Bernd Lucke se rozhodl zničit euro, aby zachránil Evropskou unii

09. dubna 2013, 09:24 - David Klimeš
09. dubna 2013, 09:24

Profesor ekonomie Bernd Lucke ustaví tuto neděli na zakládajícím sjezdu v Berlíně svou euroskeptickou stranu Alternativa pro Německo. Ta má velkou šanci odčerpat v podzimních volbách nezanedbatelný počet hlasů CDU - straně, se kterou se Lucke rozešel. Voliče táhne zejména jeho postoj, že současné řešení krize v Evropě je ekonomicky nesmyslné.

V květnu roku 2010 se psaly v Evropské unii velké dějiny. Německo kývlo na první záchranný úvěr bankrotujícímu Řecku a základní kámen evropské měnové unie, tedy zákaz vykupování dluhů jednoho státu eurozóny druhým, se rozpadl na prach. Ale v ten okamžik se změnil i osobní život jednoho nepříliš známého německého profesora ekonomie.

Od 26 let byl Bernd Lucke věrný německé Křesťanskodemokratické unii (CDU), ale právě v květnu 2010 si řekl dost. Začal ve své straně bojovat proti pomoci, kterou nejen považoval za nezákonnou, ale i ekonomicky nesmyslnou. Ničeho nedocílil.

„Cítil jsem se jako bezdomovec ve své straně. Trvalo mi pak ještě nějakou chvíli, než jsem si uvědomil, jak hluboce zakořeněný problém to je v CDU, a v roce 2011 jsem pochopil, že je čas jít,“ vzpomínal později na podnět, který ho přiměl po 33 letech vrátit stranickou legitimaci.

Tehdy o odchodu jednoho nepříliš významného straníka kancléřka Angela Merkelová nejspíš nic netušila. Nyní toho už asi hořce lituje. Lucke tuto neděli na zakládajícím sjezdu v Berlíně ustaví svou euroskeptickou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která nejspíše v podzimních volbách odčerpá CDU nezanedbatelný počet hlasů. A sama AfD není ve volbách bez šancí.

Podle výzkumu Institutu Ifratest dimap 24 procent Němců zvažuje hlas právě pro AfD. A Lucke se může navíc radovat, že jeho partaj dokáže pravděpodobně odsát euroskeptické hlasy celému politickému spektru, nejen jeho někdejší CDU. Hlas profesorovi ekonomie by zvažovala jak pětina křesťanskodemokratických voličů, tak těch sociálnědemokratických.

Žádný euroskeptický extremista

Lucke si dává dobrý pozor, aby ho nikdo nezařadil mezi extrémní evropské euroskeptiky. Nemá nic společného s Marine Le Penovou ve Francii či Geertem Wildersem v Nizozemsku. A rozhodně nechce být řazen do jednoho pytle třeba se současnou euroskeptickou politickou kometou v Itálii Beppem Grillem: „Mám pochopení pro některé jeho názory, že euro není vhodné po Itálii, ale rozhodně nesdílím všechny jeho názory. A už vůbec ne styl, jakým je prosazuje,“ říká uměřený konzervativní profesor z hamburské univerzity.

Na domácí frontě bojuje s obviněním, že se názorově blíží extremistické Národně demokratické straně (NPD). Proto AfD, ač jinak bere členy ze všech stran, lustruje u zájemců o členskou legitimaci, zda nejde o bývalé členy právě NPD. Ty nebere. Většině Němců ale obviňování Luckeho strany z extremismu ani nepřijde na mysl. Mezi zakládajícími členy a podporovateli je totiž úctyhodná řada profesorů. Rychle se rozšiřující strana má ve svých řadách bezpochyby největší podíl profesorů ekonomie ze všech německých stran.

V čele stovek ekonomů

Bernd Lucke je logicky lákavou volbou pro euroskeptického německého voliče, který se ale až dosud štítil dát hlas protestním extrémním stranám. Lucke nemá ani na blond nabarvené vlasy jako Wilders, ani netíhne k antisemitismu jako Le Penová a především není v měnových otázkách amatér jako Grillo.

Lucke se narodil před 51 lety v Berlíně a těžko v jeho životopise najít chybičku. V osmdesátých letech vystudoval ekonomii na Bonnské univerzitě, následovala studia na kalifornské Berkeley. V devadesátých letech zakotvil v Berlíně na Svobodné univerzitě. Vedle akademické dráhy se dostal jako loajální a schopný člen CDU i na post vedoucího referenta berlínského finančního senátora, tedy fakticky ministra financí. Místo politiky však Lucke dal přednost vysoké škole, v roce 1997 habilitoval a od roku 1998 je profesorem ekonomie v Hamburku.

Další kariéra je podobná jako u všech nadaných světových ekonomických expertů – hostování na zahraničních univerzitách a tu a tam nějaký prestižní projekt od Světové banky či jiné nadnárodní organizace.

V roce 2007 však vystoupil z těchto zajetých kolejí usedlého profesora. V reakci na světovou hospodářskou krizi založil spolu s dalšími kolegy takzvané Plénum ekonomů, kde německy mluvící experti měli především prostřednictvím elektronické komunikace probírat možné reakce na aktuální tragédii. K projektu se připojilo více než tři sta především akademických expertů. Právě od tohoto projektu se odvíjí Luckeho úspěšné verbování nezpochybnitelných autorit pro své euroskeptické výpady.

V únoru 2011 Plénum velkou většinou podpořilo Luckeho odmítnutí záchranného eurovalu. V červenci 2012 Lucke a dalších 171 profesorů ekonomie sepsali otevřený dopis ekonomů občanům: „Socializace dluhů nevyřeší problém navždy,“ varovali a vyzvali občany, aby o svých obavách informovali své volené zástupce.

Nejdříve drachmu, až pak rušit euro

Někdy tou dobou se Lucke rozhodl, že sám do politiky aktivně vstoupí. Spoluzaložil Volební alternativu 2013, euroskeptické uskupení, které se nejprve pokoušelo prosadit v zemských volbách po boku jiného uskupení regionálních politiků. Letos v Dolním Sasku však Lucke pohořel, když jeho kandidátka získala jen procento hlasů. A tak se rozhodl pro zcela novou partaj jednoho tématu. A úspěšně.

AfD se rychle dostala do povědomí, opět ji podpořili mnozí profesoři ekonomie. Ale nejen ti. Mezi výrazné tváře strany patří bývalý novinář německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Konrad Adam či publicista Alexander Gauland, mezi podporovateli je i známý bývalý prezident Federace německého průmyslu Hans-Olaf Henkel, autor teze o severním a jižním euru. Lucke rozhodně na politika zatím nevypadá. Rozhovory dává v košili a svetru, odmítá mluvit o své rodině, ve které vychovává pět dětí. Sám přiznává: „Nemám mediální trénink, ale asi bych ho potřeboval.“

Raději se snaží u Němců zabodovat alespoň trochu propracovaným programem. Základem je samozřejmě euro. „Každý národ musí být schopen rozhodovat o své měně,“ upozorňuje Lucke na nemožnost nyní legálně vystoupit z eurozóny (což se naposled připomnělo u kyperské krize). Zároveň ale nepožaduje okamžitý odchod Německa z eurozóny. Nabízí řízené řešení krize. Nejprve by Německo mělo prosadit vůbec možnost legálního odchodu od měny a právo veta u půjček z eurovalu. Následně by rád viděl krachující jih, aby opustil příliš silnou měnu: „Podle mého je nejlepším řešením, aby jižní země nejprve zavedly svou paralelní měnu. V druhém kroku by pak velké země jako Německo mohly vstoupit do nové měnové unie,“ prohlásil v listu Bild.

Konkrétně by tak třeba v Řecku začala obíhat vedle eura opět drachma a po vydělení a devalvaci jihu by euro zaniklo, nebo se transformovalo do soudržnější měnové unie kolem Německa. Z programu AfD nemají jistě radost ani banky. Lucke jde ještě dál než třeba sociální demokraté a požaduje, aby se bankovní domy byly schopny samy stabilizovat, či zbankrotovat. V žádném případě by se ale neměly zachraňovat z peněz daňových poplatníků.

Nemenší odpor Lucke projevuje i vůči dotacím obnovitelných zdrojů energie, které zdvihají neúnosně cenu elektřiny. Podle AfD by měly být solárníci a další případně dotováni přímo z rozpočtu v politicky čistším rozhodovacím procesu.
Lucke a spol. se snaží nalákat i na další témata. Reguloval by imigraci po kanadském způsobu, kde se přidělují za získané schopnosti, znalost jazyka či kvalifikaci body. Čím více bodů, tím větší šance na nový domov. Takto by podle Luckeho Německo získalo kvalifikovanou a státotvornou pracovní sílu.

Evropan, který prozřel

Posledním silným bodem programu je náprava daňového systému. Zde Lucke nechce vymýšlet nic nového, jen oprášit již poněkud zapomenutý návrh daňového experta a někdejšího ústavního soudce Paula Kirchhofa. Ten už před více než deseti lety navrhl zásadní zjednodušení současného komplikovaného systému. Zrušil by všechny výjimky a mnohé daně. Zůstala by jen rovná 25procentní daň z příjmu, leč pro nízkopříjmové skupiny obyvatel by byla odpočty fakticky nepřímo progresivní. Majetková daň by dosahovala 19 procent a dědická 10 procent. A to by bylo vše.

Lucke ví, že jestli na podzim zaboduje, nebude to kvůli daním či solární energii, ale výhradně kvůli protestu proti současnému řešení evropské dluhové krize. Stesk po německé marce však nemíní využít proti Evropské unii jako jiné euroskeptické strany Evropy. Naopak. Lucke sám o sobě tvrdí, že je přesvědčeným Evropanem. Ale nevidí jinou cestu, jak zachránit evropský projekt, než právě prostřednictvím rozpadu nefunkční eurozóny.


Bernd Lucke

» Narodil se 19. srpna 1962 v Berlíně. V roce 1987 získal diplom z ekonomie na Bonnské univerzitě. Dále pracoval jako výzkumník na berlínské Svobodné univerzitě. Radil i berlínskému ministru financí. V roce 1997 habilitoval a o rok později se stal profesorem makroekonomie v Hamburku.

» V roce 2007 založil Plénum ekonomů, sdružení expertů, které se později velkou většinou vyjádřilo proti záchrannému eurovalu a socializaci dluhů. V roce 2011 po 33 letech vystoupil z CDU. Letos neúspěšně kandidoval do dolnosaského parlamentu. Nyní zakládá stranu Alternativa pro Německo požadující rozpad eura. Čtvrtina Němců zvažuje dát Luckemu hlas.

» Lucke má pět dětí. Dvě z nich už jsou v nové Luckeho straně. Žije v městečku Winsen u Hamburku.


Čtěte také:

Průzkum: Alternativu pro Německo podporuje čtvrtina voličů

Evropskou politikou začínají hýbat hnutí, která chtějí skoncovat s eurem

Drahý sen o tvrdém euru


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče