Bez důvodu zaměstnance nepropustíte

11. října 2004, 00:00 - RICHARD W. FETTER autor je právník
11. října 2004, 00:00

UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Velice častou formou ukončení pracovního poměru je výpověď. Může ji podat jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Za jakých podmínek tak lze učinit a jaké povinnosti s sebou tento krok přináší?

UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Velice častou formou ukončení pracovního poměru je výpověď. Může ji podat jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec. Za jakých podmínek tak lze učinit a jaké povinnosti s sebou tento krok přináší? Výpověď je jednostranný úkon nezávislý na vůli druhého účastníka pracovněprávního vztahu. Touto formou může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé straně, jinak je neplatná. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně. ZAMĚSTNANEC MÁ VÍCE VOLNOSTI

Zaměstnanec může dát výpověď zjakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Naopak zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených zákoníkem práce. Tento výpovědní důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit. Zaměstnavatel přitom musí ještě dostát celé řadě jiných procedur. Pokud u zaměstnavatele působí odbory, musí s nimi výpověď projednat. Další podmínky rozvázání pracovního poměru uvádíme níže. Obecně je tedy často lepší ukončit pracovní poměr oboustrannou dohodou. V případě vedlejšího pracovního poměru je všechno jednodušší: Z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu může dát výpověď nejen zaměstnanec, ale i zaměstnavatel.

JASNĚ STANOVENÉ VÝPOVĚDNÍ DŮVODY

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až f) zák. práce:

* organizační důvody :

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách

* zdravotní důvody:

d) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice

* nesplňování předpokladů a požadavků pro výkon práce:

e) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil

* porušení pracovní kázně:

f) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně. Pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně lze dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi

VÝPOVĚDNÍ DOBA: 2 NEBO 3 MĚSÍCE

Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce. Při výpovědi z takzvaných organizačních důvodů činí výpovědní doba tři měsíce. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a zásadně končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. (Výjimky, kdy dochází k prodloužení výpovědní doby, vyplývají z ust. § 47 odst. 2, § 48 odst. 2, § 49 písm. b), § 52 odst. 6 zákoníku práce). Uplynutím výpovědní doby končí pracovní poměr. U výpovědi z vedlejšího pracovního poměru začíná výpovědní doba běžet už dnem, kdy byla výpověď doručena. Výpovědní doba v tomto případě trvá jen 15 dnů.

NÁROK NA ODSTUPNÉ Dostane-li zaměstnanec výpověď z důvodů uvedených v zákoně (a také výše v tomto článku) pod písmeny a) až c), má zaměstnanec nárok na odstupné. V případě výpovědi z důvodu uvedeného pod písmeny e) a f) nárok na odstupné nemá. Specifická úprava je u výpovědi z důvodů uvedených pod písmenem d): Zaměstnanec nemá nárok na odstupné, pokud však v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele není stanoven opak. NABÍDKOVÁ POVINNOST JINÉHO MÍSTA**

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď (pokud nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr) pouze tehdy, jestliže

* nemá možnost ho dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě,

* zaměstnanec není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel nabídl v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v jeho bydlišti, nebo podrobit se průpravě pro tuto jinou práci.

V případě výpovědi z důvodů uvedených pod písmeny a) až d) je zaměstnavatel povinen ve spolupráci s úřadem práce účinně zaměstnanci pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání. Osobám uvedených vzákoně (např. osamělé zaměstnankyni trvale pečující o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci se zdravotním postižením, který není zabezpečen důchodem) je zaměstnavatel povinen zajistit nové vhodné zaměstnání. Povinnost účinně pomáhat zaměstnanci k získání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu je zajistit, zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Povinnosti zaměstnavatele zanikají také tehdy, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

Dát zaměstnanci výpověď takzvaně „na hodinu“ lze jen zcela výjimečně. Podrobnosti o okamžitém zrušení pracovního poměru jsme přinesli v Profitu č. 39/2004.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče