Bez investic hosté nepřijedou

09. června 2008, 00:00 - Marcela Honsová
09. června 2008, 00:00

Majitelé a provozovatelé kempů musí nabídnout kvalitnější ubytování a služby. To je jediná šance, jak zastavit klesající počet turistů v těchto přírodních areálech. Bez investic to nepůjde, nabádají odborníci na cestovní ruch. Někteří podnikatelé už své kempy modernizují, ovšem se službami stále za evropským standardem pokulhávají. Přesto analytici odhadují, že v letošní sezoně počet klientů v kempech po třech letech poklesu konečně stoupne.

Kempy Už přes šest let se na ceduli „OBSAZENO“ v kempu Velký Vír u Orlické přehrady práší. Je zastrčena na recepci za trezorem, protože provozovatelé kempu nemají důvod ji na vstupní bránu vystavit. „Pamatuji doby, kdy býval kemp tak nacpaný, že tu lidé čekali, až někdo odjede, aby se mohli ubytovat. Ale to už je asi nenávratně pryč,“ uvažuje Josef Braun, který v kempu pracuje už čtrnáctý rok. Výstižně tak za všechny tuzemské kempy charakterizuje současnou situaci. „V roce 2007 se v kempech ubytovalo 1,04 milionu turistů, což bylo o 8,5 procenta méně než v předchozím roce. Ještě horší je situace v přenocování. V porovnání s rokem 2006 loni klesl počet přenocování v kempech o celých 14 procent, což je největší pokles od roku 2002, kdy byl kvůli povodním zaznamenán meziroční pokles o téměř 40 procent,“ uvádí Jan Otava z Mag Consulting. Podle odhadů této analytické společnosti jsou více než dvě třetiny turistických kempů vázány na vodní plochy, což vyvolává závislost na počasí a způsobuje i značné výkyvy v návštěvnosti. Ovšem pokles lidí v kempech nelze svalovat jen na počasí. Šéf Mag Consulting Jaromír Beránek míní, že v posledních letech se projevují dva významné trendy, které způsobují odklon od táboření. Prvním je rostoucí životní úroveň, díky níž si lidé mohou dovolit dražší a lepší ubytování, druhým jsou rostoucí ceny a silná koruna, která činí Českou republiku neatraktivní pro zahraniční kempaře a baťůžkáře. „Česko přestává být pro turisty ze západní Evropy levnou destinací, což výrazně ovlivňuje skladbu turistů. Baťůžkáře nahrazují vyšší příjmové skupiny, které požadují kvalitnější ubytování a služby,“ tvrdí Beránek. Češi se už nechtějí válet ve špíně Podobně o budoucnosti kempů smýšlí i člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura. Jak Češi mění zahraniční dovolené za tuzemské, protože už se někteří nabažili toulání po světě, nechtějí kempy jako alternativu nejlevnějšího ubytování. Už nejsou tak chudí, aby se museli uskrovňovat. „Kemp bez služeb nemá budoucnost,“ tvrdí Okamura s tím, že majitelé a provozovatelé kempů se musí stát tříhvězdičkovou alternativou ubytování. „Nemají šanci, jestliže nenabídnou v areálech kvalitní gastronomická a sociální zařízení, dětské bazénky, široké sportovní zázemí. Musí zainvestovat a zároveň lidem pobyty zatraktivnit až po večerní programy. A hlavně, Češi už se nechtějí válet ve špíně,“ dodává. Investovat do vybavení kempů radí i Vlastimil Němec, předseda živnostenského společenstva Kempy a chatové osady České republiky. Navíc připomíná i fakt, že návštěvnost je v těchto zařízení úzce spjata s počasím, proto radí mít alternativu, když prší nebo je chladno. „Lidé by měli mít možnost si vybrat. Když je špatně, jít do solária, sauny, fitka. Je-li pěkně, musí mít šanci si půjčit kola, jet mikrobusem na výlet. Dřív panovalo přesvědčení, že kemp je louka pro baťůžkáře a pro chudé lidi. To není pravda – kdo si koupí obytné auto až za tři miliony korun, není chudý, jenom preferuje jiný typ trávení dovolené a chce stejný komfort jako v hotelu. A tohle by si měli uvědomit i politici,“ naráží Němec na malou podporu tomuto druhu podnikání. Především soukromní majitelé kempů hůře získávají peníze z evropských grantů, a proto by jim měli pomoc hlavně představitelé regionů. Kempování je životní styl, který je třeba využít Podle dočasných domovů, které lidé během dovolené upřednostňují, lze rozdělit i klienty kempů. Podél řek a v horských oblastech lze vidět spíš menší stany, které hlavně vyznavačům vodáckého sportu či pěší turistiky nebo horolezectví naprosto stačí. Rodiny s dětmi už preferují stany velké, chatky, bungalovy nebo karavany a obytné přívěsy. Většina takzvaně pobytových kempů pochopitelně sází spíše na návštěvníky, kteří zůstanou alespoň týden, a ti už nepřijíždějí se stanem, do kterého lezou po kolenou. Navíc lidé zaplatí za takovéto ubytování přibližně stejně jako v penzionu či hotýlku. Z toho je patrné, že kempování vyhledávají rekreanti s určitým vztahem k přírodě, se specifickou představou o dovolené. „Pro některé skupiny lidí zůstane kempování i do budoucna životním stylem a typickým způsobem trávení dovolené, ať už mluvíme o vyšších příjmových skupinách turistů ze zahraničí, nebo o českých turistech – trempech. Kempy jsou určeny milovníkům přírody a právě Česko má velmi členitou a rozmanitou krajinu, která může být pro tyto klienty velikým lákadlem,“ uvádí ředitel CzechTourism Rostislav Vondruška. Něco podobného je karavaning. I on je určitým životním stylem. „Lidé, kteří propadli tomuhle druhu dovolené a investovali do obytného vozu či přívěsu, budou dál jezdit do kempů. Ti styl dovolené nemění. Ale budou si hledat nové i levnější lokality. A právě východ nám nyní odebírá klienty,“ míní Němec ze společenstva tuzemských kempů a chatových osad. Lidé, kteří cestují v karavanech, jsou totiž i během dovolené svobodní, rozhodují se podle počasí i náhlého zájmu o místo. „Mají právo volby. Když se jim někde zalíbí, zůstanou déle, než plánovali. U hotelu musí mít zamluvený nocleh, u karavaningu zatočí volantem a jedou jinam,“ vysvětluje. Ceny už neporostou Přitom ceny v tuzemských kempech se na mnoha místech už přiblížily těm v západní Evropě. Za den pobytu v Česku zaplatí jedinec v průměru od patnácti do třiceti eur, tedy 370 až 750 korun. Záleží pochopitelně na vybavení kempu, lokalitě, na tom, zda táboří se stanem či karavanem. „Většina majitelů či provozovatelů českých kempů na evropské úrovni už nemůže zvyšovat ceny. Už je navýšili spolu s tím, jak modernizovali a vybavovali areály. Vzhledem ke kurzu koruny už bychom byli pro zahraniční, ale i domácí klientelu drazí,“ říká předseda majitelů kempů Němec. Naopak šéf CzechTourism uvádí, že ceny v kempech se stále zvyšují, a i to se odráží ve snižování počtu návštěvníků v tomto druhu ubytování. „Turista si, pokud kempování není jeho nejoblíbenější dovolenou, rozmyslí, zda dá přednost hotelovému ubytování či penzionu nebo se za stejnou cenu uchýlí do kempu,“ míní Vondruška. Bezedná studna na peníze Konkurenci hotelového ubytování si majitelé a provozovatelé kempů většinou uvědomují. Ti podnikavější investovali do areálů, přestože návratnost těchto milionových částek není nijak rychlá. Většina podnikatelů se shoduje, že zisk vrátí zpět do kempu, jinak by nebyli konkurenceschopní. „Autokempy jsou bezedná studna na investice. Kdo to chce dělat a kemp je jeho, tak je schopen investovat i dvojnásobek toho, co vydělá a stále věří, že jednou bude mít slušný zisk,“ vypráví Němec, který vlastní Triocamp v Praze s ročním obratem v průměru od tří do pěti milionů korun. Když budoval v areálu sociální zázemí s ubytovnou, přišlo ho v roce 1992 na tři miliony korun; dnes odhaduje, že by se pohyboval v desítkách milionů. „Moderní kemp už dnes musí mít alespoň deset top míst, což jsou ohraničené parcely pro karavany s přípojkami na elektřinu, vodu a odpad. A další miliony stojí taková samozřejmost, jako jsou kvalitní cesty,“ namátkově jmenuje další investice šéf živnostenského společenstva turistických osad Němec. Přitom kempy v Česku vlastní soukromníci, obce a sportovní organizace. Přestože se hovoří o klesajícím počtu klientů, množství těchto areálů podle ředitele CzechTourism Vondrušky zvolna roste: „V současné době je v Česku 512 kempů, oproti roku 2006 je to o 13 více a oproti roku 2000 to představuje růst o 41 kempů.“ Letos se čeká nárůst turistů**

Tuzemské kempy nabízejí přibližně padesát tisíc míst pro stany a karavany, další tisíce lidí se mohou ubytovat v chatkách a bungalovech. Nikdo z odborníků a analytiků cestovního ruchu či specialistů na kempy, které týdeník Profit oslovil, nevidí budoucnost kempů v Česku černě. Dokonce majitelé přírodních areálů na jihu Moravy a Čech tvrdí, že tuzemští klienti se pomalu začínají vracet.

Tyto signály pravděpodobně zachytila i Mag Consulting, která odhaduje, že letos bude situace v českých kempech lepší než v předcházejících třech letech. „V případě dobrého počasí, to znamená vyvážené kombinace slunných a deštivých dnů, lze očekávat i výraznější nárůst počtu ubytovaných turistů,“ říká analytik Otava.

V evropských zemích je v současné době kladen velký důraz na dovolenou s dětmi. Proto se i kempy snaží budovat zázemí právě pro nejmenší klienty. Není výjimkou, že jsou pro ně pořádány i speciální programy. I na tento trend by měli čeští majitelé kempů brát zřetel. Ovšem, co je podle šéfa CzechTourism pro podnikatele v této oblasti nejdůležitější? „Je na zástupcích kempů, jakou infrastrukturu a doprovodný program dokážou nabídnout a na jakou klientelu se v propagaci zaměří. Já bych vsadil a zaměřil se hlavně na kvalitu služeb.“

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče