak je tato kalkulace alarmující.

PLYN JEŠTĚ POPROUDÍ

V čem je problém? Do roku 2035 má Evropa záruku Ruska, že dostane devět miliard krychlových metrů plynu ročně. „Ano, to platí,“ říká předseda představenstva RWE Transgas Ulrich Jobs. Kdyby došlo k problémům, Česko je tradičně opatrné. „Máme čtvrtinu roční spotřeby v zásobách,“ říká zástupce České plynárenské unie Oldřich Petržilka. Jsme tak na špici v celé Evropské unii. Republika navíc nezávisí na plynu kvůli dodávkám do elektráren. Tradiční surovinou je uhlí a uran.

Obavy přesto přetrvávají. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman si myslí, že je to pozůstatek obav z diktátu ruských dodávek v minulosti. „Je to už příliš hysterické, máme i jiné zdroje,“ uklidňuje.

„Využití biomasy, bioplynu nebo větrných elektráren a úspora energií. To všechno je cesta vpřed a pomůže. Neexistuje ale jiný významný zdroj energie než dostavba třetího a čtvrtého bloku Temelína,“ říká náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Nejde jen o pouhý osobní názor, ale o propočty různých expertních skupin.

Na větrnou energii se nelze spolehnout. Sluneční kolektory v naší zeměpisné šíři mohou fungovat jen jako dodatečný zdroj pro domácnosti. Vodní elektrárny jsou na hranici využitelnosti. „Využití spaloven komunálního odpadu začne mít podle mne u nás význam až za pět až deset let,“ tvrdí Hüner.

NEJMENŠÍ PROBLÉM?PRO ČESKO ASI ROPA

Ministr Říman ovšem připomíná, že díky ropovodu Ingolstadt má Česko takové napojení na západní Evropu, kterým lze pokrýt celou spotřebu v České republice. Ingolstadt by ale připadal v úvahu jen v případě potíží s ropovodem Družba, který je pro dopravu nejhospodárnější.

Česko pokrývá své potřeby ze 69 procent ropou z Ruska a ze čtvrtiny ropou z Ázerbájdžánu, domácí těžební kapacita ropy je slabá. Spotřeba ropy v tuzemsku dlouhodobě roste, předloni činil celkový dovoz takřka osm milionů tun a hrubé dodávky ropných produktů na trh 9,56 milionu tun.

ENERGETICKÝ BALÍČEK Z BRUSELU

* Evropská komise navrhuje snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020 (ve srovnání s rokem 1990)

* nejpozději v roce 2020 by 20 procent energie mělo pocházet z obnovitelných zdrojů

* současný 15procentní podíl jaderné energie považuje Unie za „významný bezuhlíkatý zdroj“, budoucnu by měl být zachován na stejné úrovni

Pramen: Evropská komise

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče