Beneš a Lát otevřeli fabriku natruc krizi

11. června 2009, 00:00 - Marcela Honsová
11. června 2009, 00:00

Nová fabrika v doběrecese? Těžko uvěřitelné, že jsou byznysmeni, kteří se v současné době nebojí stamilionové investice, dluhů a věří, že brzy bude lépe. Spolumajitelé společnosti Beneš a Lát zahájili v Poříčanech provoz nové slévárny.

Livia Klausováza dohledu Jozefa Koštala odlévákabelovou spojku.Autor: Jakub Stadler

Stačí sjet asi po čtyřiceti kilometrech cestou z Prahy do Hradce Králové z dálnice a po dvou až třech stech metrech jste v novém areálu strojírenské firmy Beneš a Lát. Moderní hala s upraveným okolím zvenku ani náhodou nepřipomíná slévárnu. Vzhledem k dostupnosti navíc ideální lokalita. V Poříčanech, vzdálených od fabriky dva kilometry, totiž vede také železnice. Zdejší lidé průmyslovou zónu zvolili přímo ideálně.

Majitelé firmy Beneš a Lát nemohli lépe vybrat, když se rozhodli opustit Průhonice u Prahy, ve kterých jejich předci založili podnik před 75 lety. Současní vlastníci jsou, i když už v jiném století i tisíciletí, stejně mladí a plni elánu. Na otevření nové slévárny na odlitky z hliníku pro hydraulické systémy si pozvali obchodní partnery, dobré známé, všechny, kteří jim už roky fandí. Že jde hlavně o mladé byznysmeny, dokazují na slavnostní akci koncem května pobíhající děti. Jejich otcové je vzali s sebou i s manželkami, takže otevření slévárny trochu připomíná party pro spřátelené rodiny. Jen prostředí je poněkud netradiční.

Pozvání přijal i týdeník Profit, protože, jak říká jeden ze spolumajitelů Lumír Al-Dabagh, byli jsme u většiny úspěchů společnosti. Z posledních jmenujme Firma roku 2007, Národní cena kvality 2008 a umístění ředitele a prokuristy společnosti Al-Dabagha mezi desítkou českých top manažerů loňského roku.

A tak parkujeme svoji fabii vedle mnohem větších bouráků a jdeme blahopřát. Hlavně k odvaze zadlužit se a rozjet v této době nový byznys. „Ještě loni v Průhonicích jsme nestíhali odlejvat, trápilo nás, jak pokrýt všechny požadavky klientů. V březnu jsme se natvrdo rozhodli, že půjdeme do výstavby nové fabriky. To nikdo nic o krizi netušil, a pak už jsme necouvli,“ vysvětluje strategické rozhodnutí předseda představenstva společnosti Josef Lát během čekání na VIP hosta. Jakmile přijíždí manželka prezidenta České republiky Livia Klausová, celá akce se rozbíhá.

Jsme připraveni přidat plyn

Uvítací, pochvalné a děkovné projevy. Spolufinancující Raiffeisenbance, která z celkové dvousetmilionové investice půjčila více než polovinu, stavební firmě Promus Katowice, jež stihla výstavbu v rekordním čase k všeobecné spokojenosti, a obci, která přijala slévárnu bez obav.

„Sledovali jsme vysoké nasazení při výstavbě a mile nás překvapilo, že areál vypadá jak zahradnická firma. Naše obec se zviditelní, vzroste zaměstnanost, přispějete k rozvoji regionu. Jsme rádi, že vás tu máme,“ tvrdí starosta Poříčan Zdeněk Šmejkal.

Také Livia Klausová děkuje za dobrou zprávu o nové fabrice, která se líbí i místním obyvatelům. „Aby vám ta podpora vydržela. Všechno dobré,“ usmívá se, i když počítala s tím, že bude stříhat pásku. Ovšem slévárna nečekala na hosty a rozjela výrobu.

„Přestěhovali jsme sem všechny stroje z Průhonic. Dřív jsme dělali dvě stě tun hliníkových odlitků měsíčně, nyní jsou zakázky dramaticky nižší, jsme na třiceti procentech předcházející výroby. Ale jsme připraveni, doufám na prvním místě, až vyjedeme ze zatáčky, z krize, přidat plyn. Fabrika se může zečtyřnásobit proti současnému stavu, zhruba zdvojnásobit proti tomu, co byl strop v Průhonicích,“ tvrdí Lát a vede první partu hostů na prohlídku výrobní halou.

Stroje vymysleli naši vývojáři

U vchodu fasují návštěvníci ochranné brýle a rukavice. Zbrusu nové pracovní oblečení na zádech s iniciálami BL, které mají na sobě všichni zaměstnanci firmy, nechávají bez povšimnutí. Je sychravý den, takže teplo v hale příjemně překvapí. Zatímco původní slévárna v Průhonicích vznikala v době, kdy stála elektřina haléře, nová hala už je kvůli dnešním cenám energeticky mnohem méně náročná. Veškeré teplo, které vzniká při výrobě, se pročištěné vrací zpět, třeba pro vytápění či ohřev horké vody. V rezervě je kotel menší, než jaký potřebuje rodinný dům.

„Pozor, klouže to,“ varuje starší muž na konci haly, kam se všichni přesouvají, aby mohli sledovat začátek výrobního procesu. V tavicích pecích se tu za teploty 740 až 750 stupňů Celsia připravuje slitina určená pro dva typy zpracování. Na jedné straně haly jsou poloautomaty pro tzv. nízkotlaké odlévání, u nichž operátoři řídí celou akci pomocí tlačítek a kontrolují výlisek až na konci procesu. „Stroje, které tu vidíte, pocházejí z našeho vývojového střediska. Děláme si je pro naše potřeby,“ chlubí se Lát.

Druhá řada strojů odborně nazývaných „pro gravitační lití“ už působí méně tajemně a počítá s větším podílem ruční práce. Řemeslníci roztavenou hmotu sami nalévají do tvarových forem. „Tyto výrobky nejde nalít automatem nebo je děláme v menších sériích, u nichž máme už formy hotové. Předělat formy pro automatické lití stojí statisíce korun, to by se nevyplatilo,“ vysvětluje potomek zakladatele rodu Látů.

První dáma a její první odlitek

Konečně chápeme, proč jsme dostali na exkurzi rukavice a brýle. Kdo chce, může si sám odlít výrobek – kabelovou spojku do televizních studií. Jako první se chopí násady, na jejímž konci je nádoba se žhavou hmotou, první dáma České republiky. Už tradičně dokazuje, že se umí přirozeně chopit téměř každé profese a s úsměvem prohodit několik vět i s obsluhou pece.

„Poprvé v životě jsem dělala něco takového. U Beneša a Láta mám premiéru v odlévání,“ prozrazuje Profitu Klausová. A proč vlastně přijala pozvání do fabriky, v níž tolik dominuje chlapská práce? „Připadá mi úžasné, jak pokračují v tradici svých předků. Majitelé jsou mladí, ambiciózní, kreativní. Fandím jim, že se jim v dnešní době podařilo otevřít tak pěkný a moderní podnik.“

Jozef Koštal ze Slovenska, který asistoval Livii Klasové, dělá ve slévárně Beneš a Lát už šestnáct let. Domů na Slovensku za rodinou dojíždí vyučený hutník a bývalý vrcholový hráč házené jednou za dva týdny. „Na Slovensku teď mají v některých fabrikách zkrácené pracovní týdny nebo jsou i měsíce bez práce. Tady cítím větší jistotu. Vidím kolem sebe i nové tváře, což znamená, že vznikají i nové pracovní příležitosti,“ vysvětluje Koštal, proč šel s firmou z Průhonic do Poříčan. Zatímco on bydlí na podnikové ubytovně, jiní jeho kolegové využívají firemní autobus, který kmenové zaměstnance každý den vozí z Průhonic do Poříčan a po směně zpět.

Nyní pracuje v nové továrně 110 lidí, většina z nich pochází z původního závodu. V budoucnu by se počet zaměstnanců mohl postupně zvýšit až na 350. „Vznik nových pracovních míst, především ve výrobním sektoru, který bude navíc diverzifikovat automobilovou výrobu, je velmi přínosný,“ míní ředitel kolínského úřadu práce Josef Blecha s tím, že je stále zájem hlavně o dělnické profese.

V této krizi už vzlétlo hejno vran

V areálu velikém 6,5 hektaru počítali majitelé společnosti Beneš a Lát s dvouhektarovou halou, nakonec ale kvůli krizi vznikla dvoupatrová fabrika polovičních rozměrů. „Se společníky jsme se rozhodli být opatrnější. Ale jakmile se krize přežene, jsme připraveni se rozvíjet dál, v Průhonicích jsme už neměli místo,“ naznačuje plány Al-Dabagh, ředitel společnosti, která kromě součástek pro elektrotechnický a automobilový průmysl a sektor technických aplikací vyrábí také plastové stavebnice Seva, hračky Vista a další. Vedle Poříčan má Beneš a Lát zinkovou slévárnu ve Slaném u Semil a výrobnu plastů v Suticích u Semil. Ve všech třech závodech zaměstnává dohromady kolem 250 lidí. Loňské tržby činily 514 milionů korun, což bylo srovnatelné s rokem 2007. Letos ale kvůli hospodářské krizi očekávají propad na 360 milionů korun.

„Krizi si představuji jako hejno vran, které už létá vzduchem a hledá, kam si sedne. Zákazníci tipují nové dodavatele, kteří by jim prodali zboží rychleji, levněji, chytřeji, užitečněji. V tuzemsku, v Evropě, možná i na celém světě se rozbíhá řada poptávkových řízení. Tím, že máme novou fabriku, ve které jsme schopni vyrábět co nejekonomičtěji, jsme připraveni pro vrány, aby usedly. Myslím, že by nám mohla nová slévárna opravdu pomoct,“ vysvětluje na závěr slavnosti Al-Dabagh.

Hosté se loučí, a jako by zaslechli jeho vizi, kterou prozradil Profitu, gratulují k odvážnému kroku a přejí, ať se daří! Ještě zaslechneme, jak si slibují setkání při podobné příležitosti. Čeští podnikatelé evidentně věří, že je hospodářská recese nezlomí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče