Ber a plať

16. června 2009, 15:32 - Martin Laryš
16. června 2009, 15:32

Rusko a Ukrajina se nemohou dohodnout na podmínkách dodávek plynu

Ke konci května se v ruských a ukrajinských médiích začalo opět hovořit o možnosti vypuknutí další energetické krize mezi oběma státy, což by mohlo vést k opětovnému přerušení dodávek plynu do Evropy, kterého jsme byli svědky v lednu tohoto roku.
V kazachstánské Astaně se 22. května setkala ukrajinská premiérka Julija Tymošenková se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Předmětem schůzky byla plánovaná finanční podpora pro Ukrajinu ve výši pěti miliard dolarů na nákup zemního plynu potřebného k zajištění zásob na podzimní a zimní sezonu. Ukrajinský plynárenský monopol Naftogaz se opět ocitl ve složité finanční situaci a nutí vládu hledat vnější zdroje k financování nákupu zemního plynu z Ruska. Může dojít k situaci, kdy se Ukrajině nepodaří shromáždit dostatečné rezervy ve svých podzemních zásobárnách a Naftogaz plně neuspokojí potřeby spotřebitelů, čímž by z technických důvodů mohly být ohroženy i dodávky plynu do EU proudící přes Ukrajinu. Aby Kyjev zajistil plné dodávky plynu během topné sezony (kdy je vyšší spotřeba), musí koupit na 19,5 miliardy metrů krychlových plynu za více než čtyři miliardy dolarů a uskladnit je do svých podzemních úložišť. Pokud se to nepodaří, může dojít k vážným komplikacím při zajištění tranzitu plynu do EU. Během podzimních a zimních sezon ukrajinští spotřebitelé dostávají plyn přímo z ruských dodávek, zatímco plyn pro evropské spotřebitele většinou pochází z těchto zásobáren na západě země. Dnes se v ukrajinských zásobárnách nachází zhruba 16 miliard metrů krychlových plynu. Rezervy z minulého roku pomalu docházejí, protože byly využity k doplnění současného importu, obzvláště v prvním čtvrtletí, kdy Kyjev kupoval dražší plyn, který by měl v následujících měsících zlevnit.

Naftogaz a Tymošenková mlží Zásobárny se začínají naplňovat zpravidla od 15. dubna, ovšem letos v dubnu Ukrajina koupila pouze 800 milionů metrů krychlových plynu a v květnu kvůli finančním problémům nekoupila nic. Tymošenková se s Putinem setkala již na konci dubna, kdy bylo údajně dohodnuto, že tento plyn Gazprom zaplatí výměnou za odpuštění tranzitních poplatků na celý rok 2009. Naftogaz koupil v prvním čtvrtletí pouze 2,5 miliardy metrů krychlových plynu, zatímco v lednové rusko-ukrajinské smlouvě se hovoří o ročním importu 35 miliard metrů krychlových (8,5 miliardy za čtvrtletí), který v předchozích letech dosahoval dokonce 50 miliard metrů krychlových. Rusko-ukrajinská smlouva funguje podle principu „take or pay“, to znamená, že Kyjev musí platit za dohodnutý objem plynu bez ohledu na to, zda jej skutečně přijme.
Kvůli domácím regulovaným cenám a nedostatku platební disciplíny spotřebitelů se může ukázat, že příjmy z prodeje plynu ukrajinským spotřebitelům nepokryjí platby za importovaný plyn. Tato situace Naftogazu komplikuje financování nákupu plynu do zásobáren. Už na počátku roku se Naftogaz spoléhal na podporu státního rozpočtu a půjčky, ke kterým vláda donutila státní banky, aby urovnal dluhy s Gazpromem. Vedení společnosti ale finanční problémy nepřiznává a operuje čísly, majícími dokazovat trojnásobné zvýšení zisku za první čtvrtletí letošního roku. Veškerá protichůdná vyjádření vedení společnosti označuje za účelnou dezinformaci. V tom Naftogazu pomáhá i Tymošenková, která odmítá vyjádření prezidenta Juščenka, jeho administrativy i opozice o stále horším finančním stavu Naftogazu. Naopak podle ní se díky zrušení prostředníků (jako je RosUkrEnergo, proti němuž vytrvale bojovala) finanční situace plynárenského monopolu zlepšila. Jenže problém spočívá v tom, že systémová krize ve vedení Naftogazu neumožňuje efektivně využívat peníze z jakýchkoliv úvěrů, jelikož tato společnost je podle dostupných informací zdrojem financování politických programů a osobních komerčních projektů, nehledě na všudypřítomnou korupci.

„Take or pay“ Vladimir Putin se nedávno vyjádřil, že Ukrajina sama není schopna problém vyřešit, a proto by ji mělo Rusko společně s EU podpořit a sdílet zodpovědnost za bezpečnost tranzitu. Moskva nehovoří o možnosti vypuknutí nové plynové krize v zimě poprvé. V podobném duchu se 27. května vyjádřil i mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov, konkrétně uvedl, že Naftogaz má velké problémy se zaplacením květnových účtů za plyn.
V březnu Ukrajina podepsala s EU deklaraci o společné modernizaci plynovodního systému bez účasti Moskvy, což vyvolalo její ostrou reakci. Ukrajinský prezident Juščenko se nedávno nechal opět slyšet, že by se měla přehodnotit lednová smlouva s Moskvou, která podle něj ohrožuje národněbezpečnostní zájmy Ukrajiny. Podle jeho slov bude pro Ukrajinu každý měsíc složitější a složitější plnit dohodnuté závazky: „Nevylučuji, že 31. prosince bude Ukrajina čelit dluhu vyššímu než dvě miliardy dolarů.“ Tento dluh může skutečně vzniknout a Gazprom může požadovat zaplacení pokuty ve výši dvou miliard dolarů za plyn, který Ukrajina v prvním čtvrtletí neodkoupila, ačkoli by tak měla učinit díky principu „take or pay“.

Box: Čtyři scénáře budoucího vývoje (Centrum východních studií, Polsko): 1) Moskva bude souhlasit se splacením dodávek za plyn předběžnou ruskou platbou za tranzit. To by zajistilo bezpečnost dodávek, ale stejně tak to může zničit implementaci projektu navrženého v bruselské deklaraci podepsané mezi Ukrajinou a EU 23. března. Deklarace vyžaduje pomoc EU při modernizaci ukrajinských zastaralých plynovodů.
2) Rusko a EU společně poskytnou půjčku Ukrajině. Na základě toho bude ruská strategie směřovat k zapojení EU do řešení problémů s plynem, který bude odpovídat zájmům Moskvy. To lze interpretovat jako první významný krok k vytvoření trojstranného konsorcia na vedení hlavních tranzitních plynovodů. Ovšem podle Volodymyra Omelčenka (Centrum Razumkova, Kyjev) EU jen těžko vyčlení finanční prostředky na zabezpečení dodávek zemního plynu, protože nemá smlouvy s Ukrajinou a veškerá odpovědnost za dodávky leží na Rusku: „EU i tak platí dostatečně vysoké částky Gazpromu za dodávky plynu a jen těžko bude chtít utrácet dodatečné částky za splacení 50 procent ukrajinského dluhu, obzvláště v podmínkách hospodářské krize.“
3) Ukrajině se nepodaří shromáždit dostatečné plynové rezervy, což povede k nové krizi. Kreml by tak znovu vykreslil Ukrajinu jako nespolehlivou tranzitní zemi a získal by další argumenty pro stavbu svých plynovodů North Stream a South Stream obcházejících Ukrajinu. K této variantě se přiklání i Omelčenko, který předpokládá, že Moskva Ukrajině půjčku na nákup plynu nedá a bude vymáhat svoji účast na správě ukrajinských plynovodů a zvýšení své kontroly nad plynárenskou infrastrukturou. V tomto duchu se nesla i prohlášení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na summitu Rusko–EU z 21. a 22. května v Chabarovsku, kde Medveděv upozornil EU, že Ukrajina nebude schopna zaplatit za plyn pro zaplnění podzemních zásobáren.
4) Ukrajinská vláda najde finanční zdroje na nákup plynu bez ruské participace. Tato varianta bude pro Ukrajinu nejvýhodnější, nicméně kvůli současné obtížné ekonomické situaci se jedná o nejméně pravděpodobnou situaci. Podle Volodymyra Omelčenka peníze na Ukrajinu přijdou samy, pokud ukrajinská vláda přestane cestovat po světě za půjčkami, ale provede nutné reformy a vytvoří investiční klima.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče