Berou nám zahraniční dělníci práci?

17. března 2003, 00:00 - Eva Martínková martinkova@profit.cz
17. března 2003, 00:00

Slováci, Ukrajinci a Poláci pracují i v regionech s vysokou nezaměstnaností Jsou zahraniční pracovníci pro naši zemi přínosem, či zátěží? S rostoucí nezaměstnaností je slyšet stále více kritických hlasů na jejich adresu. Zahraniční dělníky nemají rádi zejména odboráři. Berou prý práci českým lidem.

Slováci, Ukrajinci a Poláci pracují i v regionech s vysokou nezaměstnaností

Jsou zahraniční pracovníci pro naši zemi přínosem, či zátěží? S rostoucí nezaměstnaností je slyšet stále více kritických hlasů na jejich adresu. Zahraniční dělníky nemají rádi zejména odboráři. Berou prý práci českým lidem. Je tomu však skutečně tak?

K překvapivému zjištění dojdeme na mnohých úřadech práce v místech s vysokou nezaměstnaností. I tam, kde na jedno volné místo čeká dvacet lidí, získávají pracovní povolení cizinci. Na první pohled pobuřující informace. Při bližším pohledu však většinou ztratí razanci.

Karvinsko

Na Karvinsku, kde byly před časem uzavřeny tři čtvrtiny dolů, vládne všechno jiné, jen ne pohoda. Nezaměstnanost se tu promítá do celkové nálady obyvatel. Lidé si zvykají žít po léta z podpory. Bez radosti. Přesto právě zde získalo loni pracovní povolení 2000 Poláků a Slováků, většinou na práci na stavbách a v dolech. Jak je to možné? „Na kvalifikovanější práce na šachtě najímáme právě cizince,“ říká ředitel Úřadu práce Jiří Montag. Vysvětluje, že například v Polsku existuje kvalitní učňovské školství, takže Poláci mohou hned začít pracovat, bez rekvalifikací a zaškolování. U nás již hornické školství vzalo za své, po mladých odbornících je prý tedy třeba sáhnout k sousedům.

Hodonínsko a Třebíčsko

Na Hodonínsku je zhruba čtrnáctiprocentní nezaměstnanost. Na tamních úřadech práce jsou evidovány tisíce uchazečů. Přesto obuvnická firma ve Veselí na Moravě zaměstnává sedmdesát šiček z Mongolska. Znamená to, že Mongolky připravily místní ženy o práci? Kupodivu ne. Mezi uchazečkami se totiž šičky nevyskytují. Ženy o práci v továrně zájem nemají, a ty, které to přišly zkusit, se nedokázaly zaučit. Hodonínský úřad práce proto majiteli povolil zaměstnat cizinky. „Pokud by bylo dost místních lidí, nehledali bychom zaměstnance v zahraničí,“ vysvětluje ředitel firmy Penta shoe Juraj Vozár. Legálně zaměstnaní zahraniční dělníci přijdou podle jeho názoru dráž než místní lidé. Firma se jim musí postarat o ubytování, někdy i o dopravu. Také na sezonní práce v zemědělství se nechávají najímat cizinci. Česání ovoce a sklizeň vína je na jižní Moravě doménou Ukrajinců. Nezaměstnaní o brigády zájem nemají. Shánějí si spíše dlouhodobější práci. Na Třebíčsku připadá na jedno volné místo jedenáct nezaměstnaných. Přesto zde pracuje kolem pěti set cizinců, převážně Slováků, kteří na rozdíl od jiných cizinců pracovní povolení nepotřebují. Ale podle názoru ředitele třebíčského úřadu práce Vojtěcha Vymětala však domácím lidem práci neberou. Jedná se o místa, o která není žádný zájem. Slováci a Ukrajinci pracují na Třebíčsku v lesích, ve stavebnictví a na drobných montážích. Místa šiček a švadlen pro nedostatek místního zájmu se zde obsazují Mongolkami, na okrese pracuje i dvanáct Moldavanů.

Pokud se dodržuje zákon…

Praxe by měla vypadat tak, že firma si podá na úřad práce požadavek na určitý počet pracovníků pro určitý druh práce. Teprve pokud se nepodaří nikoho z evidovaných uchazečů o práci vybrat, povolí úřad zaměstnavateli přijmout na tato místa cizince. Propouští-li firma zaměstnance, pak je jasné, že první na řadě musí být cizinci. Stalo se tak i při omezování výroby v mladoboleslavském gigantu Škoda Auto, kde pracovaly více než dva tisíce cizinců, převážně Poláků a Slováků. Pokud firma zaměstnává cizince s pracovním povolením, mají tito lidé stejná práva a povinnosti jako český zaměstnanec. I na ně se vztahuje zákoník práce. Někdy jsou však praktiky jiné.

Na Tachovsku je to jinak

Ředitel tachovského úřadu práce Jaroslav Stehlík připouští, že někteří podnikatelé dávají přednost zahraničním dělníkům před místními lidmi. Mohou jim platit méně, proto obcházejí zákon a najímají je bez pracovního povolení. Zhruba tisícovka pracovních míst, obsazená Slováky a Ukrajinci, podle Stehlíka na Tachovsku chybí. Jak se mohou zaměstnavatelé vyhnout registraci zaměstnávaných cizinců? Jednoduše. Výrobní podnik osloví firma, která cizince zaměstnává. Dohodnou se a uzavřou mezi sebou smlouvu o dodávkách konkrétního díla. Potom podnik nemusí cizince úřadu práce hlásit, protože je nezaměstnává.

Cizinci v Česku

V České republice žije 201 tisíc cizinců s povolením k pobytu, což představuje dvě procenta celkové populace ČR. Česko díky tomuto údaji zaujímá podle OECD specifické místo mezi kandidátskými zeměmi - žije zde totiž více cizinců než v Polsku, Maďarsku a Slovensku dohromady. Nicméně je to stále výrazně méně, než je průměr EU, který činí osm procent. Prognóza je jasná: Počet cizinců bude stoupat. A stárnoucí česká populace je bude muset přijmout. Kdo jiný by totiž měl nahradit demografický úbytek pracovní síly? Otázka tedy nestojí tak, zda cizinci ano, či ne. „Musíme se ptát, zda je stávající legislativa schopna zajistit, aby jejich pobyt byl přínosem nejen pro jednotlivé podnikatele, ale i pro stát,“ říká.

Cizí pracovní síla na trhu práce v ČR v roce 2000

Povolení k zaměstnání Živnostenské oprávnění

Bělorusko 1139 460

Bulharsko 1523 1174

Jugoslávie 389 1294

Moldavsko 1446 406

Německo 1452 837

Polsko 7679 1174

Rusko 1016 1842

Slovensko 63567 6670

USA 1356 551

Ukrajina 15753 21402

Velká Británie 1112 295

Vietnam 75 19307

PRAMEN: MPSV ČR

Ukrajinští dělníci pracují i v loděnicích v Ústí nad Labem. V minulých letech jich na území ČR pobývalo odhadem až 150 000, z toho dvě třetiny ilegálně. Nyní jejich počet klesá.

FOTO: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče